Záp. Sudety (lugicum) Lužická antiklinální zóna Krkonošsko-jizerské krystaliniku (ještědský hřbet, jizerské, železnobrodské, rýchorské krystalinikum (Rudawy Janowickie v Polsku), Krystalinikum kaczawských hor, Devon až sp. karbon swiebodzické deprese, Soví hory, Devon až sp. karbon bardských hor Proterozoikum až devon klodského krystalinika Orlicko-snieznická klenba (jádro, sněžnická skupina, stroňská skupina), obal, novoměstská, zábřežská skupina, staroměstské krystalinikum

Zjednodušená geologická mapa Lugické (západosudetské oblasti)

Schematická mapa západních Sudet Lužická antiklinální zóna Kaczawské krystalinikum Krkonošsko-jizerské krystalinikum kladské krystalinikum novoměstské krystalinikum Orlicko-sněžnická klenba

Litologie dílčích litotekt. jednotek Velmi proměnlivá, každá dílčí jednotka má poněkud jiný litologický a met. vývoj LAZ: autochton: prekambrický fundament – žuly lužického masivu (580-540), plášť droby lužické formace (Neoprot.), dvě skupiny intruzí starší 580-560, mladší 540 Ma Do nich intrudují kambro-ordovické granitoidy (rumburská žula a její met. ekvivalenty), transgrese kambria – sp. – siliciklastika, i vápence s Archeocyathy), přechod až do stř. kambria, červená siliciklastika, příp. ordoviku, zhořelecké břidličné pohoří – až sp. karbon s olistolity starších hornin – melaž tektonická Parautochton: Ještěd – sled od proterozoika až do sp. karbonu, Neoprot. droby machnínské (ekv. Lužické drobové formace), trangrese kvarcity, pak převážně fylity, silur černé břidlice, devon vápence, alb. Fylity, zelené břidlice, lávy –přechod až do sp. karbonu, Karbon – droby, flyš akrečního prizmatu

Allochton: Tektonický relikt v centrální části Ještědu, železnobrodské krystalinikum, Krkonoše, Rýchory Fylity (dvě jednotky, starší s vulkanosedimentární s množstvím těles metabazitů, zel. břidlic, ve stropě železnobrodský vulkanický komplex patrně kambro-ordovického stáří, část. ekvivalent Chaloupského radčické skupiny, mladší s podřízeným množstvím vulkanitů, dominují sedimenty, v sericitických a graf. fylitech vložky vápenců a kvarcitů, tektonicky se vkládají kambrické ortoruly, - ponikelská skup. dle Chaloupského – paleont. doložen Silur u Poniklé – rozsah jednotky se však nekryje na Ještědu a na Železnobrodsku s původním rozsahem vymezeným pro tuto jednotku Chaloupským Ekv. alochtonních jednotek Krkonoš, Rudawy Janowickie, Kaczawské hory, Nejsv. jednotkou jsou Soví hory, migmatity, ruly, metagranity, gran. Amfibolity, relikty granulitů, Lemovány paleozoickými ofiolity – bazika ultrabazika, horniny oc. Kůry (Sleza, Sobotka, Nowa Ruda aj.). Suessem srovnávány s moldanubikem – protolity kambroodrovické až silurské stáří, Silné projevy starovariské met. 380-360, mladší retrogrese, ve svrchním devonu již poskytují materiál slepencům swiebodzické deprese a bardských hor (tzn. Met. musí být devonská). Jiný tektometamorfní vývoj má i orlicko-sněžnická klenba – možná i prevariská metamorfóza (cca 490 Ma), silné ztluštění kůry – variské eklogity s omfacitem a coesitem (60-70 km hloubky), Rh-Os metodou datované eklogity met. stáří ca 380-360 Ma migmatitizace při variské exhumaci ca 340 – Turniak et al.

Dílčí jednotky sz. části Lugika (lužická antiklinální zóna LAZ, Kaczavské hory, krkonošsko-jizerské krystaliniku, vnitrosudetská A podkrkonošská pánev, severosudetská pánev

Odkrytá geol. mapa Lužické antiklinální zóny

Geologická mapa krkonošsko-jizerského krystalinika a přilehlých Sedimentárních pánví

Geologická mapa krkonošsko-jizerského krystalinika

Odkrytá geologická mapa krkonošsko-jizerského krystalinika a Kaczawských hor (jižní část)

Srovnání litostratigrafického Členění krnošsko-jizerského Krystalinika (Kodym, Svoboda 1948, Chaloupský et al. 1989, Chlupáč 1994)

Sudetský příkrov Subsudetský příkrov

Srovnání geologické mapy JK (Chaloupský et al. 1989 a Kachlík 2002) velkoúpská sk. (stř. prot.) machnínská skupina Jítravská sk. radčická sk. ponikelská skupina Parautochton ‚PC, kambrium, - sp. karbon) Allochton (C, O, S, ?D) Parautochton (? silur, D)

Litostratigrafické schema ještědského krystalinika (parautochton, allochton centrální části) U-Pb, metaryolity 390-387 Ma U-Pb – fylonit 505 Ma U-Pb- Metagranitoidy, fylonity, ryolity – 515-500 Ma U-Pb-zawidowský typ. 532+-7

Devonské fosilie z vápenců na ještědu (stř. a sv Ichnofosilie z pokrývačských fylitů Na železnobrodsku (st. Paleoz.)

