Historická sociologie, FHS UK Sociální stratifikace/Stratifikační výzkum Sociální mobilita II. Dosahování statusu (a vzdělanostní nerovnosti) Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 6/1/2016 (21/12/2012)

Modely dosahování statusu (SES) „status attainment“ → „regresní“ přístup k sociální mobilitě aneb jaký je mechanismus v pozadí mezigenerační transmise (stratifikační proces)

V (attainment) přístupu k mobilitě jako stratifikační procesu se zaměřujeme na celý stratifikační proces - mezigenerační mobilitu resp. stabilitu (reprodukci), tj. na vstupy (role zdrojů (v rodině/ mimo rodinu), kontextu: institucionální/ organizační vlivy) a (mezi)výstupy (dosažené vzdělání, SES, příjem, …) Pohled je optikou procesu (přímých a nepřímých vlivů): SES rodičů → Vzd → SES

V zásadě se zkoumá ve dvou tematických okruzích (1) Výsledků ve vzdělávání, tj. vzdělanostních nerovností: především jako vzdělanostní tranzice (nejčasteji pomocí tzv. tranzitivního modelu [R. Mare]: logistická regrese (přechody mezi vzd. stupni, dnes i kvalitativní pohled skrze obory/školy) - pro dospělou populaci (nejčastěji jako komparace kohort: retrospekce nevyššího dosaženého vzdělání nebo vzdělanostních drah – ukončených stupňů) - pro děti/mládež školní výsledky - „testování“ schopností u dětí/mládeže na určitém stupni (mezinárodně viz výzkumy IEA např. TIMMS, PIRLS, PISA)

K vzdělanostním nerovnostem Matějů, P., Straková, J., Veselý, A. (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha. Sociologické nakladatelství. Simonová, N. 2009. "Proměny v mezigeneračním přenosu dosaženého vzdělání v České republice v historické perspektivě." Sociologický časopis/Czech Sociological Review 45(2): 291-313. (je na webu) Simonová, N. 2011. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. stol. Praha: Sociologické nakladatelství.

V zásadě se zkoumá ve dvou tematických okruzích (2) Model dosahování statusu propojující mezigenerační a vnitrogenerační mobilitu: SEM/path analysis ale dnes i regresní modely Specifika Attainment přístupu (oproti tradiční analýze mobilitních tabulek): longitudinální panelová data (příp. retrospektivní výpovědi), u „žákovské“ populace testování (gramotnosti, kognice, výkonu ve škole)

Základní model dosahování statusu Blau & Duncan 1967 (base model)

Baseline model: Blau-Duncanův základní model Status Attainment ve skutečnosti jde o hypotézu o převaze univerzalizmu a meritokratických principů nad askripcí. tj. Liberální teorie industrializace (LTI) / modernizace → funkcionalistická koncepce Zdroj: [Matějů 2005]

USA

Základní stratifikační model v ČR 60. léta a současnost (2009) po roce 1989 (1993 a 2009) po roce 1989 v generaci dnešních třicátníků

Determinace zaměstnaneckého statusu mužů – synů respondentů, ČSSR 1967 (respondent = otec) Poznámka: generace otců narozených v letech 1900–1930; generace synů 17–45 let; Československo Zdroj: [Šafář 1972: 298]

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů, kteří začali pracovat po roce 1946, ČSSR 1967 (respondent = syn) Poznámka: muži ve věku přibližně 17–39 let; Československo Zdroj: [Šafář 1972: 300]

Základní stratifikační model dosahování statusu (ČR, pouze muži, 18-86 let, ISSP 2009) V ČR je mechanismus značně stabilní v čase (v porovnání s 60. lety).

