Veřejná volba Měření volební síly Logrolling

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Firma a odvětví. Koncentrace odvětví
Advertisements

TEORIE ROZHODOVÁNÍ A TEORIE HER
THEME 2 Public Choice Basic Assumptions of Public Choice Theory
Podmínky úspěšné realizace metodiky nového monitoringu Jiří Winkler, FSS MU Brno Projekt OP LZZ „Aktivní matching: Strategická podpora poradenství.
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
DEMOKRACIE ZA PRVNÍ REPUBLIKY
V OLEBNÍ SYSTÉMY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Volební systém České republiky
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Komunální volby a volební geografie Michal Pink
Firma a nejistota Aplikace rozhodování v podmínkách rizika a nejistoty na firmu Teorie firmy.
Daňová teorie a politika
Model penzijního připojištění Jan Kořistka. Model Model typu "best estimate" vytvořený v Excelu Vychází ze skutečných dat o portfoliu penzijního připojištění.
Nejbližší úkoly IV (Do prázdnin a na prázniny) Radim Valenčík VŠFS květen 2010.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Výchova k občanství II. stupeň Název a číslo učebního materiálu.
Veřejná správa Mgr. Terezie Pemová
Analýza poptávky. Poptávka po produkci firmy jako významný parametr rozhodování firmy. Faktory determinující poptávku a odhady poptávkových funkcí. Alternativní.
TEORIE HER.
Úvod do managementu 1. seminář
Moc zákonodárná Pavel Šuranský. Přáli byste si v naší zemi něco změnit? Jakým způsobem by to bylo možné?
MOC ZÁKONODÁRNÁ Právní řád – není neměnný, lze jej měnit
1 TEORIE HER Nejmenovaná studentka, písemka, 2003: „Teorii her neznám, ale kdo si hraje, nezlobí“ „Teorii her neznám, ale kdo si hraje, nezlobí“
Volby 7. třída. Příjemce Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.1.05/ Název projektu.
Teorie her pro manažery, redistribuční systémy Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 6.
Vládní selhání a veřejná volba
Komunální politické myšlení
Hlasování kvalifikovanou většinou v Radě
Vliv změny volebního obvodu na volební výsledek (případová studie)
Hospodářská politika v ČR, jak dál? XI. EXPORTNÍ FÓRUM Trutnov listopad 2013 Jan Mládek poslanec Parlamentu ČR stínový ministr financí ČSSD předseda družstva.
Většinový systém (senát) Poměrný systém (PS)
Veřejná volba a volební systémy
Volby VY_32_INOVACE_ 15 Volby.
Michal Dosoudil Obsah prezentace  Úvodní info o Rumunsku  Situace na rumunské politické scéně r  Původní volební systém  Návrhy nových.
Název školy: Základní škola Městec Králové
Ekonomie 1 Bakaláři Devátá přednáška Trh statků a jeho fungování.
CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. 16. PŘEDNÁŠKA.
POLITOLOGIE TEST Co nepatří mezi základní funkci voleb ? A.Legitimizování moci B.Výchova voličů C.Finanční zisk pro politické strany D.Sestavování.
Teorie her pro manažery
15. Ekonomie informací Osnova přednášky Rozhodování za rizika a nejistoty Asymetrická informace - úvod Nepříznivý výběr Morální hazard.
Teorie rozhodování Veřejná volba
ROZHODOVÁNÍ Osnova: 1. Východiska
Volby , Brno Připravily: Martina Gecová Dominika Prokešová
Komunální volby v Brně 2014 Kvantitativní přístupy v politologii Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
K RAJSKÉ A SENÁTNÍ VOLBY Z ASTOUPENÍ V SENÁTU PO VOLBÁCH 2012.
Teorie her pro manažery, redistribuční systémy Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 5.
Veřejná volba v zastupitelské demokracii
Datum: Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_055 Jméno autora: Blanka Zbožínková Název.
Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka (klíčová.
1. Úvod do teorie her Martin Dlouhý VŠE v Praze. Organizační záležitosti Přednášející: Martin Dlouhý, katedra ekonometrie, Fakulta informatiky a statistiky,
Teorie tvorby koalic Je matematika využitelná v politice? Je možné budoucí koalici vypočítat? Martin Dlouhý přednáška pro TOP 09 dne 9. června 2016 v Praze.
Teorie veřejné volby Alokace zdrojů v demokratickém systému.
Teorie státu a byrokracie 1. blok. Stát a moc Weber: Stát je takové lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe (a to s úspěchem)
Zdroj obrázků: VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kdy občané volí své zástupce, kteří reprezentují.
2. Hra v normálním tvaru, hra s konstantním součtem Martin Dlouhý VŠE v Praze.
Veřejná volba v zastupitelské demokracii Logrolling Indexy volební síly Teorie formování koalic.
Škola veřejné volby Public Choice Theory. Politologie a ekonomie Aristoteles (4.stol.př.Kr.) – homo politicus  Politická aktivita  Veřejný zájem Adam.
Volební právo VY_32_INOVACE_03-54 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Občanská výchova Tematický okruh: Stát a právo Téma:
Prostorová analýza voleb Senátní volby
VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÁ VOLBA.
ZÁKONODÁRNÁ MOC Jana Karásková.
Prostorová analýza voleb Senátní volby
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
TEORIE ROZHODOVÁNÍ.
Teorie her, teorie redistribučních systémů a teorie veřejné volby
Prostorová analýza voleb POL 509
Veřejná volba v přímé demokracii
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Normativní a pozitivní přístupy – vybrané problémy
Obrázky: Vlastní fotografie
Kooperativní hry s více hráči Koaliční hry Hlasovací hry
Transkript prezentace:

Veřejná volba Měření volební síly Logrolling

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Osnova Volební hry, měření volební síly Teorie her jako východisko měření síly koalic Shapley-Shubikův index Benzhalfův index Teorie formování koalic Nepolitické a politické teorie Logrolling 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Literatura k tématu LOUŽEK, M. Indikátory hlasovací síly v Evropské unii. In: Politická ekonomie. Roč. 52, č. 3, 2004, str. 291-312. FIALA, P. Skupinové rozhodování. 1. vydání. Praha: VŠE, 1997. 193 s. ISBN 80-7079-044-X. str. 101-118 AUMANN, R. J. HART, S., eds. Handbook of game theory with economic applications. 1st ed.    Amsterdam : Elsevier, 2002. Vol. 3, s. 1522-2351. ISBN 0444894284 str. 2027-2052 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Volební hry N = (1, 2, …, n) – množina polit. stran ai – počet poslanců i-té strany - celkový počet poslanců α – hodnota volebního pravidla Int (α.ao)+1 – kvórum většinová koalice 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Volební hry Předpoklady Všichni zástupci jedné strany hlasují vždy jednotně Vytvoří-li se nějaká koalice, hlasuje vždy jednotně Lze vytvořit jakoukoli koalici stran a všechny jsou stejně pravděpodobné Podmínky 1. a 2. = Vážené hlasování (Weighted voting) 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Indexy volební síly Jak se rozdělení hlasů projevuje ve skutečné síle pro vyjednávání Lze využít i jako nástroj k posouzení důsledků změny hlasovacího pravidla Pravděpodobnost, že budu schopen ovlivnit výsledek kolektivního rozhodování 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Shapleyův index síly S – koalice, jejímž členem je i |S| - počet členů koalice S (počet stran) ΣS – suma přes všechny koalice, pro které je i členem v (S) – charakteristická funkce hry 0 – poražená koalice 1 – vítězná koalice 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

Shapley-Shubikův index síly σi – pravděpodobnost, že i-tá strana bude nezbytná pro sestavování vítězných koalic (všech teoreticky možných) S – koalice, jejímž členem je i |S| - počet členů koalice S (počet stran) ΣS – suma přes všechny koalice, kde je i členem a S-{i} je poražená 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Benzhafův index síly Pravděpodobnost, že i-tá strana svým vystoupením z koalice anuluje její vítězné postavení ei – počet všech koalic, kde je i nepostradatelný 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Jiné indexy síly The Holler-Packel Index The Deegan and Packel Index Johnston’s Index 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Síla stran v PS PČR Výsledky voleb v roce 2006: ODS 81 mandátů ČSSD 74 mandátů KSČM 26 mandátů KDU-ČSL 13 mandátů SZ 6 mandátů 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Internetové zdroje Internetová „kalkulačka“ Voting power and procedures (LSE) Banzhaf Power Index 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

Teorie formování koalic Nepolitické Vyjednávání jako jistý druh antagonistického konfliktu – hra s konstantním součtem Politické Přihlížejí k politickým (ideologickým) pozicím účastníků vyjednávání o koalici 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Nepolitické teorie Minimální většinová koalice Nejmenší většinová koalice Koncepce vyjednávacího návrhu 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Politické teorie Minimální souvislá koalice Uzavřená koalice s minimálním rozpětím Kontrola mediánového voliče 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Logrolling obchodování s hlasy definován jako model: dvě agendy (x,y) a (z,w) platí, že x>y a z>w Pak logrolling existuje, když yw>xz 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Logrolling - příklad Volič agenda A agenda B 1 5 -1 2 3 tato situace ústí v hru s pozitivním součtem => z normativního hlediska je logrolling efektivní 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Logrolling – příklad 2 Volič agenda A agenda B 1 5 -3 2 3 tato situace ústí v hru s negativním součtem => z normativního hlediska je logrolling neefektivní 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Logrolling – závěry Může ústit v hru s negativním součtem Trh s hlasy a vzniklé koalice jsou nestabilní Může ústit v cyklické hlasování 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)

TEVS - přednáška 11 (J. Špalek) Logrolling – závěry 2 Náklady L. jsou dány náklady těch, kteří hlasují proti svým preferencím Lze předpokládat, že tyto náklady budou nižší než přínosy z „koupeného“ návrhu => lze předpokládat spíše hry s pozitivním součtem členem obchodující koalice budou ti zákonodárci, kteří mění preference nejlevněji 30.11.2006 TEVS - přednáška 11 (J. Špalek)