Geologická mapa krkonošsko-jizerské oblasti (Kachlík, Patočka, 1998)

Korelace litologického vývoje barrandienu, ještědského krystalinika a železnobrodského krystalinika

Struktury krkonošsko-jizerského krystalinika Metamorfní foliace – terén je polyfázově varisky zvrásněn (během devonské subdukce – HP asociace) a následné spodnokarbonské kolize (exhumace, tvoba příkrovů) Kadomské struktury – v machnínské skupině (místy silné zvrásnění v akrečním klínu – izoklinální vrásy Kambro-ordovický rifting, extenze, poklesy, žíly bazaltů a kys. vulkanitů, místy kontaktní metamorfóza zachovaná, (většinou tyto struktury přetištěny variskými prosesy) Variské struktury – většinou v.-z. lineace a foliace s malým až středním úklonem (s výjimkou Rýchor a okolí jihokrkonošské střižné zóny., okolí Železného brodu (násuny), tyto foliace však místy vznikaly převrásněním strmější v-z. foliace – vznikají ležaté vrásy), (F1, F2), F3 – vrásy sv-jz vzniklé převrásněním starší foliace Zejména na (Ještědu, Železnobrodsku). Duktilně křehké vrásy, krenulace v-z směru – (kolem plutonu, významných zlomů). Vyklenutí částečně spjaté s extenzí – vzniká brachyantiklinorium v jádře s diskordantním plutonem , mladší porušení zlomy , variské – reaktivace během mezozoika

Lineace v krkonošsko-jizerském krystaliniku Slabě def. vápencové brekci, D. Maršov L staby v albitických Fylitech, Svoboda n. Úpou Lstavba ve vápencích jítravské skupiny Kryštofovo údolí Deformované valouny v „buližníkovém Konglomerátu, sp. karbon, Kryštofovo údolí

Metamorfní vývoj krkonošsko-jizerského krystalinika kadomská metamorfóza a deformace (machnínská skupina – ještědské krystalinikum) variská subdukční metamorfóza starší než 360 Ma exhumace HP-LT hornin – spodnokarbonská kontinentální kolize ca (340-320 Ma) – překrývá se intruzí granitoidů KJP

Metamorfní vývoj metabazity: pozorovatelné relikty primárních minerálů (pyroxeny, hnědé amfiboly, Ti ilmenity), někdy zahcovány stopy kontaktní metamorfózy metamorfní asociace spjaté s reakcemi lávy s vodou na mořském dně (epitotizace, sassuritizace) – v podmínkách facie zel. břidlic až ep. Afmibolitů HP-LT metamofóza spjatá se subdukcí (asociace s glaukofánem, crossitem, stilpnomelanem, granátem) MT-MP metamorfóza v podmínkách facie zel. břidlic až epidotických amfibolitů spjatá s exhumací dříve subdukovaných krustálních komplexů cca 350 – 335 Ma, lokalizované střižné zóny cca 320 Ma kontaktní metamorfóza spjatá s intruzí krkonošského granitu (cca 320 – 313 Ma) metasedimenty – starší asociace, paragonit, chloritoid, stilpnomelan, fengitický muskovit, odpovídá HP-metamorfóze metabazitů, (na východě granát) reekvilibrace v podmínkách facie zel. břidlic (chlorit, muskovit) - metamorfóza je inverzní - roste směrem od Z V Kontatní variské asociace s bt, ms, cor, and – kolem KJ plutonu (až 1,5 km široký kontaktní dvůr

Pt podmínky metamorfózy grt-chloritoid-msk-(+- fengit,titanti, Paragonit,) albitických svorů – východních Krkonoš (Žáčková et. al.)

Metamorfóza v lugiku (krkonošsko-jizerská Oblast a stroňská skupina

Metamorfóza v oblasti ještědského krystalinika Fylonitizovaný metagranit,Javorník kataklastická ortorula, Chrastava Ortorula v blízkosti kontaktu s tanvaldskou žulou Metadiabas – Kryštofovo údolí,

Metamorfóza v ještědském krystaliniku machnínské droby a drobové břidlice jitravské droby – sp. karbon

Metagranity fylonitizované porfyroklastické (ještědské pohoří, okolí Kryštovova údolí)

Metamorfóza a strukturní vývoj krkonošsko-jizerského krystalinika Kont. met. fylity - Raspenava Vápence met. v blízkosti kontaktu KJP Vrásy F2 v kvarcitech, foliace S2 Duktilně def. porfyroklastické ortoruly, M. ÚPa

Metamorfóza v železnobrodském krystaliniku, jižních a východních Krkonoších (metabazity) Metadiabas – Frýdštejn, žel. Krystal. facie zel. Břidlic, relikty pův. struktury Metadiabas, železnobrodsko, Pův. amfiboly a pyroxeny nahrazeny Akt. Hornblendem, obrůstány nevýrazně Modrými amfiboly, pak opět retrogrese Ve facii zel. břidlic Modré amfiboly (glaukofan, crossit) v metabazitu, Žacléř

Metamorfóza v krkonošsko-jizerském krystaliniku (metasedimenty) Plodová břidlice, reg. met. Na styku s ultrabazickou žilnou horninou (Loužnice Oolitický vápenec, Albeřice (fosilferní, Kambrium)ú Chloritové pseudomorfózy Po chloritoidu, který vzniká Spolu s paragonitem a Fengitickým muskovitem Během HP-LT metamorfózy