Stochastické procesy a Markovovy řetězce

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
GENEROVÁNÍ PSEUDONÁHODNÝCH ČÍSEL
Advertisements

Dynamické systémy.
MARKOVSKÉ ŘETĚZCE.
Počítače a programování 1 Přednáška 13 Jiří Šebesta.
Počítačová grafika III – Monte Carlo integrování II Jaroslav Křivánek, MFF UK
MATLAB LEKCE 7.
Modely řízení zásob Základní pojmy Deterministické modely
Odhady parametrů základního souboru
Cvičení října 2010.
ENERGIE KLASTRŮ VODY ZÍSKANÁ EVOLUČNÍMI ALGORITMY
Lekce 12 Metoda Monte Carlo III Technologie (kanonický soubor)
Lekce 1 Modelování a simulace
Algoritmy I Cvičení č. 3.
David Kramoliš Vedoucí práce: Doc. RNDr. René Kalus, Ph.D.
Počítačová grafika III – Monte Carlo integrování
Příklady z Matlabu (5) Jednoduché scripty.
Optimalizace v simulačním modelování. Obecně o optimalizaci  Optimalizovat znamená maximalizovat nebo minimalizovat parametrech (např. počet obslužných.
Funkce.
Získávání informací Získání informací o reálném systému
Statistická mechanika - Boltzmannův distribuční zákon
Markovské řetězce Definice Markovského řetězce
Optimalizační úlohy i pro nadané žáky základních škol
KEE/POE 8. přednáška Numerický výpočet derivace a integrálu
doc. RNDr. Zdeněk Botek, CSc.
Fakulty informatiky a statistiky
STANOVENÍ NEJISTOT PŘI VÝPOŠTU KONTAMINACE ZASAŽENÉHO ÚZEMÍ
TMF045 letní semestr 2005/2006 II Časová propagace vlnové funkce na mřížce I. (práce s momentovou reprezentací) (Lekce II)
Generování náhodných veličin (2) Spojitá rozdělení
Konvergenční testy Bc. Jakub Malohlava. Simulace  Monte Carlo  výpočet souborových středních hodnot za pomocí Markovových řetězců  parallel tempering.
Poskytuje daný generátor opravdu posloupnost náhodných čísel?
Náhodný jev A E na statistickém experimentu E - je určen vybranou množinou výsledků experimentu: výsledku experimentu lze přiřadit číslo, náhodnou proměnnou.
Optimalizace versus simulace 9.přednáška. Obecně o optimalizaci  Maximalizovat nebo minimalizovat omezujících podmínkách.  Maximalizovat nebo minimalizovat.
Lineární regresní model Statistická inference Tomáš Cahlík 4. týden.
Matematické metody v ekonomice a řízení II 4. Metoda PERT
PRAVDĚPODOBNOST A MATEMATICKÁ STATISTIKA Úvod, kombinatorika
Aplikační počítačové prostředky X15APP MATLAB Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Ing. Zbyněk Brettschneider.
Jedno-indexový model a určení podílů cenných papírů v portfoliu
Ekonomické modelování Analýza podnikových procesů Statistická simulace je vhodný nástroj pro analýzu stochastických podnikových procesů (výrobní, obchodní,
Experimentální fyzika I. 2
SIGNÁLY A SOUSTAVY V MATEMATICKÉ BIOLOGII
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Monte Carlo simulace Experimentální fyzika I/3. Princip metody Problémy které nelze řešit analyticky je možné modelovat na základě statistického chování.
Reprezentativita: chyba výběru Jindřich Krejčí Management sociálních dat a datové archivy Kurz ISS FSV UK.
Optimalizace versus simulace 8.přednáška. Obecně o optimalizaci  Maximalizovat nebo minimalizovat omezujících podmínkách.  Maximalizovat nebo minimalizovat.
(Popis náhodné veličiny)
Korelace. Určuje míru lineární vazby mezi proměnnými. r < 0
Monte Carlo simulace hexameru vody Autor: Bc. Lenka Ličmanová Vedoucí práce: Mgr. Aleš Vítek Seminář KFY PŘF OU.
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
Úvod do praktické fyziky Seminář pro I.ročník F J. Englich, ZS 2003/04.
Přenos nejistoty Náhodná veličina y, která je funkcí náhodných proměnných xi: xi se řídí rozděleními pi(xi) → můžeme najít jejich střední hodnoty mi a.
Neuronové sítě.
Exponenciální funkce. y = f ( x ) = e x D ( f ) = R R ( f ) = (0, +∞)
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
EMM91 Ekonomicko-matematické metody č. 9 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Základní informace o předmětu1. Přednášející: RNDr. Martin Hála, CSc. katedra matematiky, B105, Další informace a soubory ke stažení.
Korelace. Určuje míru lineární vazby mezi proměnnými. r < 0
Simulace podnikových procesů
Některá rozdělení náhodných veličin
Spojitá náhodná veličina
Monte Carlo Typy MC simulací
Vzorové řešení zápočtového testu
Lineární kongruentní generátor
Příklad (investiční projekt)
ORDINÁLNÍ VELIČINY Měření variability ordinálních proměnných
Základní zpracování dat Příklad
Lineární kongruentní generátor
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
Rozdělení pravděpodobnosti
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Transkript prezentace:

Stochastické procesy a Markovovy řetězce formální popis systému podmíněná pravděpodobnost Markovův řetězec limitní rozdělení určení matice přechodu

Podmínka egodicity  

N-částicový systém spojitý nebo diskrétní STAV A Spojité modely Diskrétní modely

Termodynamické Monte Carlo Cíl: výpočet termodynamických vlastností, např. střední hodnotu energie etc. Systém popsán: klasickým hamiltoniánem H a stavy A s rozdělením p(A) Střední hodnota: změna míry pro preferenční vzorkování: pro p(A) = p(A) : odhad pro MC:

Matice přechodu Metropolis kompaktně: Barker

Náhodná čísla Skutečně náhodná jsou v přírodě nebo jsou získaná pomocí technických aplikací. pro použití třeba zaznamenat a pak načíst do programu nepraktické, nereprodukovatelné, pomalé Proto generujeme sami pomocí programu - generátory náhodných čísel přesněji pseudonáhodných  čísel - program je deterministický například v C/C++ standardně pomocí funkcí rand a srand http://physics.ujep.cz/~mmaly/vyuka/oporaPrgB/010.html

Náhodná čísla pokračování Sekvence čísel, každé je generované pomocí n předchozích. ri = F(ri-1, ri-2,…. ri-m) Požadavky: co největší perioda minimální korelace efektivní = rychlý výpočet přenositelnost na různé platformy  Typy: - kongruentní K(C,M) …… - s posuvným registrem R(A,B,C,…) ……

Náhodná čísla pokračování příklady generátorů kombinace generátorů testy generátorů  rovnoměrné rozdělení v určitém intervalu

Testy generátorů Y Y X X

Testy generátorů

Náhodná čísla - realizace Existují kódy generátorů v různých programovacích jazycích. Generátor je  vhodné inicializovat např. pomocí času v počítači – time() . Začátek: jednoduchý prográmek pro výpis zvoleného počtu náhodných čísel.

Náhodná čísla - realizace Začátek: jednoduchý prográmek pro výpis zvoleného počtu náhodných čísel při volání generátoru RAND. program rngtest print *, 'vloz pocet pokusu ' read *, npokus print *, ' pocet pokusu ', npokus do 10 i=1,npokus rndtest=RAND() write(6,*) i,rndtest continue end program rngtest vloz pocet pokusu 10          pocet pokusu           10            1  0.61411285               2  0.39798999               3  1.78151131E-02            4  0.41991234               5  0.46889496               6  0.71923804               7  0.23525500               8  0.93125153               9  0.54643750              10  0.97659349

Náhodné procházky - prostá - bez návratů - samovyhýbající se (self-avoiding walk-SAW)

úloha o náhodných procházkách I-4 Srovnání typů náhodných procházek v 2D Simulujte náhodnou procházku na dvou-dimenzionální čtvercové mřížce. Určete závislost vzdálenosti počátečního a koncového bodu na počtu kroků pro různé typy procházek: prostá náhodná procházka, procházka bez okamžitých návratů, procházka bez protínání. (V posledním případě se lze omezit na menší počet kroků.) Určete exponenty pro jednotlivé typy procházek, udejte chyby získaných exponentů.

Náhodné procházky Měřme vzdálenost R od počátku v závislost na čase a určeme příslušnou funkci R(t ). Různé běhy je třeba vystředovat a pak závislost fitovat. Určit exponent a v R ~ t a.

Náhodné procházky - řešení p. Psíkal

Náhodné procházky též pro tři dimenze samovýbající se self-avoiding walk (SAW) -není omezení na délku http://en.wikipedia.org/wiki/Random_walk#Gaussian_random_walk

Perkolace Introduction to percolation theory, D. Stauffer and A. Aharony, Taylor and Francis, Second Edition London 1992

Úlohy perkolace I-1 Uzlová perkolace – práh perkolace Určete práh uzlové perkolace pro danou mřížku. Pomocí výpočtu pravděpodobnosti existence perkolačního klastru (tj. spanning klastru) v závislosti na pravděpodobnosti p obsazení uzlu pro různé velikosti L mřížky odhadněte práh perkolace pc. Základní varianta: Uvažujte čtvercovou mřížku L x L pro L =16, 32 , 64, 128 (…). Určete práh perkolace jako průsečík funkcí pro různé velikosti. Bonus: Proveďte totéž pro trojúhelníkovou nebo šestiúhelníkovou mřížku.. I-2 Uzlová perkolace – rozdělení klastrů Užitím Hoshen-Kopelmanova algoritmu spočtěte rozdělení velikostí klastrů při uzlové perkolaci. Uvažujte čtvercovou mřížku L x L s L = 64, pro pravděpodobnosti p v okolí prahu perkolace. Vyneste střední hodnotu hmotnosti klastru (druhý moment rozdělení velikostí klastrů) jako funkci pravděpodobnosti p v okolí prahu perkolace.

Hoshenův-Kopelmanův algoritmus J. Hoshen R. Kopelman, Phys. Rev. B 14 (1976) 3428 Počítejme počet klastrů po řádcích. Konflikt při číslování vyřešíme

Hoshenův-Kopelmanův algoritmus J. Hoshen R. Kopelman, Phys. Rev. B 14 (1976) 3428 Počítejme počet klastrů po řádcích. Konflikt při číslování vyřešíme zavedením další proměnné - značky pro postupné číslování klastrů. N(3) = 2 N(2) = 1 N(1) = 1 Výsledek po přečíslování: 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0

Pravděpodobnost existence spanning klastru vs. pravděpodobnost obsazení

Perkolace blokujících uzlů Simulujte s užitím následujícího modelu: na čtvercové mřížce se deponují nečistoty s koncentrací  cO  (každá nečistota na jednom uzlu, tj. nemohou se deponovat na sebe). Krátko-dosahová repulsivní interakce se popíše blokováním (zakázáním) uzlů v nejbližším okolí. Určete práh perkolace pro koncentraci cO, kdy dojde k perkolaci blokovaných uzlů.