Základní stratifikační model ČR komparace 1993 a 2009 muži a ženy ve věku 26-70 let 1993 (data SSVE) 2009 (data ISSP) otec vzd. 1.00 otec zam. vzdělání 0.81 0.80 1.zam. 0.89 0.51 sč.zam. 0.35 Rok 1993 Chi-Square=59.52, df=2, P-value=0.00000, RMSEA=0.084 Rok 2009 Chi-Square=0.12, df=2, P-value=0.94165, RMSEA=0.000 0.29 0.69 0.37 0.32 0.10 0.52 0.33 0.17 0.12 0.02 0.07 0.06 0.46 0.68

V předchozích datech nejsou zastoupeny nejmladší kohorty Dosahování statusu v generaci „Husákových dětí“ (1973-78) výzkum Distinkce a hodnoty 2008

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů (30–34 let), ČR 2008 generace otců narozených v letech 1936–1958 (průměrný věk 60 let); generace synů 1974–1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =492 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci žen (30–34 let), ČR 2008 generace otců narozených v letech 1939–1956 (průměrný věk 59 let); generace dcer 1974–1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =529 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

Extenze základního modelu stratifikačního procesu

Další extenze základního modelu Sociálně psychologický model (wisconsinský model): vliv sociálního okolí, aspirace, mentální (kognitivní) schopnosti Efekty sociálního kapitálu rodiny Efekty kulturního kapitálu rodiny Nekognitivní složky osobnosti

Wisconsinský sociálně psychologický model [Sewell, Hauser 1972] (blokové schéma) Zdroj: [Matějů 2005]

Wisconsinský sociálně psychologický model: Partie modelu definující latentní proměnnou „Vliv sociálně významného okolí“ Zdroj: [Matějů 2005]

2. Mezigenerační reprodukce statusového postavení

Efekty kulturního kapitálu rodiny na mobilitu/ dosažený status Krátký exkurz (viz též presentaci Role kultury při utváření sociálních nerovností)

Vliv finančních a kulturních zdrojů rodiny na dosažené vzdělání [De Graaf 1986]

Extenze základního modelu: Efekt kulturního kapitálu rodiny Zpět do analýzy dosahování statusu v generaci „Husákových dětí“ (1973-78) výzkum Distinkce a hodnoty 2008 Extenze základního modelu: Efekt kulturního kapitálu rodiny

Mezigenerační model dosahování statusu (ISEI), kohorta 30-34 let, ČR 2008 Zdroj: [Šafr 2012]

Kulturní reprodukce nerovností: role kulturních zdrojů a výchovného prostředí v rodině původu (na dosažený status) Socioekonomický status kohorty 30-letých: výzkum Distinkce a hodnoty 2008: Není ovlivněn sociálním kapitálem rodiny původu Distinktivní kulturní kapitál (vysoká kultura rodičů) a výchovné styly mají relativně slabý vliv Nejsilněji na transmisi statusu působí (v pol. 90 let), vedle statusu rodičů a jejich ekonomického kapitálu, rodičovský zájem/aktivita ve výchově (povzbuzování, aspirace), výkon dítěte na ZŠ a kognitivní kulturní kapitál (čtenářství) viz Šafr, J. a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností, Sociologické studie, Praha: SOU AV ČR. (v tisku) Čtenářská gramotnost dětí: vliv sociálního postavení rodiny a zprostředkujících mechanismů na čtenářství (děti ve 4. třídě, PIRLS 2001) Čtenářství rodičů a jejich výchovné aktivity má v porovnání s vlivem socioekonomického statusu a kulturního kapitálu na čtenářskou gramotnost dítěte výrazně slabší význam. Nepodařilo se prokázat, že by způsobem přenosu (školně) žádoucích aktivit a dovedností, byly rozdílné socializační praktiky rodičů, resp. sociálně podmíněná rozdílná míra kognitivního rozvíjení dítěte. Obecně u dětí převažuje nad vlivem kulturního kapitálu přímá nápodoba čtenářství rodičů.

Kulturní kapitál a SES ve dvou kohortách dle věku 14 let: 1968-1979 a 1980-1988 data z roku 2009 (ISSP) 0.32 0.20 vzdělání 0.73 0.58 1.00 rod_vzd 0.38 0.24 0.11 0.40 0.28 0.30 0.74 0.55 knihovna 0.71 0.77 0.15 0.08 sč.zam 0.36 0.45 0.72 0.66 0.30 0.22 0.03 0.11 0.47 0.52 1.00 rod_zam -0.07 0.07 1.zam. 0.50 0.53 1968-1979 (14 let): Chi-Square=2.36, df=4, P-value=0.66911, RMSEA=0.000 1980-1988 (14 let): Chi-Square=2.83, df=4, P-value=0.58672, RMSEA=0.000 Kulturní kapitál: velikost knihovny rodičů v dětství → kognitivní typ kulturního kapitálu

