Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám Škola Základní škola Křižany-Žibřidice, okres Liberec, příspěvková organizace Žibřidice 271, 463 53 Křižany Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3335 Autor Mgr. Pavla Ondrušková Číslo VY_52_INOVACE_27_PŘÍRODOPIS Název Lišejníky Předmět Přírodopis Ročník/y/ 6. -7. ročník Anotace Prezentace slouží jako opora při výkladu o lišejnících. Objasňuje princip symbiotického soužití dvou organismů. Zabývá se podrobněji rozdíly mezi korovitými, lupenitými a keříčkovitými lišejníky, růstem a významem těchto organismů. Závěrečné shrnutí a opakování lze vytisknout a použít i jako opakovací test. Druh učebního materiálu Prezentace Datum vytvoření 9. 12. 2013 Datum ověření 11. 12. 2013

Lišejníky

Lišejníky složené organismy, jejichž stélku tvoří houba a sinice nebo řasa tvar stélky je rozmanitý: keříčkovitý lupenitý korovitý (přiléhá těsně k podkladu) obě složky spolu žijí v symbióze: houbová vlákna dávají lišejníku tvar, upevňují jej k podkladu, zadržují a dodávají vodu řasy vytvářejí pomocí fotosyntézy organické látky je známo až 10 000 druhů lišejníků

Průřez stélkou lišejníku řasa houbová vlákna Většinu stélky vytvářejí houbová vlákna.

Druhy lišejníků Korovité lišejníky jejich stélka těsně přiléhá k podkladu rostou na skalách, kamenných zídkách, někdy i na kůře stromů Mapovník zeměpisný (dříve lišejník zeměpisný) Roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší.

Druhy lišejníků Lupenité lišejníky mají stélku rozprostřenou do plochy, laločnatou rostou nejčastěji na borce stromů, dřevě a kamenech terčovka bublinatá Jeden z nejčastějších lišejníků u nás. Stélka je několik centimetrů velká, lupenitá, šedavá s odstíny zelené a hnědé.

(lidově Krakonošovy vousy) Druhy lišejníků Keříčkovité lišejníky mají větvenou stélku vyskytují se na půdě nebo borce a větvích stromů dutohlávka pohárkatá Roste nejčastěji na pařezech. dutohlávka sobí Má provázkovitou stélku, roste na stromech, připomíná šedé či zelené vlasy. Existuje asi 600 druhů. Roste v tundře, je důležitou potravou pro soby, především během krutých zimních měsíců. provazovka (lidově Krakonošovy vousy)

Růst a věk lišejníků Lišejníky jsou považovány za nejpomaleji rostoucí organismy. V českých podmínkách rostou téměř celoročně (i pod bodem mrazu). Nejpomaleji rostou druhy s korovitou stélkou Dutohlávky rostou rychleji Některé lupenité a keříčkovité lišejníky rostou až 15 mm/rok. Ve výjimečných biotopech (např. v Antarktidě) se dožívají i několika set let. Přitom poporostou jen o necelou desetinu mm za rok. 0,06 až 1 mm/rok. asi 2,5 mm/rok.

Význam lišejníků vzhledem k minimálním nárokům jsou průkopníky života – rostou na holých skalách, kůře stromů i na holé zemi jsou potravou pro zvířata (např. sobů) slouží jako úkryt hmyzu a drobných živočichů používají se jako barvivo používají se i ve farmaceutickém průmyslu, při výrobě kosmetiky nebo parfémů některé druhy slouží jako indikátory životního prostředí (např. provazovka)

Opakování a shrnutí Kterými organismy je tvořen lišejník? stélku tvoří houba a řasa nebo sinice Popiš obrázek - průřez stélky lišejníku Jak se nazývá vzájemný vztah těchto organismů? symbióza (soužití) Jakou funkci plní houba a jakou řasa (popř. sinice) v lišejníku? houbová vlákna dávají lišejníku tvar, upevňují jej k podkladu, zadržují a dodávají vodu řasy (popř. sinice) vytvářejí pomocí fotosyntézy organické látky Jaké tvary stélky lišejníku znáš? stélka keříčkovitá, lupenitá, korovitá řasa houbová vlákna

Opakování a shrnutí Napiš pod obrázky názvy daných lišejníků, doplň i druh (keř., kor., lup.) terčovka bublinatá (lup.) mapovník zeměpisný (kor.) provazovka (keř.) dutohlávka pohárkatá (keř.) dutohlávka sobí (keř.)

Zdroje ČERNÍK, Vladimír, Vítězslav BIČÍK a Zdeněk MARTINEC. Přírodopis pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1., přeprac. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1999, 38 - 39. ISBN 8072350684. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Lišejník [online]. c2013 [citováno 9. 12. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Li%C5%A1ejn%C3%ADk&oldid=10980192> TIGERENTE. Wikipedie.cz [online]. [cit. 9.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rhizocarpon_geographicum01.jpg TRIFUNOVIĆ, Snežana. Wikipedie.cz [online]. [cit. 9.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lisaj-sa-Stare-planine4.jpg PETERS, Kristian. Wikipedie.cz [online]. [cit. 9.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cladonia_rangiferina.jpeg HLOBÍLEK, Robert. Rosava Grapy [online]. [cit. 9.12.2013]. Dostupný na WWW: http://foto.2705.net/foto_velke.php?idf=1221 TAKA. Wikipedie.cz [online]. [cit. 9.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Usnea_1_(2005_07_19).jpg Mgr. Pavla Ondrušková – autor materiálu Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.