DRUHOHORY (Mezozoikum) relativní čas trvání 22:41:44 až 23:43:24 relativní čas trvání 22:41:44 až 23:43:24

Trias druhohory 245 - 208 miliónů let

Trias druhohory 245 - 208 miliónů let pevniny mají aridní podnebí mělká moře jsou vzácná začíná první fáze alpinsko-himalájského vrásnění kontinenty se pomalu začínají oddělovat, vzniká severní Laurasie a jižní Gondwana, u Gondwany začíná její rozpad dochází k významné vulkanické činnosti, hlavně v oblasti Sibiře a jižní Ameriky vzhled triaské pevniny vzhled triaské pevniny

Trias druhohory 245 - 208 miliónů let bouřlivý rozvoj zažívají amoniti, koncem triasu však vymírají rozvoj dycodontních plazů s výraznými savčími znaky souš ovládají plazi zvaní archosauři roste počet mořských organismů ve vegetaci dominují nahosemenné rostliny – cykasy a jehličnany narůstá počet druhů „plazů“, objevují se první dinosauři; první savci; želvy, krokodýli; moderní kostnaté ryby; na konci triasu čtvrté velké vymírání

Trias druhohory 245 - 208 miliónů let Vpravo rod Gingko z Triasu, vlevo fotografie současného Ginkgo biloba (Jinan dvoulaločný). Jinan můžeme považovat za „živoucí fosílii“, tvar listů se za 200 miliónů let v podstatě nezměnil. Ginkgo patří do nahosemenných rostlin.

vývojový strom plazů Vývojový strom plazů Triaský archosaur Amonit

Trias v ČR druhohory 245 - 208 miliónů let nálezy hornin pocházejících z triasu jsou pouze v Českém masívu v Podkrkonoší jižně a jihovýchodně od Trutnova a dolnoslezské pánvi vyskytují se sedimenty kontinentálního původu zastoupeny jsou pískovce, slepence a jejich barva je červená nebo bílá sedimenty se ukládaly v průtočných jezerech nebo periodických tocích občas byly těženy pro stavební účely (lom „U Devíti křížů“ západně od Červeného Kostelce).

Jura druhohory 208 - 145 miliónů let

Jura druhohory 208 - 145 miliónů let název je odvozen od pohoří Jura se od předešlé periody liší především tím, že v ní došlo k celosvětovému zvednutí oceánů, což mělo za následek zatopení souší kontinenty se dále oddělují: rozevírá se Atlantik, vzniká Indický oceán a odděluje se Madagaskar od Afriky vznikají významná ložiska černého uhlí, železné rudy, bauxitu a uranu

Jura druhohory 208 - 145 miliónů let objevují se již pravé žáby a praví krokodýli, obývající nejen sladké, ale i mořské vody známé jsou nálezy primitivních želv pokračuje vývoj drobných savců teplá moře obývají žraloci a rejnoci ve formách velmi podobných současným tomuto období však dominují zejména plazi vody obývají různé druhy ichthyosaurů (ryboještěřů) a dravých plesiosaurů. Na souši dominují dinosauři a ve vzduchu pterosauři (ptakoještěři). Jsou známy nálezy prvních praptáků (Archeopteryx).

Jura druhohory 208 - 145 miliónů let Archaeopteryx, prapták z řádu Saurischia, svrchní jura, Německo. Na nálezu je zřetelně pozorovatelné peří. Archaeopteryx je tak mozaikou dinosauřích a ptačích znaků

Plesiosaurus Ichtyosaurus Pterosaurus Triceratops Tyrannosaurus Stegosaurus

Jura druhohory 208 - 145 miliónů let převládají cykasovité rostliny (Zamites, Nilssonia) a různé druhy jinanovitých rostlin hojní jsou předchůdci jehličnanů objevují se první krytosemenné rostliny v mořích převažují řasy (ruduchy, zelené řasy) zkamenělý list jinanu (Ginkgo biloba) zkamenělý list jinanu (Ginkgo biloba)

vzhled jurské pevniny

Jura v ČR druhohory 208 - 145 miliónů let hojné nálezy jsou v Moravském krasu (Olomučany, Rudice, Babice) a Brně a okolí (Hády, Stránská skála, Švédské šance) – jedná se o slepence, jíly, písky a vápence vzniká výrazný morfologický prvek – vápencová bradla Pavlovských vrchů a Svatý Kopeček u Mikulova štramberský vápenec tvoří bradlo Kotouč u Štramberka a je významnou světovou paleontologickou lokalitou, bylo tam popsáno přes 600 druhů fosílií Pálavské vápence Mikulov a Svatý Kopeček Kotouč u Štramberka Kotouč u Štramberka

