Vegetativní množení hrnkovek

Význam vegetativního množení vegetativně se množí druhy, které nevytváří dostatečné množství semen a nepřenáší rodičovské vlastnosti na potomstvo může se provádět i z ekonomického hlediska, když tento způsob vychází levněji Vegetativně množené rostliny mají naprosto stejné vlastnosti jako matečná rostlina tímto způsobem se při množení mohou přenášet choroby, zejména virové proti kterým není možné přímé ošetření

Řízkování Mateční rostliny řízky jsou oddělené části rostlin, ze kterých je množný vývin dospělého jedince pro odběr řízků se zakládají zvláštní porosty, tzv. matečné porosty, které slouží výhradně k odběru množitelského materiálu tyto porosty musí mít výborný zdravotní stav musí odpovídat vlastnostmi danému druhu matečné porosty se mohou ponechávat i několik let

Řízkování Druhy řízků A) stonkové B) listové C) kořenové A) Stonkové řízky z těchto řízků pokračuje růst z vrcholu stonku nebo z úžlabí listů mají nejširší využití, především vrcholové řízky, častěji se používají řízky bez vrcholu – zejména u liánovitých nebo převislých stonků řízky u tohoto typu množení mají listy, které je nutné zakrátit nebo svinout, aby se zmírnil odpar vody

Řízkování u květin, které vytváří holé stonky (dracéna) se stonky nařežou na bezlisté části s očky, které dobře koření u vrcholových řízků nesmí být porušený vrcholový pupen a musí mít určitý počet vyvinutých listů (většinou nejméně 2 – 3 listy) řízky musí být vyrovnané v kvalitě a velikosti sklízí se jen z výhonů, které jsou v optimálním stupni vývinu řízky se odřezávají, odstřihávají nebo odlamují pro lepší kořenění se namáčí do stimulátorů

Řízkování B) Listové řízky u listových řízků pokračuje růst z adventativních pupenů v paždí listů, které se vytváří na bázi listů (Santpaulie) u některých druhů rostlin je možné na listech narušit žilnatinu, takto narušený list se přitiskne na substrát a je schopen zakořenit (Begonia rex) C) Kořenové řízky tyto řízky se pro množení hrnkovek okrasných listem nepoužívají

Prostředí pro zakořeňování množárenský substrát musí být rovnoměrně provlhčený dokud se nevyvinou kořeny nesmí řízky zavadnout – aplikuje se intenzivní mlžení po zakořenění se mlžení pozastaví a na množárně se větrá ze začátku je nutné silné stínování optimální teplota vzduchu pro zakořeňování je 18 – 22 °C teplota množárenského substrátu by měla být stejná nebo o 2 °C vyšší ideální je spodní vytápění

Další způsoby množení Dělení trsů takto lze množit rostliny, které vytváří trsy a je možné je rozdělit na oddělky s kořeny a s pupeny množení je málo vydatné Rozmnožování výběžky u skleníkových rostlin má toto množení omezený význam, lze využít u zelence využívají se šlahounovité výběžky

Množení in - vitro někdy se označuje jako meristematické množení toto množení se provádí v laboratořích v naprosto sterilním prostředí množení spočívá v přenášení malých částí dělivých pletiv na živnou půdu živná půda může být např. voda nebo agar – agar s rozpuštěnými cukry, minerály, vitamíny a cytokininy tímto způsobem lze získat velké množství jedinců jedná se o velmi pracný a ekonomicky nákladný způsob množení výhodou je, že se takto dají očisťovat kultury od virových chorob

Použitá literatura VÍT Josef a kol. Květinářství. SZaŠ Mělník a KVĚT, 1994. 414 s. ISBN 80-85362-16-3.