SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová

CO JE SOMATOLOGIE?

Nauka o struktuře a funkci lidského těla SOMATOLOGIE Nauka o struktuře a funkci lidského těla

KOMPLEXNÍ BIOLOGICKÁ VĚDA ČERPÁ POZNATKY anatomie histologie biologie embryologie biochemie fyziologie KOMPLEXNÍ BIOLOGICKÁ VĚDA

TŘÍDĚNÍ BILOGICKÝCH VĚD MORFOLOGICKÉ anatomie histologie embryologie FUNKČNÍ biochemie biofyzika genetika fyziologie

ANATOMIE stavba lidského těla popisuje jednotlivé orgány, vzájemné souvislosti

HISTOLOGIE mikroskopická struktura buněk, tkání, orgánů

CYTOLOGIE studium buněk

EMBRYOLOGIE vývoj organismus od početí po narození

BIOCHEMIE, BIOFYZIKA studuje chemické a fyzické změny v organismu

BIOLOGIE, GENETIKA vývoj organismu dědičnost, proměnlivost

FYZIOLOGIE činnost jednotlivých tkání, orgánů, organismu jako celku

SPOLUPRÁCE S JINÝMI OBORY fyzika chemie lékařské obory klinické obory preventivní obory

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI ŽIVÉ HMOTY METABOLISMUS DRÁŽDIVOST ROZMNOŽOVÁNÍ AUTONOMIE POHYB RŮST

METABOLISMUS LÁTKOVÁ PŘEMĚNA

DRÁŽDIVOST schopnost reagovat na podněty míra dráždivosti rozdílná nejdráždivější = srdeční svalovina, svalová tkáň, nervová tkáň

ROZMNOŽOVÁNÍ udržení rodu, druhu předávané informace v genech pohlavních buněk

AUTONOMIE organismus = jednotný, soběstačný celek schopen reagovat na změny vnitřního i vnějšího prostředí

FUNKČNÍ MORFOLOGIE TKÁNÍ BUŇKA TKÁŇ ORGÁN ORGÁNOVÁ SOUSTAVA ORGANISMUS

BUŇKA Nejmenší funkční jednotka živého organismu TKÁŇ Soubory buněk, které mají stejný původ, tvar, fci ORGÁN Soustava orgánů podílejících se na podobných funkcí ORGÁNOVÁ SOUSTAVA Soubor tkání ohraničený od okolí vykonávající jednu hlavní fci ORGANISMUS

BUŇKA základní funkční jednotka všechny živé organismy složeny z buněk první popis buňky Jan Evangelista Purkyně

STAVBA BUNĚK buňky = uzavřené struktury obalené buněčnou membránou vyplněny cytoplazmou – obsahují organely, jádra Buněčná membrána Cytoplazma

BUNĚČNÁ MEMBRÁNA hranice mezi zevním a vnitřním prostředím buňky zajišťuje přestup látek tvořena lipidovou dvojvrstvou

BUNĚČNÉ JÁDRO

BUNĚČNÉ JÁDRO vyplněn hrudkami – CHROMATIN (obsahuje DNK, chromozom – nositel genetické informace 46) obaleno membránou, uvnitř je jadérko

MITOCHONDRIE buněčné organely oxidace živin

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM hladké a drsné (tvorba cukrů, tuků, bílkovin) úprava látek tvořených v buňce, skladování

RIBOZÓMY nasedají na drsné endoplazmatické retikulum tvorba bílkovin

GOLGIHO APARÁT definitivní úprava látek skladování látek

LYZOZOMY vakuoly obsahují enzymy pro štěpení látek

CENTRIOLY buněčné dělení

TKÁŇ soubory buněk mající stejný původ, tvar, fci KRYCÍ, VÝSTELKOVÁ POJIVOVÁ SVALOVÁ NERVOVÁ KREV

KRYCÍ, VÝSTELKOVÁ TKÁŇ krytí povrchu těla vystýlání tělních dutin buňky těsně k sobě přiřazené rozdělení: podle tvaru buněk podle funkce

1. podle tvaru buněk PLOCHÝ jedna či více řad buněk cévy, pokožka, výstelka střev, dýchacích cest TRÁMČITÝ prostorové trámce jaterní buňky RETIKULÁRNÍ propojené výběžky vytvářejí prostorovou síť výstelka brzlíku

