Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12_34KalV-6 Název tematické oblasti (sady) Materiály používané ve stavebnictví Název vzdělávacího materiálu Výroba, vlastnosti a použití vápna Druh učebního materiálu Materiál pro prezentaci výroby a použití vápna Anotace Materiál je určen žákům stavebních oborů a je zaměřen na výrobu a použití vápna a na chemické procesy probíhající při zpracování vápna Klíčová slova hašené vápno, pálené vápno, pojiva, vápenec, vápenný hydrát Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 36-47-M/01 Stavebnictví, 36-67-/01 Zedník Ročník I. Typická věková skupina 16 - 17 let Speciální vzdělávací potřeby žádné Autor Ing.Vlastimila Kallerová Zhotoveno, (datum/období) 1.12. – 15.12. 2012 Celková velikost 3,11.MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Vlastimila Kallerová Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz

Výroba, vlastnosti a použití vápna Ing. Vlastimila Kallerová Střední škola elektrostavební a dřevozpracující Frýdek-Místek

Pojiva Pojiva jsou anorganické nebo organické látky, které mají schopnost spojovat do nich vložené kusy v pevný celek Pojivo chemické – při procesu tuhnutí a tvrdnutí dochází ke změnám chemického složení Pojivo mechanické – tuhnutí a tvrdnutí je důsledkem fyzikálních procesů

Pojiva Ve stavebnictví používáme tato pojiva: vzdušná - k tuhnutí potřebují vzdušný kyslík - vzdušné vápno, sádra hydraulická - po rozmísení s vodou tuhnou a tvrdnou i pod vodou - cement, hydraulické vápno latentně hydraulická - nevykazují žádné pojivové vlastnosti, teprve po přidání malého množství budiče (aktivátoru) se u nich projeví hydraulické pojivové vlastnosti; budičem může být např. vápno - struska, elektrárenský popílek

Vzdušné vápno Suroviny na výrobu: - vápenec (uhličitan vápenatý CaCO3) - dolomit (uhličitan hořečnato-vápenatý MgCO3..CaCO3) Postup výroby: - rozemleté suroviny se vypalují v peci při teplotě 900 – 1200°C - v současnosti se používají pece šachtové a rotační - jako palivo se používá černé uhlí, koks, zemní plyn

Vápencové horniny c) a) b) d) Šedý kalový vápenec. Černotín. b) Světle šedý organodetritický vápenec. Kutná Hora. Bituminózní tmavě šedý vápenec s žilkami bílého kalcitu. Žernava u Přerova. d) Šedý korálový vápenec. Švýcarsko. d) převzato z: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/nerudy/v%C3%A1penec.html

Vápencový lom, Štramberk převzato z: http://www.ursus.cz/tipy_na_vylet/Turistika/Stramberk/panorama_kotouc.html

Chemické procesy při výrobě vápna Pálení vápna – dekarbonace - rozklad uhličitanu vápenatého CaCO3 + teplo → CaO + CO2 - rozklad dolomitu CaCO3 . MgCO3 + teplo → CaO + MgO + 2CO2 Hašení vápna CaO + H2O → Ca(OH)2 + teplo Vytvrzování vápna Ca(OH)2 + CO2 + n.H2O → CaCO3 + (n+1).H2O

Pálené vápno Je bílá alkalická látka CaO Je látka hygroskopická ( přijímá vodu) Má žíravé a dezinfekční účinky Na lidský organismus má nepříznivé účinky (leptá kůži, vniká do dýchacích cest, je nebezpečné pro oči) Podle použitých surovin rozlišujeme: - vzdušné vápno bílé (obsah MgO je max.7%) - vzdušné vápno dolomitické (obsah MgO je min. 7%) Podle stupně výpalu rozlišujeme: - vápno ostře pálené - vápno měkce pálené

Šachtové pece na výrobu vápna převzato z: http://www.ursus.cz/tipy_na_vylet/Turistika/Stramberk/panorama_kotouc.html

Rotační pece na výrobu vápna převzato z: http://www.ursus.cz/tipy_na_vylet/Turistika/Stramberk/panorama_kotouc.html

Hašené vápno K hašení vápna dochází při styku s vodou Při hašení vzniká hydroxid vápenatý Při hašení se uvolňuje teplo (exotermní reakce) Při hašení vápno zvětšuje svůj objem Vydatnost vápna (zvětšení objemu) je 2 - 2,4 litru vápenné kaše z 1kg vápna Podle množství použité vody rozlišujeme: - hašení za mokra - hašení za sucha

Hašení vápna za mokra Provádí se na stavbách Do hasnice se nalije voda a za stálého míchání se přidává práškové vápno Používá se 3x více vody než vápna Po vyhašení vznikne vápenná kaše

Hašení vápna

Hašení vápna za sucha Hašení vápna za sucha se na stavbě neprovádí, hasí se průmyslově Jemně rozemleté vápno se zkrápí malým přesně stanoveným množstvím vody ve formě vodní páry Vápno hašené za sucha zůstává ve formě prášku Prodává se balené v pytlích pod názvem vápenný hydrát

Pálené vápno a vápenný hydrát Nehašené vápno: a) Práškové b) Kusové b)

Označování vzdušného vápna Označení Značení Bílé vápno 90 CL90 Bílé vápno 80 CL80 Bílé vápno 70 CL70 Dolomitické vápno 85 DL85 Dolomitické vápno 80 DL80 Doplňující třídění Přípona Nehašené vápno Q Hašené vápno bílé S Polohašené vápno dolomitické S1 Plně hašené vápno S2

Použití vápna ve stavebnictví Hašené vápno: - na výrobu malt na zdění a na omítky - vápenné mléko k bílení zdí - pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci - pro přípravu suchých maltových směsí Nehašené vápno: - k výrobě pórobetonů a pórosilikátů