Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 3. Předmět Český jazyk Téma hodiny Počátky a rozvoj česky psané literatury Označení OP VK (III/2) – Čj/7 – 34 Vyučující Mgr. Michal Oblouk

POČÁTKY A ROZVOJ ČESKY PSANÉ LITERATURY 13. – 14. STOLETÍ V ČESKÉ LITERATUŘE

OBDOBÍ ZESVĚTŠTĚNÍ LITERATURY (pol. 13. – pol. 14. stol.) literatura se prudce rozvíjí, do literatury vstupuje šlechta dochází k laicizaci literatury, zlidovění na území našeho státu vzniká literatura psaná česky, latinsky a německy latinsky vznikají především legendy a kroniky, německá tvorba je oblíbena u vyšší šlechty, koncem 13. století vzniká česká písňová tvorba – zpívají ji potulní zpěváci, většinou se jedná o milostné písně česky psaná literatura se soustřeďuje především na lyrickou duchovní tvorbu - postupem času dochází ke ztrátě náboženského charakteru a témata se stávají velice rozmanitá drama navazuje na antiku, vychází z církevních potřeb, námětem byly události z Kristova života, nejčastěji zatčení a ukřižování, hry se hrály většinou na Velikonoce (pašije) a v kostelech, postupně do nich pronikaly světské prvky, stávaly se veselými a nakonec se přesunuly z kostelů ven

Rožmberská právní kniha LITERÁRNÍ PAMÁTKY Ostrovská píseň – 2. polovina 13. století, česky, zapsána v kodexu kláštera z Ostrova u Davle, duchovní lyrika, o Kristově vtělení a vykoupení lidstva Spor duše s tělem – hádka o to, kdo je odpovědný za hříchy, které spáchá tělo za života a pro které je duše posmrtně souzena Vita maior (Větší život) – latinsky, veršovaná legenda o svatém Prokopovi Pasionál abatyše Kunhuty – okolo r. 1300, heraldicky zdobený a iluminovaný breviář Kunhuty, dcery Přemysla Otakara II., abatyše svatojiřského kláštera, obsahuje česky zapsanou Kunhutinu modlitbu Bůh všemohoucí – píseň, která postupem doby zlidověla Jezu Kriste, ščedrý kněže – píseň, která postupem doby zlidověla Kudy jsem já chodila – lidová milostná píseň Byla jsem ti v sádku – lidová milostná píseň Rožmberská právní kniha Letopisy žďárské Apokryf o Jidášovi

ALEXANDREIS rozsáhlá epická, světská, česky psaná báseň z přelomu 13. a 14. století oslava makedonského krále Alexandra Velikého - pro své vojenské schopnosti se stal vzorem středověkého rytíře, popisuje jeho život od dětství přes dobývání až po smrt v osobě Alexandra Makedonského poznáváme krále Přemysla Otakara II. (použití alegorie) zachovalo se 9 zlomků (3500 veršů) – třetina autor neznámý forma – pravidelný osmislabičný verš + mravoučná trojverší spojená jediným rýmem

DALIMILOVA KRONIKA - kronika tak řečeného Dalimila nejstarší česká veršovaná skladba o českých dějinách z poč. 14. století neznámý autor, jméno Dalimil mu chybně přisoudil Václav Hájek z Libočan na základě Kosmovy kroniky obsahuje 106 kapitol: na začátku líčí stavbu babylónské věže, zmatení jazyků a rozchod lidí do různých částí světa, pokračuje chronologicky řazenými příběhy z historie Čech (osídlení našeho území praotcem Čechem, pověsti o Libuši, o Přemyslu Oráčovi a o Dívčí válce), končí v období vlády Jana Lucemburského v roce 1314 silně vlastenecky laděna - je namířena proti cizácké vládě v Čechách, varování proti přívalu němectví forma – bezrozměrný verš (nepravidelný počet slabik), prostý styl, hovorový jazyk