Shrnutí: Faktory ovlivňující mezigenerační sociální mobilitu před a po roce 1989 Základní stratifikační model pro roky 1993 a 2009 ukazuje: - celkově jsou hlavní kontury determinace socioekonomického statusu v čase relativně stabilní, - zjevně posilují faktory meritokratické → první zaměstnání je po roce 1989 silněji determinováno vzděláním, a to silněji determinuje současnou profesní pozici. Ale jde o kohortu dospívající na přelomu 1989. Klesá celková determinovanost profesního statusu – uplatňují se i další vlivy (než velká 5) jako nekognitivní rysy, sociální kapitál ….? Efekt kulturního kapitálu na dosažené vzdělání i status roste v osmdesátých letech byl nevýznamný, po roce 1989 posiluje a podílí se tak na procesu mezigenerační reprodukce. → posiluje také askripce?

Teorie kulturní reprodukce a mobility teorie kulturní reprodukce (Bourdieu) preference, hodnoty, postoje a jednání dominantní u vyšších tříd, které si jejich příslušníci osvojí během socializace v ranném dětství, čímž získají oproti ostatním nesmazatelný náskok, vzdělávací systémem oceňuje a preferuje  a tím napomáhá reprodukci sociálních nerovností (→ vysoko-kulturní a kognitivní kulturní kapitál). Děti, které s ním do vzdělávacího procesu vstupují, ho ve škole vstřebávají rychleji a snadněji a tak se nůžky mezi dětmi z různých sociálních prostředí ještě více rozevírají. Naproti tomu teorie kulturní mobility (DiMaggio) chápe kulturní kapitál (→ kompetenční a kognitivní typ) jako cestu k vzestupné sociální mobilitě u dětí z nižších vrstev. Podle této teorie neprodukuje kulturní kapitál již další výhody pro děti z vyšších tříd.

Teorie sociální mobility/reprodukce Teorie kulturní reprodukce → vzdělání slouží pod maskou demokratičnosti a zdánlivě výkonových kritérií jen jako nástroj vyšších tříd k udržení privilegií a vylučuje potomky z nižších tříd ze soutěže o vyšší pozice. (Předpokládá, že vliv sociálního původu klesá v čase pouze na nižších stupních vzdělání (demokratizace ZŠ/SŠ)) → konfliktualistická teorie Za její protiklad lze považovat Liberální – modernizační teorii → vliv sociálního původu na status v moderních industriálních společnostech klesá díky pokračující modernizaci. → funkcionalistická koncepce teorie Kulturní mobility je komplementem ke kulturní reprodukci

Teorie vzdělanostních nerovností Modernizační (liberální) teorie Teorie sociální a kulturní reprodukce Maximálně udržovaná nerovnost (MMI) Efektivně udržovaná nerovnost (ve výsledku) (EMI) Specifické teorie pro období socialismu: Hypotéza socialistické transformace/přechodu (negativní selekce) Teorie udržování statusu – reprodukce předsocialistické elity (kulturní a sociální kapitál) Vysvětlující proces a mechanismy reprodukce Kulturní zvýhodnění → reprodukce Ranná socializace a rozvoj kognice sociální kapitál (vnitro-rodinný a mimo-rodinný) → sítě

Reference a literatura k prostudování Blau, P. M., Duncan, O. D. 1967. The American occupational structure. New York, Wiley. Flap, H.D. and N.D. de Graaf. 1986. Social capital and attained occupational status. The Netherlands' Journal of Sociology. vol. 22.: 145-161. De Graaf, P. M. 1986. “The Impact of Financial and Cultural Resources on Educational Attainment in the Netherlands.” Sociology of Education Vol. 59 (4): 237–246. Matějů, P. 2005. Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace”. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41(1): 7–30. Simonová, N. 2011. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. stol. Praha: Sociologické nakladatelství. Šafář, Z. 1972. „Model komplexní determinace profesionálního postavení.“ Pp. 277–308 in Sociální a profesionální mobilita pracujícího obyvatelstva ČSSR. Bratislava: ČSVUP. Šafr J. a kol. 2012. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.