Habsburkové na českém trůně, období vlády Ferdinanda I. Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.06 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Materiál slouží k seznámení žáků s historií habsburského rodu, se získáváním pozic v evropské politice a s obdobím vlády Ferdinanda I. Habsburského. Je zde zachycena především situace zemí Koruny české v době vlády prvního Habsburka. Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Habsburkové na českém trůně, období vlády Ferdinanda I. 1526 – 1564

Habsburkové Do vídeňských úmluv

Jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů v evropských dějinách Vymřeli po meči roku 1740 Po přeslici roku 1780 Dědici a následovníky Habsbursko-lotrinská dynastie (dodnes) Rod pochází z území dnešního Švýcarska Jméno si kolem roku 1100 dal podle svého sídla, hradu Habsburg podle legendy Habichtsburg, Jestřábí hrad v dnešním kantonu Aargau

Rudolf I. Habsburský 1273 usedl hrabě Rudolf jako první z rodu na římský královský trůn od 1438 byli Habsburkové římskými králi (císaři) trvale 1278 porazil Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli 1282 udělil Rudolf I. svým synům jako odumřelé říšské léno tzv. babenberské dědictví (rakouské země) Díky tomu se Habsburkové stali říšskými knížaty

Albrecht I. Syn Rudolfa I. Římský císař v letech 1298 – 1308 Rudolfův vnuk Rudolf zvaný Kaše usedl roku 1306 jako první člen dynastie na český trůn Po jeho předčasné smrti se však Habsburkové museli spokojit pouze s rakouskými državami 1. Původní erb hrabat z Habsburku

Albrecht II. Habsburský 1438 – 1439 císařem Zeť a dědic Zikmunda Lucemburského Zemřel na úplavici Několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta (dcera Zikmunda Lucemburského) porodila syna Ladislava (Pohrobek) Fridrich III. Poručník Ladislava Pohrobka Římský král – 1440 od roku 1452 císař Svaté říše římské

Maxmilián I. Habsburský Syn Fridricha III. Rakouský arcivévoda Římský král (zvolen 1486, vládl od 1493) Od roku 1508 se tituloval jako zvolený císař římský K římské korunovaci se nikdy nedostavil 2. Císař Maxmilián I.

Vídeňské úmluvy 1515 – setkání císaře Maximiliána I., českého a uherského krále Vladislava Jagellonského a jeho bratra polského krále a litevského velkoknížete Zikmunda I. Starého Výsledkem jednání bylo uzavření čtyř smluv, které také zaručovaly Habsburkům a Jagelloncům vzájemná nástupnická práva Současně byly dohodnuty sňatky Vladislavových dětí Ludvíka a Anny s vnoučaty císaře Maximiliána (děti kastilských králů Filipa I. Sličného a Jany I.) Maxmiliánova vnučka Marie Habsburská se provdala za Ludvíka a Anna se měla provdat za toho císařova vnuka, který bude vládnout dědičným habsburským zemím (stal se jím Ferdinand I.)

Ferdinand I. Habsburský 1526 – 1564

Dětství prožil ve Španělsku Ferdinand I. se narodil 10. března 1503 jako druhorozený syn kastilského spolukrále a burgundského vévody Filipa I. Sličného a kastilské královny Johany (Jany) Šílené Dětství prožil ve Španělsku Roku 1506 zemřel Ferdinandův otec Filip U matky, která byla v té době jedinou dědičkou svých rodičů, vládců nedávno sjednocených španělských království Kastilie a Aragonie, se projevovala duševní choroba Ferdinand byl od dětství veden k přísnému katolicismu

Bratři se tehdy setkali poprvé v životě V roce 1516 zemřel Ferdinand II. Aragonský (Ferdinandův děd z matčiny strany) V příštím roce přijel do Španělska jeho starší bratr Karel, aby se ujal vlády Bratři se tehdy setkali poprvé v životě V budoucnu postupovali ve shodě při prosazování zájmů habsburského rodu 3. Ferdinand I. Habsburský