Křída druhohory 145 - 65 miliónů let

Křída druhohory 145 - 65 miliónů let křída byla pojmenovaná po vzniku velkých ložisek křídy, vytvořených ukládáním schránek mořských bezobratlých většina kontinentů je již zcela oddělena od ostatních na planetě převažuje velmi teplé klima probíhá intenzivní vulkanická činnost a silně se projevuje alpinsko – himalájské vrásnění konec této periody je definován velmi jasně – vrstvou bohatou na iridium, která se rozprostírá po celém světě a je spojená s kráterem v Chicxulubu na Yucatánu. Vrstva se vytvořila před 65,5 miliony let. Tento kráter byl vytvořen kolizí s kometou nebo asteroidem, jehož šířka podle některých odhadů činila přes 180 km. Kolize s tímto tělesem je pravděpodobně zodpovědná za masové vymírání druhů na přelomu druhohor a třetihor

Křída druhohory 145 - 65 miliónů let Tyrannosaurus rex, dinosaurus řádu Saurischia, výška těla 15 m, váha 7000 kg, svrchní křída

Křída druhohory 145 - 65 miliónů let Pteranodon další rozvoj dinosaurů rozšiřují se i ptáci a savci - savci tvoří mnoho linií drobných druhů vzniká většina dnešních forem hmyzu a měkkýšů krytosemenné rostliny (Angiosperma) se začínají rozšiřovat první hadi na konci epochy páté velké vymírání, vymírají především dinosauři Diplodocus Albertosaurus Iguanodon

Křída v ČR druhohory 145 - 65 miliónů let Prachovské skály vyskytuje se v Moravském krasu - jíly, písky a štěrky, které vyplňují prohloubeniny ve vápencích devonu Česká křídová pánev - zastoupeny jsou sedimenty kontinentální, brakické i mořské, jedná se o pískovce, opuky, jílovce. V tomto období vznikají i ložiska uranu v okolí Stráže pod Ralskem a pískovcová skalní města u Hřenska, Prachovské skály, Hruboskalsko a Adršpašsko-teplické skály Českobudějovická a třeboňská pánev – říční a jezerní sedimenty zastoupené kaolinickými pískovci a jílovci, které jsou těženy jako žáruvzdorné jíly křída u Osoblahy - jižně a jihovýchodně od Osoblahy se nacházejí písky, pískovce a jíly uranový důl Stráž pod Ralskem Pravčická brána – největší skalní most v Evropě

Třetihory 65,5 milionů let – 1,8 milionů let Paleocén 65,5 – 55,8 miliónů let Eocén 55,8 – 33,9 miliónů let Oligocén 33,9 – 23,0 miliónů let Miocén 23,0 - 5,3 miliónů let Pliocén 5,3 – 1,8 miliónů let

Třetihory 65,5 milionů let – 1,8 milionů let rozložení kontinentů je již velmi blízké současné pozici proběhly mladší fáze alpinského vrásnění, zanikly mořské pánve severně od Alp, výrazná byla sopečná činnost z hlediska klimatologie pokračuje teplé období z druhohor a to vrcholí ve středním eocénu v průběhu mladších třetihor se začíná postupně ochlazovat a podnebí se stávalo sušším a tvořily se ledovce, které pokrývaly chladné oblasti a vzniklé vrcholy hor

Třetihory 65,5 milionů let – 1,8 milionů let Nelétaví ptáci skupiny Phorusrhacidae dosahovali výšky až tři metry, uměli rychle běhat a byli zřejmě schopni ulovit savce velikosti jehněte. Hlava velikosti až 70 cm! 60 – 2 milióny let, Jižní Amerika

Paleocén třetihory 65 - 56 miliónů let velký rozvoj a rozšíření savců, ptáků a opylujícího hmyzu po celé planetě

Eocén třetihory 56 - 34 miliónů let krytosemenné rostliny (Angiosperma) začínají zvolna dominovat pokračuje rozšiřování řady moderních savčích řádů

Oligocén třetihory 34 – 23 miliónů let původ mnoha skupin primátů, včetně opic čeleď lipnicovité (trávy) patřící mezi jednoděložné rostliny se stávají významnou skupinou Kukuřice setá Lipnice obecná

Miocén třetihory 23 – 5,3 miliónů let pokračuje vývoj savců pokračuje rozvoj krytosemenných rostlin první hominidé Proconsul africanus Dryopithecus fontani

Miocén třetihory 23 – 5,3 miliónů let Deinotherium, miocén. Deinotherium patří do řádu Proboscidea (Chobotnatci). Přesto, že dnes žijí pouze dva druhy slonů, řád byl ve třetihorách velmi početný.