2. podle funkce KRYCÍ, VÝSTELKOVÝ dýchací cesty, tenké střevo ŽLÁZOVÝ SMYSLOVÝ specializované buňky schopné reagovat na různé typy zevních podnětů

ŽLÁZY vlastní vývod = EXOKRINNÍ nemají vývod produkty přímo do krve = ENDOKRINNÍ produkty sekrety exkrety hormony

REGENERAČNÍ SCHOPNOST EPITELU epitely regenerují rychle a dobře výjimku tvoří smyslový epitel

POJIVOVÁ TKÁŇ buňky a mezibuněčná hmota VAZIVO CHRUPAVKA KOST

VAZIVO měkká poddajná tkáň obsah: voda, vlákna, různé typy buněk mezenchymové – zárodečná tkáň rosolovité – v pupečníku kolagenní – nejrozšířenější řídké – vmezeřené tuhé – vazy, šlachy elastické – pružné, vazy na páteři retikulární – mízní uzliny, slezina, kostní dřeň tukové

CHRUPAVKA tuhá, pevná pojivová tkáň chondrocyty + mezibuněčná hmota parenchymová – embryonální vývoj hyalinní – bílá, sklovitá pokrývá kloubní povrchy kostí elastická – žlutá , ušní boltec, příklopka hrtanová vazivová – pevná, meziobratlové ploténky, menisky

KOST kostní buňky + mezibuněčná hmota + vlákna mezibuněčná hmota mineralizovaná (Ca, P, Na) – tvrdost kostí organická část = osein

dle prostorového uspořádání vláken k. FIBRILÁRNÁ – vláknitá, kostní výběžky, drsnatiny k. LAMELÁRNÍ – kolagenní vlákna uspořádána do plotének uspořádány: okolo přívodné a odvodné cévy ploché destičky na povrchu kosti

REGENERAČNÍ SCHOPNOST POJIVOVÉ TKÁNĚ vazivo → rychle a dobře chrupavka → minimální cévní zásobení → hojení vazivovou jizvou kost → stavební i funkčně plnohodnotná tkáň, ale hojí se pomalu a zatěžování musí být postupná

SVALOVÁ TKÁŇ 1. HLADKÁ SVALOVÁ TKÁŇ bňy protáhlého tvaru základ cévních stěn, dutých orgánů její činnost řídí činnost vegetativního NS → naší vůlí neovladatelná

2. PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVÁ TKÁŇ svalová vlákna střídání světlých a tmavých úseků → příčné pruhování činnost řídí mozkomíšní nervy pod kontrolou mozkové kůry → můžeme ovládat vůlí

3. PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SRDEČNÍ TKÁŇ bňy s příčným pruhováním, těsně k sobě přiloženy rychlé šíření vzruchů převodním systém srdeční = vytváří vzruchy a rozvádí je ostatním buňkám řídí vegetativní NS → nezávislá na naší vůli !!! ovlivněna hormonálně

REGENERACE SVALOVÉ TKÁNĚ hladká svalovina – omezená schopnost dělení ostatní typy → neplnohodnotná vazivová jizva

NERVOVÁ TKÁŇ schopnost vytvářet a vést vzruchy CNS = mozek, mícha PNS = periferní nervy základní funkční bňa = nervová bňa

NERVOVÁ BUŇKA = NEURON tělo /jádro výběžky krátké četné, větvené → vzruch do bňy 1 dlouhý → vzruch od těla neuronu k jinému neuronu či výkonnému orgánu synapse = spojení nervových buněk

DENDRIT SYNAPSE MYELINOVÁ POCHVA JÁDRO AXON

NEUROGLIE podpůrné buňky výživa obaly nervových vláken fagocytóza = pohlcení odumřelých buněk

REGENERACE NERVOVÉ TKÁNĚ poškozené či rozpadlé buňky → nahrazeny buňkami gliovými schopnost regenerace pouze nervové výběžky u periferních nervů

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANISMU HOMEOSTÁZA = stálost vnitřního prostředí humorální – tvorba hormonů nervové řízení