1519 zemřel císař Maxmilián I. Habsburský Byl jediným vládcem v rakouských zemích Maxmilián ve své závěti nestanovil, jak mají být tyto země rozděleny 1520 Ferdinand získal Horní a Dolní Rakousy, Korutany, Štýrsko a Kraňsko Vláda v ostatních zemích připadla Karlovi Stal se i králem Svaté říše římské (1530 císařem) Jmenoval Ferdinanda místodržícím v ostatních rakouských zemích V nich mu přenechal vládu 1522 Ferdinand se stal jediným vládcem Rakouska

Svatba s Annou Jagellonskou Svatba byla domluvena vídeňskými úmluvami z roku 1515 Svatba se konala 1521 (měli spolu 15 dětí) Důležitost sňatku se ukázala po bitvě u Moháče v srpnu 1526, kdy zahynul Annin bratr, český a uherský král Ludvík Jagellonský (neměl potomka) Ferdinand začal usilovat o český a uherský trůn 4. Anna Jagellonská

Země Koruny české za vlády Ferdinanda I.

Situace Koruny české počátek habsburské vlády nad českými zeměmi Ferdinand I. chtěl Korunu českou začlenit do vznikající habsburské monarchie Koruna česká se nacházela mimo hlavní evropské obchodní stezky Řemesla ve městech kvůli cechům stagnovala Počínaly se rozvíjet nové formy hospodaření, zejména rybníkářství Pozvolna nastával také kulturní rozkvět, z Itálie přicházel humanismus (přechod k renesanci)

Počátek vlády Ferdinand zvolen českým králem 1526 1527 vydal nový dvorský řád, kterým byly zřízeny centrální dvorské úřady, jež byly nadřazeny zemským vládám a úřadům V Praze zřízena Česká komora, která spravovala majetek a finance českého krále Podřízena Dvorské komoře ve Vídni, ne stavům Ferdinand vznesl požadavek na stavy, aby mu byly poskytnuty finanční prostředky na válku proti Turkům a proti svému protikandidátovi na uherský trůn Janu Zápolskému Stavy byly schopny králi odporovat jen chabě

Snažil se získat válečnou daň (velké ústupky stavům) Král se zavázal hájit kompaktáta, nedosazovat cizince do zemských, královských a městských úřadů a zachovávat privilegia Získal zpět především mincovní regál a pravomoc nad židy (významné finanční zdroje) Stavy zemí Koruny české považovaly válku s Turky za královu soukromou záležitost a odmítly králi poskytnout jak finance, tak i vojenskou zemskou hotovost 1529 – Turci dokonce oblehli Vídeň

Zároveň se v Říši projevovaly rozpory mezi katolíky a protestanty 1531 – Ferdinand zvolen římským králem (zástupcem císaře v době jeho nepřítomnosti v Říši) Zároveň se v Říši projevovaly rozpory mezi katolíky a protestanty augšpurský sněm vznik šmalkaldského spolku Ferdinand uznal nereálnost získání Uher 1532 uzavřel s Janem Zápolským příměří 1533 mír s Osmanskou říší Ferdinand uznal tureckou svrchovanost nad celými Uhrami, sultán souhlasil s přímou habsburskou vládou v západní části Uher

5. Země Koruny české v rámci habsburských držav roku 1547

Stavovský odboj 1546 Habsburkové zahájili šmalkaldskou válku proti říšským protestantům Ferdinand donutil české a moravské stavy povolat zemskou hotovost Král žádal stavy o válečnou pomoc podruhé, stavy mu nevyhověly 1547 vtrhl saský kurfiřt Jan Fridrich I. do Dolní Lužice Ferdinand bez porady se stavy povolal zemskou hotovost, stavy se vzepřely V Praze vznikl stavovský spolek, který měl odbojníky chránit před královskými represáliemi, a přes králův zákaz byl uspořádán zemský sněm

Ferdinand vydal generální pardon, stavy přebíhaly ke králi Po porážce Šmalkaldských v bitvě u Mühlberka se stavovský odboj začal rozkládat Ferdinand vydal generální pardon, stavy přebíhaly ke králi Potrestána hlavně města Donucena odevzdat králi privilegia Musela zaplatit vysoké pokuty a podrobit se konfiskacím Zřízení královského dozoru je zbavilo politických svobod Šlechta potrestána mírněji Stavovský odboj zbrzdil Ferdinandovy centralizační a integrační snahy

