POČETNÍ POMĚRY V ČESKÝCH ZEMÍCH V POLOVINĚ 17. STOLETÍ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ
Advertisements

Teorie měnových kurzů.
VY_32_INOVACE_ Finanční trh.
Trh peněz Ing. Vojtěch Jindra
Vznik, vývoj a formy peněz
Peníze a cena Milena Tichá
Makroekonomika a stát VY_32_INOVACE_ Zásahy státu do ekonomiky - Keynesovská teorie - neoklasická (monetaristická) teorie.
MAKROEKONOMIE – 2. část Autor: Ing. Vladimír Havlík.
Systémy měnových kurzů Platební bilance
zboží Statek nebo služba určená ke směně na trhu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_62_INOVACE_19_FINANCE Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Ing. Pavla.
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Ing. Šárka HYBLEROVÁ, Ph.D. Tel
Funkce peněz Petr Machala.
PENÍZE Kamila Kuběnová.
2. Tržní systém A. Zboží B. Peníze C. Nabídka, poptávka D. Konkurence.
MĚNA V ČESKÉ HISTORII.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Autor: Mgr. Marcela Kubištová Materiál: VY_62_INOVACE_FG4.01 Téma: Vznik bankovek.
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Bankovní systém říjen 2012VY_32_INOVACE_EKO_ Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana.
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Mikroekonomie I Platební bilance a obchodní bilance Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2Č. materiáluVY_32_INOVACE_131.
o králi Přemyslu Otakaru II.
PENÍZE Božena Genrtová.
DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI.
ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:VI/2.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Adamčíková Zdeňka Název šablonyIII/2.
Peníze a měny.
Bankovní systém a trh peněz
Celkový a mezní produkt
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektuCZ. 1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EKO146 Název.
4. MĚNOVÉ KURZY.
Základní pojmy v bankovnictví.
PRÁVNÍ REGULACE PENĚŽNÍHO SYSTÉMU
Finanční řízení pro nefinančníky Peníze Ing. Jaroslava Syrovátková
Měnový kurz.
Mezinárodní finance Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí.
1.1. EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE přednáška Ing. Martina Šudřichová KH: Út: 10,30 – 12,00.
1.1. EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. přednáška Ing. Martina Šudřichová
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_62_INOVACE_12_15 Název materiáluMěna a měnové.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_62_INOVACE_12_12 Název materiáluPeníze AutorMgr.
Měnové právo I 30. března 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 27.
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Ekonomika Tematický.
Průvodní list Šablona: VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Vzdělávací materiál: Prezentace.
FINANČNÍ GRAMOTNOST Peníze ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:
ČESKÁ MĚNA ZA FEUDALISMU Dějepis Mgr. Milan Šimek.
Trh a jeho zákony. Zboží je služba nebo statek určený pro směnu na trhu. SMĚNA  směna naturální neboli bartr  směna realizovaná prostřednictvím peněz.
Tematická oblast Numizmatika Datum vytvoření Ročník 6. ročník osmiletého nebo 1. ročník čtyřletého gymnázia Stručný obsah Student se seznámí.
NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
ŠkolaZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň AutorMgr. Jana Drtinová Číslo VY_62_INOVACE_6006 NázevPeníze Téma hodinyPeníze PředmětZáklady finanční gramotnosti.
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK U NÁS Poslední Přemyslovci. 1. Přemysl Otakar I – Zlatá bula sicilská - prvorozenecký princip (= primogenitura), nastupuje.
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy Autor: Simona Valachová Název: VY_62_INOVACE_3301_ mince Téma: Mince aneb od duhovky ke koruně Číslo.
ŠkolaZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň AutorMgr. Anna Zabranská ČísloVY_62_INOVACE_6022 NázevAlois Rašín, tvůrce měnové reformy Téma hodinyHospodářství.
Obecná ekonomie 2 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
Poslední Přemyslovci autor: Jiří Macek.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Měnové právo I 5. dubna 2017 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
PENĚŽNÍ GRAMOTNOST - PENÍZE
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Expozice Lidé a peníze v ČNB pobočce Brno
Ing. Šárka HYBLEROVÁ, Ph.D.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
FINANČNÍ GRAMOTNOST Platidla
Peníze a peněžní trh TNH 2 (S-5B)
POČETNÍ POMĚRY V ČESKÝCH ZEMÍCH V POLOVINĚ 17. STOLETÍ
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY
DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI.
Transkript prezentace:

POČETNÍ POMĚRY V ČESKÝCH ZEMÍCH V 16. - 1. POLOVINĚ 17. STOLETÍ

Trojí dělení peněz 1. PENÍZE JAKO POČETNÍ JEDNOTKY 1 český groš (bílý) = 7 bílých peněz = 14 haléřů   2. BĚŽNÉ MINCE - oběh drobných mincí byl omezen územím, kterým vydavatel vládl - platební síla zahraničních mincí nebyla stanovena jejich nominální hodnotou, ale obsahem stříbra 3. HRUBÉ MINCE - volně směnitelné po celé Evropě rozdíl: oficiální platební síla x tržní cena (za kterou bylo možno je získat u směnárníků; záležitost nabídky a poptávky)