ZBRASLAVSKÁ KRONIKA latinsky psaná kronika vznikala v letech 1305 – 1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi autory jsou dva zbraslavští opati Ota Durynský a Petr Žitavský 3 části: zprávy o králi Přemyslovi II., životopis Václava II., vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského, Jindřicha Korutanského, vstup Lucemburků na český trůn a počátky vlády Jana Lucemburského, události let 1314 – 1316 události od roku 1317 téměř až do Karlova návratu do Čech, tedy cca do konce léta 1333 začíná velmi nadšeným vylíčením návratu mladého prince Karla a končí rokem 1337

OBDOBÍ DEMOKRATIZACE LITERATURY (pol. 14. – poč. 15. stol.) do literatury výrazně vstupuje i měšťanstvo - demokratizace písemnictví + proces laicizace (zesvětštění, ústup náboženských témat) doba krále Karla IV. (1316 – 1378), Praha jeho sídlem a nejvýznamnějším středoevropským městem syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl čtyřikrát ženatý, měl deset dětí (mj. Václav IV. a Zikmund Lucemburský) zasloužil se o politický i kulturní rozvoj Čech r. 1344 založeno pražské arcibiskupství r. 1348 založena Karlova univerzita r. 1356 vydána Zlatá bula autor vlastního životopisu – VITA CAROLI (psán latinsky, autobiografie + náboženské i morální úvahy)

LATINSKY PSANÁ LITERATURA Přibík Pulkava z Radenína († 1380) - český spisovatel, kronikář a farář, na přání Karla IV. přeložil Vita Caroli, dílo: Kronika česká (Nová kronika česká – byla napsána na objednávku Karla IV., je psána latinsky, český překlad udělal sám Pulkava, začíná zmatením jazyků a končí rokem 1330 – smrt Elišky Přemyslovny) Beneš Krabice z Veitmile († 1375) - český spisovatel, kronikář a pražský kanovník, dílo: Kronika česká (psána z popudu Karla IV., zachovala se v jediném exempláři, skládá se ze 4 knih, první dvě popisují období 1272 – 1346, druhé dvě pak období vlády Karla IV., tj. 1346 – 1375) Mistr Klaret, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce (asi 1320 – 1370) - český spisovatel, učenec, lékař a lexikograf, kanovník katedrály svatého Víta a mistr pražské univerzity, jako první se pokusil o vytvoření české vědecké terminologie a významně se tak přičinil o vznik spisovné češtiny

LEGENDY Legenda o sv. Prokopu – o životě opata Sázavského kláštera, podle latinské předlohy Vita maior, jednoduchá forma, až na závěr je psána formou realistického životopisu, zdůrazňuje tradici staroslověnské vzdělanosti Život sv. Kateřiny - pro svou pevnost ve víře byla nepřáteli umučena, náročná forma, psána osmislabičným veršem, do tohoto vyprávění o životě světice se prolínají mystické prvky

SVĚTSKÁ EPIKA A LYRIKA Tristram a Izalda – rytířský epos z 2. poloviny 14. století, dochoval se ve dvou pozdních opisech z let 1449 a 1483, obsahuje téměř 9000 veršů (nejrozsáhlejší staročeská báseň), námětem je osudová láska rytíře Tristana a královny Izoldy, manželky cornwallského krále Marka Trojánská kronika – zpracování příběhu Trojské války podle Homérova eposu Ilias, jenž je zasazen do středověkých podmínek, z bohů se staly čarodějové, z hrdinů rytíři, vyšla v Plzni r. 1468 jako první tištěná kniha u nás (prvotisky = inkunábule) Stratilať sem milého, Drievo sie listem odievá, Měj sě dobře, srdéčko, Závišova píseň, Otep myrrhy, Přečekajte všie zlé stráže - lyrické milostné písně

SATIRA Píseň veselé chudiny - s ironií a vtipem vypráví o chudobě nejnižších vrstev Podkoní a žák – satira ve formě sporu, žák a podkoní se hádají v hospodě o tom, kdo má lepší společenské postavení a koho má společnost ve větší úctě, oba jsou představitelem určité skupiny lidí (univerzitní student, pracující), oba chválí své zaměstnání a přicházejí na to, že oba si nemají mnoho co závidět, spor končí jejich rvačkou a zůstane de facto nevyřešený – vypravěč odchází z hostince a nechává čtenáře, aby si určil vítěze Tkadleček - vrcholná skladba české umělecké prózy, doba vzniku kolem roku 1400, Tkadleček, mladý milenec, obviňuje Neštěstí, že zavinilo nevěru jeho milé Adličky, hádka nabývá stále obecnějšího charakteru, až se dostává k takovým problémům, jako ke např. úloha zla ve světě, odkud se zlo na světě bere, či do jaké míry může člověk určovat svůj osud

SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC (asi 1350 – 1403) český šlechtic, spisovatel, satirik a sběratel lidových moudrostí, příslušník rodu pánů z Pardubic, synovec prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic před rokem 1367 dosáhl bakalářského vzdělání na pražské univerzitě v letech 1384 a 1385 se zúčastnil dlouhého sporu s Václavem IV. - Flaškové o Pardubice přišli, protože zemský soud potvrdil panovníkův nárok r. 1395 přistoupil k panské jednotě, od roku 1396 byl nejvyšším písařem zemských desek a od roku 1403 působil jako hejtman čáslavského kraje padl v boji proti kutnohorským stoupencům krále Václava IV. dílo: Nová rada – alegorická báseň o 2116 osmislabičných verších vyjadřující představu šlechty o tom, jak by měl král vládnout, zvířata se schází na sněmu (především ptáci v čele s orlem – symbol Moravy) a říkají, jak by měl vypadat král (lev)

HRADECKÝ RUKOPIS soubor duchovních skladeb a humorných satir z 2. poloviny 14. stol., veršovaný, autor je neznámý, obsahuje 11 skladeb, objevil ho Josef Dobrovský v Hradci Králové Desatero kázanie božie - autor, pravděpodobně z chudší vrstvy, zde útočí na všechny hříšníky, je to kázání proti jednotlivým hříchům – 1196 veršů, zvláštní pozornost věnuje okrádání a šizení všeho druhu, autor často používá přirovnání Satiry o řemeslnících a konšelích - jedná se o 7 krátkých satir (cca 100 veršů), autor útočí na řemeslníky (řezníky, pekaře, ševce, kováře, lazebníky a sladovníky) a na městské úředníky (konšele), vytýká jim přestupky a hrozí peklem Bajka o lišce a džbánu - autorem je neznámý měšťan, jediná původní staročeská bajka (o lišce, která chce utopit džbán, ale sama při tom zemře) Svár vody s vínem – próza

VZNIK DRAMATU MASTIČKÁŘ původně součást církevních obřadů, děj se však časem vzdaluje od církve a scénky se předvádějí mimo kostel MASTIČKÁŘ nejstarší české drama ze 14. století, dochované jen ve zlomcích český překlad latinské velikonoční hry děj je umístěn do prostředí typického středověkého trhu Mastičkář, mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na trhu rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti, Rubín přiláká ke krámku tři Marie (Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara), které shánějí masti k balzamování mrtvého Kristova těla, Mastičkář před jejich očima vzkřísí Abrahámova syna Izáka tím, že mu poleje hýždě výkaly, své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny, jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc (další text není dochován), posledním výjevem hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější hra je satirická, ale neútočí na poměry, její cíl je pouze zábava

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Dalimilova_kronika http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. http://cs.wikipedia.org/wiki/Literatura_doby_Karlovy https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%A1tky_%C4%8Desk%C3%A9_literatury https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandreis https://cs.wikipedia.org/wiki/Zbraslavsk%C3%A1_kronika https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ib%C3%ADk_Pulkava_z_Raden%C3%ADna https://cs.wikipedia.org/wiki/Bene%C5%A1_Krabice_z_Veitmile https://cs.wikipedia.org/wiki/Klaret https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Prokop https://cs.wikipedia.org/wiki/Kate%C5%99ina_Alexandrijsk%C3%A1 https://cs.wikipedia.org/wiki/Tkadle%C4%8Dek https://cs.wikipedia.org/wiki/Smil_Fla%C5%A1ka_z_Pardubic https://cs.wikipedia.org/wiki/Hradeck%C3%BD_rukopis https://cs.wikipedia.org/wiki/Masti%C4%8Dk%C3%A1%C5%99