Ferdinand se rovněž snažil změnit poměr sil jednotlivých církví Král prosadil, aby byl jeho syn Maxmilián roku 1549 přijat za budoucího českého krále a roku 1562 korunován Ferdinand se rovněž snažil změnit poměr sil jednotlivých církví Snažil se potlačit Jednotu bratrskou a naopak prosazovat katolické instituce 1556 uvedl do českých zemí jezuity 1561 byl Antonínem Brusem z Mohelnice po více než sto letech znovu obsazen stolec pražského arcibiskupství Ferdinandova pozice byla tak silná, že roku 1562 vrátil městům privilegia

Náboženská situace Ferdinand I. si uvědomoval důležitost smíru mezi katolíky a staroutrakvisty 1564 požádal Tridentský koncil o udělení výjimky pro české země – povolení přijímání podobojí nekatolíkům Papež Pius VI. výjimku 1564 povolil Rozhodnutí přišlo opožděně (žádost stavů na sněmu roku 1567 o vypuštění kompaktát z privilegií zemských, které bylo vyhověno)

Nakonec získali navrch novoutrakvisté Již několik let před nástupem Ferdinanda Habsburského z německých zemí přišlo luteránství Dva směry Tradiční utrakvismus (tzv. staroutrakvismus) – snahy o sjednocení s katolickou církví Sympatizanti s luterstvím (tzv. novoutrakvismus) Nakonec získali navrch novoutrakvisté

Jednota bratrská Sympatizovali s Lutherem Biskupové Jan Roh a Jan Augusta prosazovali větší otevřenost a snažili se uplatnit vliv v politice Jednota přijala do svých řad dvacet šlechticů Jednota se zapojila do odboje roku 1547 Ferdinand ještě téhož roku obnovil mandát, který nutil Bratry k vystěhování Bratři většinou odcházeli na Moravu, kde proběhla duchovní obroda tohoto náboženského hnutí

Význam Rakousko-česko-uherské soustátí původně vzniklo jako personální unie O století později se začalo přetvářet v centralizovanou absolutistickou monarchii Počátek přeměny českých zemí na vpodstatě provinční úroveň v rámci rakouského mocnářství Ferdinand I. Habsburský zemřel 25. července roku 1564 ve Vídni Pohřben v chrámu sv. Víta v Praze vedle své manželky Své země rozdělil mezi syny Maxmiliána II. (české země, Uhersko, Rakousy), Ferdinanda Tyrolského (Tyrolsko a tzv. přední země) a Karla Štýrského (Štýrsko, Korutany, Kraňsko).

Závěrečné opakování Na území kterého dnešního státu se nachází oblast původu Habsburků? Kdo z Habsburků získal jako první císařskou korunu? Jak se jmenoval Habsburk, který byl zetěm a dědicem Zikmunda Lucemburského? Maxmilián Habsburský Stručně vysvětlete význam vídeňských úmluv pro naše i evropské dějiny. Proti komu válčil Ferdinand I. na počátku své vlády? Kterého roku oblehli Turci Vídeň? Odboj českých stavů proti Ferdinandovi. Jak vypadala náboženská situace v Čechách na počátku vlády Ferdinanda I.? Vysvětli pojmy staroutrakvisté a novoutrakvisté.

Zdroje STRÖHL, Hugo Gerhard. wikipedia.cz [online]. [cit. 31.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Familienwappen_Habsburg-Stroehl.jpg DÜRER, Albrecht. wikipedia.cz [online]. [cit. 31.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Albrecht_D%C3%BCrer_084b.jpg BEHAM, Barthel. wikipedia.cz [online]. [cit. 31.10.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Emperor_Ferdinand.jpg?uselang=cs HANS MALER ZU SCHWAZ. wikipedia.cz [online]. [cit. 31.10.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hans_Maler_-_Queen_Anne_of_Hungary_and_Bohemia_-_WGA13895.jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 31.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Habsburg_Map_1547.jpg

Literatura Dějiny zemí koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 315 s. ISBN 80-718-5096-9. KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802-5306-055. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80-867-6143-6. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80-253-0604-6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80-735-8059-4.

Konec