Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Miroslav Votava MIKROBIOLOGIE A MEDICINA První přednáška pro II. r. LF 25.2.2010

Co je lékařská mikrobiologie? Lékařská mikrobiologie = soubor věd o mikroorganismech čili mikrobech, které mají význam v medicině Lékařská mikrobiologie se tedy zabývá: mikroby patogenními, které vyvolávají onemocnění lidí nebo zvířat mikroby, které se u nich nalézají jen jako tzv. normální mikroflóra vzájemnými vztahy mezi mikroby a jejich hostitelem vztahy mezi mikroby a prostředím (vč. metod, jak se mikrobů zbavit)

Jsou i jiné mikrobiologie? 1) Rozlišovat by se měla dvojí lékařská mikrobiologie: humánní a veterinární Většinou se ale lékařská mikrobiologie považuje za vědu o mikrobech majících význam jen pro humánní medicinu Klinická mikrobiologie = část lék. mikrobiologie; zabývá se etiologií, patogenezí a laboratorní diagnostikou onemocnění vyvolaných mikroby 2) Existují i další typy mikrobiologie: mikrobiologie sanitární prostředí (půdní, vody apod.) rostlinolékařská potravinářská a další průmyslové mikrobiologie

Různé objekty a odvětví mikrobiologie bakterie bakteriologie mikromycety (plísně a kvasinky) mykologie (řasy) (algologie) parazité parazitologie prvoci protozoologie helminti helmintologie členovci entomologie viry virologie mikrobiologie obecná × mikrobiologie speciální

Co nutno znát o mikrobu XY? – I 1. Klasifikace, morfologie, struktura Je to bakterie, kvasinka, plíseň, či prvok? Bakterie: je G+, G-, nebo se barví jinak? Je to kok, tyčinka, vlákno, spirála? Jak jsou buňky navzájem uspořádány? Tvoří spory, pouzdra, granula? 2. Fyziologie, biochemie, genetika, odolnost Není to striktní anaerob? Má nějakou důležitou vlastnost z biochemie? Z genetiky? Je odolný, či choulostivý?

Co nutno znát o mikrobu XY? – II 3. Antigenní struktura Existuje v jediném antigenním typu, či je typů několik? 4. Patogenita Které choroby či syndromy vyvolává? Jak se nazývají latinsky? 5. Patogeneze Brána vstupu, šíření tělem, vylučování? Jak vznikají příznaky? Které jsou faktory patogenity? 6. Imunita Vzniká vůbec? Krátkodobá, nebo doživotní, humorální, či celulární?

Co nutno znát o mikrobu XY? – III 7. Epidemiologie Zdroj infekce: člověk, zvíře, nebo prostředí? Jak se přenáší? 8. Prevence, případně profylaxe Očkuje se, nebo se imunizuje pasivně? O jaký typ očkovací látky jde? 9. Terapie Co je lékem volby? Pokud antibiotikum, tak které?

Co nutno znát o mikrobu XY? – IV 10. Laboratorní diagnostika Průkaz přímý (= průkaz příslušného agens - mikroskopie, kultivace, antigeny, NK), nebo nepřímý (= průkaz protilátek)? Když přímý, co se nemocnému odebírá? Jak se to vyšetřuje? Když kultivací, nechce to zvláštní půdu? Jak se izolát blíže určí? Když nepřímý, není na to zvláštní reakce? Co se považuje za pozitivní nález?

Výročí v r. 2010 – I 260 1750 John Pringle poprvé užil termín antiseptikum 175 1835 Agostino Bassi první popsal mikroba jako původce nemoci, plíseň Beauveria bassiana u bource morušového 160 1850 Casimir Davaine spatřil původce anthraxu v krvi 155 1855 * Josef Hlava, zapomenutý objevitel Entamoeba histolytica 145 1865 † Ignaz Semmelweis, pokusil se zavést dezinfekci rukou u porodníků k prevenci horečky omladnic 135 1875 + Stanislav Prowazek, objevitel původce trachomu a skvrnivky 130 1880 Fanny Hesseová navrhla manželovi ztužovat kultivační půdy pomocí agaru 125 1885 Louis Pasteur začal očkovat proti vzteklině * Jan Lukeš, objevitel Leptospira canicola, 1947- 1952 přednosta Mikrobiologického ústavu LF MU

Výročí v r. 2010 – II 120 1890 Emil von Behring a Kitasato objevili záškrtový antitoxin 115 1895 Richard Pfeiffer popsal bakteriolýzu, rozpouštění bakterií čerstvou krví imunních jedinců † Louis Pasteur, objevitel očkování proti vzteklině, pasterizace, anaerobů a sporulujících mikrobů 110 1900 Paul Ehrlich vypracoval teorii účinku protilátek William Leishman popsal původce kala-azar, prvoka Leishmania donovani 105 1905 Fritz Schaudin s Hoffmannem objevili původce lues, spirochetu Treponema pallidum 100 1900 † Robert Koch, objevitel původce tuberkulózy a cholery, kultivace na želatině a barvení mikrobů

Výročí v r. 2010 – III 95 1915 Paul Ehrlich a Hatta vytvořili salvarsan Twort a d´Hérelle objevili bakteriofágy * Anna Kocková-Kratochvílová, světově proslulá odbornice v kvasinkách * Augustín Sokol, přední slovenský veterinární mikrobiolog 90 1920 Jan Kabelík se stal prvním brněnským docentem bakteriologie * Ctirad John, náš přední mikrobiolog a posléze imunolog 85 1925 * Leopold Pospíšil, 1990-1993 přednosta ústavu, odborník v mikrobiologii syfilis a dalších STD 80 1930 * Bohuslav Korych, Patočkův žák, náš přední virolog * Boris Skalka, odborník v hemolyzinech * Jan Šmarda, odborník v kolicinech 70 1940 Florey a Chain připravili a vyzkoušeli čistý penicilin

Výročí v r. 2010 – IV 50 1960 Woodward syntetizoval tetracyklin Tyrrell et. al. izolovali viry rýmy Enders et al. připravili vakcinu proti spalničkám Burnet a Medawar: Nobelova cena za objev získané imunologické tolerance 45 1965 Nobelova cena: Jacob a Monod za objev regulace u bakterií, Lwoff za pochopení lysogenie 35 1975 Nobelova cena: Dulbecco, Temin a Baltimore: vztah mezi nádorovými viry a genomem buněk 5 2005 Nobelova cena: Warren a Marshall za objev úlohy Helicobacter pylori při zánětech a vředech žaludku a dvanáctníku

Doporučená literatura Votava, M.: Lékařská mikrobiologie obecná, 2. přeprac. vyd., Brno, Neptun 2005. 351 s. Votava, M., a kol.: Lékařská mikrobiologie speciální, Brno, Neptun 2003. 495 s. Použít lze rovněž novější příručku Votava, M., Broukal, Z., Vaněk, J.: Lékařská mikrobiologie pro zubní lékaře, Brno, Neptun 2007. 567 s.

Další doporučená literatura Paul de Kruif: Lovci mikrobů Pozor, pokud se nehodláte stát mikrobiology jako já, čtěte tuto knihu nanejvýš opatrně!

Další příklady a dotazy Příklady další beletrie v souvislosti s medicinou vůbec a mikrobiologií zvlášť, jakož i případné dotazy směřujte na adresu mvotava@med.muni.cz Děkuji, že jste mne sledovali