Próza 1945 - 1948

1. Vlna válečné prózy

1. Vlna válečné prózy po osvobození reagovali spisovatelé na válečné události formou povídek, románů, básní, dokumentů, svědectví, literaturou faktu za války přišlo o život mnoho významných spisovatelů (Vančura, Poláček, J. Čapek) pouze někteří koncentrační tábory přežili (Peroutka)

1. vlna válečné prózy

Jan drda (1915 – 1970)

Jan drda, uč. S. 23 nedokončil studium filologie; redaktor Lidových novin debutoval ve 25 letech (Městečko na dlani) předseda Svazu československých spisovatelů vstoupil do KSČ a v pozdějších letech zastával významné stranické funkce (patřil k organizátorům teroru vůči nekomunistickým autorům, prosazoval vylučování nespolehlivých autorů ze strany)

Němá barikáda (1946) soubor 11 povídek, první reakce na válku líčí osudy obyčejných lidí za okupace a během květnového povstání pod tlakem se musejí stát hrdiny jednoduchá kompozice povídek – základem je jedna situace, ve které hrdina prokazuje své kvality povídky: Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Němá barikáda

Vyšší princip gestapo ve škole – odvádějí studenty z jeho třídy Třídní učitel septimy přezdívaný „Vyšší princip“ - přísný a nesmlouvaný učitel gestapo ve škole – odvádějí studenty z jeho třídy Večer se dozvěděli, že chlapci byli popraveni za schvalování atentátu na Heydricha Druhý den měl promluvit a odsoudit zvrhlost činu. Před třídou se však přiznal, že schvaluje atentát rež. J Krejčík – film Vyšší princip Vyšší princip - 2 minuty

Hlídač dynamitu šedesátník František Milec krade dynamit, má jej schovaný doma přijde gestapo, bijí jej i jeho ženu, žena postaví na sporák hrnec s prádlem i s dynamitem

Němá barikáda na pražském mostě stojí tři barikády, hájí je Franta Kroupa, Holanďan a policajt Búček, útok německých tanků je odražen, barikády jsou ostřelovány děly, teprve potom jdou Němci bez obav na most, neboť barikáda oněměla, barikáda však není mrtvá, je to pouze lest obránců, kteří čekají na boj zblízka a jsou úspěšní P.S. 21/01

Hrátky s čertem pohádka

Dalskabáty, hříšná ves divadelní hra

julius fučík (1903 – 1943)

julius fučík (1903 – 1943) komunistický novinář, literární a divadelní kritik, překladatel popraven nacisty za účast v odboji (ilegálně vydával Rudé právo, člen ilegálního ÚV KSČ) 1942 – zatčen za účast v odboji; mučen, vězněn, později popraven

reportáž psaná na oprátce (1945) motáková próza z roku 1943 svědectví člověka odsouzeného na smrt zobrazuje pankráckou věznici, výslechy, mučení, portréty spoluvězňů, průběh dne ve vězení k vydání připravila Gusta Fučíková (manželka) 8. 9. 1943 v Berlíně popraven obsah knihy si komunisté přizpůsobili, bez cenzury vyšla až po 1989 P. S. 21/01

julius fučík po r. 1948 se stal legendou – komunisté potřebovali literární vzory

V zemi, kde zítra již znamená včera reportáže ze SSSR

Jiří weil (1900 – 1959)

prozaik, lit. kritik, překladatel (ruština) člen Devětsilu, člen KSČ od 1925 z KSČ vystoupil židovského původu za druhé světové války odmítl nastoupit do transportu (uzavřel smíšený sňatek – ten ho po určitou dobu chránil před transportem) a skrýval se Zemřel na leukémii

Život s hvězdou (1949) hlavním hrdinou je Josef Roubíček osamělý muž přežívající válkou ve svém pražském bytě, jedinou společnost mu dělá kocour Tomáš Roubíček dělá na hřbitově, postupně ho opouštějí všichni známí – jsou do transportů střídají se u něho pesimistické a optimistické nálady – neustále čeká na povolání do transportu – zbavuje se věcí… P.S. 20/02