Československo 1945 - 1948

Košická vláda byla ustavena na osvobozeném území v Košicích premiérem Zdeněk Fierlinger (soc. dem.) KSČ nejsilnější pozice ve vládě – klíčová ministerstva měl v sobě už zakódovány určité nedemokratické prvky vznikne jednotná politická organizace, Národní fronta, v ní budou jen povolené politické strany zákaz agrární strany – nejsilnější pravicové strany meziválečné ČSR počet politických stran byl omezen!

16. května triumfální příjezd E. Beneše do Prahy

Mimořádné lidové soudy zřízeny dekretem prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech projednaly celkem 37 982 případů, odsoudily k trestu smrti 713 lidí (475 Němců a 238 Čechů) proces s některými členy české protektorátní vlády v Praze v Bratislavě k trestu smrti odsouzen slovenský prezident Josef Tiso

veřejná poprava K.H.Franka 22.5.1946 na dvoře pankrácké věznice

Ztráta Podkarpatské Rusi Nátlaková kampaň sovětských orgánů (=armády)- obyvatelstvo se vyslovilo k připojení k SSSR „Zakarpatská Ukrajina“

Odsun Němců Násilně ukončeno staleté soužití Čechů a Němců Neodvratné od 30.let, kdy se většina sudetských Němců ztotožnila s k Československu nepřátelské politice Henleinovy Sudetoněmecké strany „kolektivní vina“, nenávist, touha po odplatě Nařízení československé vlády z 5. května 1945, dekret prezidenta republiky z 19. května téhož roku a další normy označily Němce, Maďary a lidi podezřelé ze zrady a kolaborace za „státně nespolehlivé“, Zpočátku divoké odsuny, násilí, vybíjení vzteku, nelidské podmínky ve sběrných táborech, zločiny – ostudná epizoda našich moderních dějin

Organizovaný odsun Rozhodnutí velmocí na konferenci v Postupimi 2.8.1945 „musí dojít k odsunu německého obyvatelstva nebo jeho části z Polska, Československa a Maďarska do Německa“ …“organizovaně a humánním způsobem“ Odsunuto přes 2 miliony Němců, zahynulo několik tisíc Pohraničí vylidněné, zanedbané Odsun Maďarů se neuskutečnil (chyběla mezinárodní podpora)

Systém lidové demokracie Posílení levicových názorů a stran Komunistická strana vstoupila do vlády a získala masovou základnu Národní fronta = 6 stran Čechy: komunistická, národně socialistická, sociálně demokratická, lidová Slovensko:Komunistická a Demokratická NF měla výhradní politickou moc, její rozhodnutí závazná pro vládu a parlament, opozice neexistovala, přesto ještě existovala demokracie KSČ začala uplatňovat neparlamentní způsoby politického boje (nátlakové akce)

Parlamentní volby 1946 Vítězství komunistů V Čechách- KSČ -téměř 40% Na Slovensku zvítězila Demokratická strana (prohra komunistů- vliv katolické církve)- KSČ brzy na Demokratickou stranu zaútočila s cílem ji odstranit Novou vládl sestavil vůdce komunistů Klement Gottwald

Příčiny volebního vítězství komunistů levicová tradice předválečné ČSR vděčnost za osvobození většiny země Rudou armádou „nejbližší přátelé“ SSSR a Stalina zdůrazňování zásluh o vyhnání a vypořádání se s Němci velkolepé komunistické sliby

Hospodářské změny Znárodnění- zcela znárodněn majetek Němců a kolaborantů odpovídalo levicovým náladám ve společnosti (za znárodněné podniky měla být vyplacena náhrada, ale nikdy nebyla) Znárodněno přes 60% průmyslové výroby 28.10.1945 - zestátněny banky, pojišťovny, doly, těžký průmysl a závody nad 500 zaměstnanců, - soukromý zůstal malý a střední průmysl, stavebnictví, velkoobchod a služby => smíšená ekonomika Pozemková reforma- konfiskace půdy Němců a kolaborantů, drobení velkých pozemkových majetků nejrozsáhlejší konfiskace půdy – v pohraničí znárodnění a pozemková reforma = odstranění dvou krajností ve společnosti => zvýšení vlivu levice i na venkově

Nové čs.bankovky platné od října 1945

Studená válka svět rozdělen na dva tábory: „imperialistický a mírový“ Budování sovětského bloku-1947 - na nátlak SSSR odmítnutí Marshallova plánu + katastrofální sucho, přídělový systém, černý trh

Komunistický převrat zápas o moc KSČ ovládla Státní bezpečnost První úder na Slovensku:odhaleno „protistátní spiknutí“ Demokratické strany Vládní krize- ministři národně socialistické, lidové a Demokratické podali 20.února 1948 demisi na protest proti tomu že komunistický ministr vnitra Nosek odstraňoval z důležitých pozic nekomunistické důstojníky SNB Doufali, že se vládní krize vyřeší parlamentní cestou Situace využili komunisté k rozhodujícímu útoku

KSČ mobilizuje „pracující masy“, politický boj se přenáší do ulic a závodů 21. února mohutná manifestace na Staroměstském náměstí, projev Klementa Gottwalda

Za únorového převratu se sociální demokracie nepřidala k hromadné demisi ministrů za Národně socialistickou stranu, Lidovou stranu a Demokratickou stranu, čímž spolu s Janem Masarykem zmařila jejich snahu o vynucený pád vlády a umožnila Gottwaldovi doplnit na místa rezignujících ministrů spolupracovníky KSČ

KSČ ovládla odbory (vyhlásily 24.února všeobecnou stávku) Zakládány akční výbory Národní fronty (ovládnuté komunisty)-prováděly na pracovištích „očistu“ od jinak smýšlejících osob Založeny ozbrojené „lidové milice“

Podle pravidel parlamentní demokracie měl prezident přijmout demisi celé vlády a ustavit vládu novou Představitelé demokratických stran „svěřili“ boj proti komunistům výhradně do rukou prezidenta Beneše Gottwald navrhl, že vládu doplní „svými“ ministry Beneš krátce odolával, ale 25.2. demisi přijal a nechal Gottwalda vládu doplnit

Demokratické strany selhaly, nechaly „ulici“ pod vlivem komunistů Protestní pochod tisíců vysokoškoláků na Hrad za prezidentem byl jediný projev protestu proti komunistickému převratu (násilně zastaven) Od tohoto okamžiku byla KSČ neomezeně vládnoucí politickou silou a začala budovat totalitní režim

9. května přijal parlament novou ústavu příprava od roku 1946 tři návrhy nové ústavy: ČSNS, ČSL a KSČ komunistický návrh přijat Národním shromážděním jednomyslně

První „socialistické“ volby 30. května akční výbory Národní fronty sestavily na pokyn komunistických sekretariátů „jednotnou kandidátku“ voliči tedy neměli z čeho vybírat… atmosféra nepokrytého zastrašování a propagandistických kampaní byly porušovány zásady svobody a otevřenosti

27. červen 1948 slučovací sjezd komunistů a sociální demokracie

Prezident Beneš odmítl podepsat Ústavu 9. května 2. června 1948 abdikoval 3. září 1948 zemřel

Komunistický vůdce Klement Gottwald zvolen aklamací 14 Komunistický vůdce Klement Gottwald zvolen aklamací 14. června 1948 jako jediný kandidát prezidentem