Vyváženost rybích společenstev Studium vyváženosti Ukazatele efektivnosti hospodaření Druhy pro zarybňování P a MP

Studium vyváženosti rybího společenstva (dle Vostradovského, 1995) Lze posuzovat: druhové složení rybí obsádky početnost jednotlivých druhů (abundanci) celkovou hmotnost (biomasu) rybí obsádky a biomasu jednotlivých druhů zvlášť sestavené křivky velikostního zastoupení jednotlivých druhů ryb celkovou početnost a druhové zastoupení v nulté věkové skupině ryb (plůdku)

koeficient F/C vyjadřuje hmotnostní podíl 2 základních skupin ryb (nedravých i dravých) současně vyjadřuje i koeficient spotřeby potravy dravými rybami, tj. stupeň vyváženosti rybí populace (poměry mezi nedravými a dravými druhy ryb) optimální je hodnota mezi 4,0 – 6,0, kdy bývá produkce populace nejvyšší nižší hodnoty upozorňují na vyšší podíl dravců, hodnoty vyšší naopak na přebytek nedravých druhů spodní i horní hodnoty ukazují na nevyváženou rybí populaci s nízkou produkcí

koeficient Y/C je koeficient dostupnosti rybí složky potravy pro dravé druhy ryb kde Y = biomasa malých ryb sloužících dravým rybám za potravu (hrouzek, ouklej, ježdík atd.) a ostatní ryby do velikosti 13 cm (nejčastěji plůdek a ročci plotice, okouna, cejna, cejnka, perlína) při vyvážené rybí populaci je koeficient mezi 0,5 – 4,8 (obvykle 1,0 – 3,0) při hodnotách nad 5,0 je populace v nerovnováze a neumožňuje ani dostatečnou produkci lovných velikostí

koeficient AT vyjadřuje procento podílu ryb v lovných rozměrech (tj. dosahujících lovné délky) – kterými se na revíru dosahuje i produkce ve vyrovnané populaci kolísá jeho hodnota mezi 33 – 90 % (optimálně mezi střední hodnotou až 85 %) údaj pod hodnotu 40 upozorňuje na nadbytek nedravých ryb, nad 80 naopak na přílišnou početnost dravých ryb

Ukazatele efektivity hospodaření na volných vodách pro zjištění kvality plnění zarybňovacího plánu potřebujeme mít zpětnou vazbu tyto informace získáváme ze statistiky úlovků a z evidence zarybňování máme-li tyto informace, vyhodnocujeme ukazatele: kusová návratnost hmotnostní návratnost množství ryb ulovených na 1 vydanou roční povolenku evidence návštěvnosti revíru

Kusová návratnost ryb je procentuelní podíl počtu vylovených ryb z počtu ryb vysazených (koeficient návratnosti) sleduje se za jeden rok nebo jako víceletý průměr kusová návratnost závisí na: typu vod na druhu ryby stáří a velikosti vysazovaných ryb návštěvnosti revíru sportovními rybáři poskytuje informace o kvalitě zarybňování a o migraci ryb

Hmotnostní návratnost ryb je procentuelní podíl hmotnosti vylovených ryb z hmotnosti ryb vysazených sleduje přírůstek hmotnosti ryb v revíru, tedy jeho úživnosti může nabývat i hodnot přes 100 % → dobrý přírůstek ryb

Množství ryb ulovených na jednu vydanou roční povolenku vyjadřuje se v kilogramech nebo v kusech ryb ulovených na 1 roční povolenku na MP v průměru 10 – 15 kg ryb / povolenku na P revírech 7 – 10 kg ulovených ryb / 1 vydanou roční povolenku další možný ukazatel je abundance (tj. početnost ryb), biomasa (hmotnost ryb) a přírůstek hmotnosti ryb - stanovujeme zpravidla na 1 ha plochy revíru

Evidence návštěvnosti revíru stanovujeme z výkazu úlovků, kam se zaznamenává datum docházky a revír (Dubský, 1995)

Zarybňování jednotlivými druhy ryb Kapr je hlavní rybou MP revírů vysazován jako dvouletá (K2), případně starší násada o průměrné kusové hmotnosti 0,7 kg v říčních revírech se obvykle vysazuje 50 – 80 ks K2/ha v lokalitách říčních ramen běžně 200 – 400 ks/ha (max. až 900 ks/ha) kusová návratnost na stojatých uzavřených vodách a slepých ramenech  dosahuje 50 – 80 %, může se blížit i 100 %

Lín hodnotná ryba především pro nižší polohy, pro mělčí, zarůstající lokality vysazuje se hlavně do stojatých, případně do říčních revírů s pomalým proudem vody zarybňuje se dvouletou násadou (L2) o kusové hmotnosti 0,1 kg na stojatých vodách se vysazuje v množství okolo 50 ks L2/ha kusová návratnost u lína dosahuje 20 – 30 %

Štika vhodná pro stojaté i tekoucí MP revíry s členitými břehy a s dostatkem potravních ryb vysazována nejefektivněji jako jednoletá násada (Š1) o velikosti přes 15 cm nebo bývá podstatná část zarybňovací povinnosti plněna vysazováním rychleného plůdku štiky (Šr) o velikosti 4 – 5 cm optimální množství vysazené Šr je 20 – 40 ks/ha vodní plochy (1 ks na 5 m) návratnost u štiky činí v průměru 10 % (max. 20 %)  

Candát ryba volné vody vysazován hlavně na prostorných stojatých vodách bývá vysazován jako roček Ca ve velikosti 8 – 12 cm, výjimečně větší na stojatých vodách průměrně 100 ks Ca/ha kusová návratnost candáta je 10 – 20 %

 Sumec hodnotná sportovní ryba především pro ÚN vysazován jako roček Su i o velikosti 10 – 15 cm nebo jako rychlený plůdek (Sur) o velikosti několika centimetrů návratnost se u sumce pohybuje na úrovni několika procent

Úhoř zarybňuje se z importů ze západní Evropy o velikosti 7 – 10 cm úhoří monté je dováženo v polystyrénových přepravních obalech bez vody a ve zchlazeném stavu před vysazením si monté pomalým proléváním přivyká na chemismus vody

Bílé ryby vysazovány jako potravní složka pro dravé ryby hlavně v revírech, kde jsou populace těchto ryb narušeny na 1 kg přírůstku hmotnosti dravých ryb je zapotřebí asi 3 – 5 kg ryb potravních BR se vysazují v kusové hmotnosti 0,1 kg (perlín, proudník, plotice, cejnek, okoun, karas)

Bolen vysazován jako roček (Bol) o velikosti 8 - l5 cm bolen je na udici obtížněji ulovitelný → nízká návratnost Cejn velký (Cv) často získáván odlovem z míst, kde je přemnožen tato násada může být použita k zarybnění revírů, kde dochází k jeho úbytku