Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Soňa Havlíčková Název DUM Římská republika III. Kód DUM VY_32_INOVACE_ 2.3.14 Datum vytvoření 3. 11. 2012 Předmět Dějepis Tematická oblast Dějiny světa - rozšiřující učivo pro seminář Učivo ŠVP Antické Řecko Anotace DUM Materiál slouží k rozšíření a doplnění znalostí o daném tématu a je určen pro výuku v semináři z dějepisu. Týká se období krize římské republiky. Metodický popis Materiál je určen k doplnění výkladu učitele a k ilustraci probírané látky. Hodnocení Materiál se osvědčil, napomohl lepšímu zapamatování učiva a rozšíření znalostí. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Krize římské republiky Římská republika III. Krize římské republiky

Příčiny krize Trvala od konce 3. stol. př. n. l. do zániku republiky Hlavní příčiny: Římské vojsko tvoří občané-rolníci, války je zbídačují Roste počet kolonií a otroků, přísun levného obilí Půdu od krachujících rolníků skupují velkostatkáři – latifundia To vede k dalšímu poklesu cen obilí

Důsledky krize Roste počet bezzemků – velké ohrožení pro vojsko Římská společnost se polarizuje Povstání otroků Povstání se dařilo potlačovat – masakry otroků Příčiny zůstávají neřešeny Vznik politických klik optimátů a populárů Objevují se snahy o reformu

Reformy bratří Gracchů Tiberius Gracchus 133 př. n. l. Chtěl prosadit zákon o maximální držbě pozemků Rozdělení půdy bezzemkům Pokoušel se obejít senát, zavražděn během nepokojů Gaius Cracchus 123 př. n. l. Zákon o prodeji levného obilí chudým Zákon o rozšíření římského občanství Zabit i s několika tisíci stoupenců

Boj o moc mezi optimáty a populáry Koncem 2. stol. př. n. l. – vzestup Gaia Maria (homo novus, populár, konzul) Vítěz nad numidským králem Jugurthou a Kimbry a Teutony Reorganizoval armády Zachránce Říma Tribun Marcus Livius Drusus navrhuje obnovení zákonů bratří Gracchů – zavražděn To vyvolalo válku se spojenci (91 - 89 př. n. l.) Řím přinucen k ústupku – udělení obč. práva italským spojencům

Občanská válka Gaius Marius vytáhl do boje proti pontskému králi Mithridatovi (odveta za „vraždění v Efesu“) Marius a Sulla spolu bojují o Řím 82 – 79 př. n. l. – Sullova diktatura Posílení moci senátu, proskripce 73 – 71 př. n. l. –Spartakovo povstání Porazil Marcus Crassus Nechal otroky ukřižovat podél silnice Via Appia (asi 6000)

První triumvirát 63 – 62 př. n. l. – Catilinovo spiknutí – odhaleno M. Tulliem Ciceronem – zvolen konzulem „Quo usque tandem abutere, Catilina, patientia nostra? Jak dlouho ještě budeš zneužívat, Catilino, naši trpělivost?“ 60 př. n. l. - první triumvirát Tajná dohoda nejmocnějších politiků Pompeius (Hispánie), Crassus (východní provincie), Caesar (západ a severozápad Evropy) Caesarův vliv roste – boje proti Galům, výpady za Rýn a do Británie

Caesarova diktatura 49 – 44 př. n. l. překročil Rubicon a ovládl Itálii „Alea iacta est!“ Pompeius poražen a zavražděn na útěku (Crassus již padl v boji) Caesar nastolil diktátorský režim 44 př. n. l. o březnových idách (15. 3.) zavražděn Brutem více než 20 bodnými ranami „Et tu, mi fili” – I ty, Brute? (doslova "I ty, můj synu?”) 42 př. n. l. – prohlášen za jednoho z římských bohů

Julius_Caesar. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] Julius_Caesar. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar

Druhý triumvirát Boj mezi Caesarovými přívrženci a odpůrci 43 př. n. l. – druhý triuvirát Octavianus, Antonius, Lepidus Zlikvidováno mnoho senátorů a příslušníků nobility Boj proti Caesarovým vrahům Antonius si vzal Kleopatru – snaha ovládnout Egypt 31 př. n. l. – poražen Octavianem u Actia Antonius a Kleopatra spáchali sebevraždu 27 př. n. l. – obnovena republika Několik dnů na to obdržel Octavianus od senátu titul Agustus

Antonius_a_Kleopatra-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] Antonius_a_Kleopatra-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antonius_a_Kleopatra

Seznam použitých zdrojů: ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80-735-8059-4. KINDER, Hermann a Werner HILGERMANN. Encyklopedický atlas světových dějin: mapy a chronologický přehled. Překlad Lenka Wurstová. Praha: Lidové noviny, 1998, 628 s. ISBN 80-710-6243-X. Julius_Caesar. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Antonius_a_Kleopatra-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antonius_a_Kleopatra