1469 – měnová reforma Jiřího z Poděbrad 1 kopa grošů = 60 grošů 1 groš = 7 peněz (denárů) = 14 haléřů groše i kopy = virtuální jednotky (platilo se v drobných mincích) 20. léta 16. století pražský groš (ražený) = 9 denárů českých (bílých peněz) český groš (početní jednotka) = 7 denárů českých (bílých peněz) stejně jako: míšeňský groš (početní jednotka) = 3 denáry a 1 haléř český = 7 haléřů českých = 7 denárů míšeňských = 14 haléřů míšeňských směnný poměr: 1 groš český = 2 groše míšeňské v běžném česko-rakouském poměru: 1 krejcar = 4 feniky = 3 bílé peníze = 6 haléřů

1547 tolar = 30 grošů = 210 bílých peněz groš = 7 bílých peněz = 14 malých peněz moravský zlatý = 30 grošů 1561- 1573 ZLATNÍKOVÁ MĚNA 1 zlatý říšský (zlatník) = 60 krejcarů = 180 bílých peněz 1 uherský dukát = 1 a ½ tolaru 1577 zlatý rýnský = 30 bílých grošů = 210 bílých peněz = 60 krejcarů 1 bílý groš = 7 bílých peněz = 2 krejcary 1610 bílý groš = 2 malé groše = 7 bílých peněz = 14 malých peněz 3 bílé peníze (denáry) = 6 malých peněz = 1 krejcar

v letech 1573-1577 tolar = 30 bílých grošů = 70 krejcarů z toho vznikla početní jednotka tolar = 70 krejcarů reálné tolary se označovaly jako „tolar široký“; pokud byl uveden jen tolar, tak tím byla míněna početní jednotka reálná hodnota širokých tolarů u překupníků však stále rostla (v r. 1610 = 84 krejcarů) a proto se platební síla tolarů začala tržní ceně přizpůsobovat – v r. 1616 byly tolary přijímány za 90 krejcarů prohluboval se tak rozdíl mezi „početním“ a „reálným“ tolarem početní tolar = 70 krejcarů = 1 kopa grošů míšeňských = ½ kopy grošů českých početní jednotka – rýnský zlatý = 60 krejcarů malý groš = přesně odpovídal početní jednotce „groš míšeňský“ drobnější jednotky - bílé peníze – jsou v písemných pramenech označovány jako denáry - malé peníze – díky nízkému obsahu stříbra brzy získaly tmavou barvu, proto se jim říkalo „černé peníze“ – platily ½ bílého peníze

groše – 3krejcary = 1,5 feniku Zvyšující se kurz tolaru a dukátu 1576 – 1610 dukát = 108 – 120 krejcarů x 140 krejcarů (skutečná cena na trhu) 1616 tolar = 90 krejcarů 1618 – 1619 tolar = 120 krejcarů 1619 – 1620 tolar = 140 krejcarů dukát = 210 krejcarů 1621 tolar = 150 krejcarů dukát = 187 krejcarů 1622 tolar = 660 krejcarů dukát = 960 krejcarů 1623 tolar = 675 krejcarů dukát = 1100 krejcarů 1624 1 krejcar = 4 feniky 1623 (Kalada) 150- a 120krejcary = 20 krejcarů 75- a 60krejcary = 10 krejcarů 48krejcary = 6 krejcarů 24krejcary = 3 krejcary groše – 3krejcary = 1,5 feniku

V roce 1620 byla valorizována platební síla obíhajících starších mincí a i aktuálně ražených vyšších krejcarových hodnot široký tolar = 140 krejcarů 60krejcar (zlatník) = 120 krejcarů 3krejcary i pražské groše (ražené před r. 1547) = 7 krejcarů dukáty = 210 krejcarů nizozemské zlaté koruny = 175 krejcarů rýnské zlaté ve zlatě (goldguldeny) = 150 krejcarů nové 24krejcary = 30 krejcarů 12krejcary Fridricha Falckého = 15 krejcarů

VÝBĚR Z LITERATURY: Nohejlová-Prátová, Emanuela: Základy numismatiky, Praha 1986. Sejbal, Jiří: Základy peněžního vývoje, Brno 1997. Vorel, Petr: „Groše české“ a „groše míšeňské“ jako početní jednotky 15. až 18. století, in: Šimek, E. (ed.): Dokumentace a prezentace dějin české mince a měny grošové doby v našich muzeích. Sborník příspěvků ze semináře numismatiků, Pardubice 22.- 23. října 1998, Praha-Pardubice 2002, s. 57-68. Vorel, Petr: Od pražského groše ke koruně české 1300-2000. Průvodce dějinami peněz v českých zemích. Praha 2004. Vorel, Petr: Peníze a peněžní početní jednotky v 16. století, Theatrum historiae 6, Pardubice 2010, s. 219-233 Vorel, Petr: Úvěr, peníze a finanční transakce české a moravské aristokracie při cestách do zahraničí v polovině 16. století. ČČH 96, 1998, s. 754-778.