Pliocén třetihory 5,3 – 1,8 miliónů let původ rodu Homo hlavním předkem rodu Homo je Australopithecus- rod vymřelých lidoopů, který patří k linii vedoucí k člověku. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky před 4,5 – 2 mil.let tlupa Australopithéků

Třetihory v ČR 65,5 milionů let – 1,8 milionů let Český masív byl po většinu času rovinatou souší s intenzivní erozí díky teplému a vlhkému klimatu. Tektonicky byl ČM po celé starší třetihory (paleogén) klidnou oblastí, zatímco v mladších třetihorách (neogénu) nastupuje vulkanická činnost Doupovských hor a Českého středohoří. Hlavní oblasti výskytu třetihorních hornin: 1. Podkrušnohorské pánve - jsou to tři dílčí pánve - chebská, sokolovská a mostecká. Nejstaršími horninami jsou říční písky a štěrky a hnědouhelná sedimentace. 2. Jihočeské pánve - rozlišujeme českobudějovickou a třeboňskou. Nacházejí se zde štěrky, písky a ložiska polodrahokamů vltavínů. 3. Žitavská pánev – jsou tady jezerní sedimenty s uhelnými jíly a sloji lignitu. 4. Neovulkanity - reprezentovány jsou podpovrchovými (pně, kupy, lakolity, žíly) tělesy, vypreparovaná tvoří morfologicky výrazné prvky (Malý a Velký Bezděz, Mariánská hora u Ústí nad Labem, Kunětická hora, Trosky) a povrchovými tělesy (stratovulkány - Doupovské hory, Vinařická hora u Kladna, Malý a Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch, vytlačené kupy - Říp, nasypané kužely – Komorní Hůrka). Západní Karpaty tvoří pruh od hranice s Rakouskem u Znojma k hranici s Polskem mezi Opavou a Karvinou. Oblast byla po většinu období pravidelně zaplavována mělkým mořem. Najdeme zde sedimenty: jíly, jílovce, písčité vápnité jíly, pískovce, vápence a písky. Jsou zde i ložiska zemního plynu (Příbor, Žukov, Stonava, u Měnína a Žatčan) a na Kroměřížsku, Kyjovsku, Břeclavsku a Hodonínsku ložiska velmi kvalitní ropy.

KVARTÉR = čtvrtohory 1,8 milionů let až současnost člení se na: starší PLEISTOCÉN (1,8 mil. let – 10 000 let) a mladší HOLOCÉN (10 000 let – současnost)

Pleistocén čtvrtohory 1,8 – 0,01 miliónů let ledové doby objevují se první moderní lidé Kontinenty jsou v současné pozici; začínají opakované ledové doby a snižování hladiny moří až o 100 m; vymírání velkých savců a velkých ptáků; z Homo erectus vzniká Homo sapiens; vznik zemědělství, první civilizace.

Pleistocén čtvrtohory 1,8 – 0,01 miliónů let Lebka Homo erectus „Člověk vzpřímený“ (dnes řazena někdy do Homo ergaster), KNM – ER 3733, odhadované stáří 1,7 miliónů let, lokalita Koobi Fora, Keňa; objem lebky 850 cm3

Holocén čtvrtohory 0,01 miliónů let - současnost

Holocén čtvrtohory 0,01 miliónů let - současnost konec doby ledové byl způsoben rozsáhlou klimatickou změnou – oteplením, které umožnilo přechod lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství a tím vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací na počátku holocénu vyhynuly mnohé druhy velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti) s vědomím skutečnosti, že doby ledové se opakují (trvají cca 100 000 let) a jsou střídány kratšími dobami meziledovými, je holocén nejnovější dobou meziledovou obavy z globálních změn klimatu jsou obavami ze spuštění mechanismu klimatických změn, které by vyústily do nové dlouhé doby ledové

dnes na Zemi něco mezi 4 milióny a 100 milióny organismů vědecky popsáno 1,7 miliónu