Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Krev 2. část

Řízení erytropoezy Erytropoetin = glykoprotein stimulem jeho tvorby: pokles pO2 v krvi v ledvinách jeho obsah v moči se zvyšuje při nedostatku O2 místo vzniku: ledviny (v malé míře játra) účinky: zvyšuje v erytroblastech tvorbu nukleových kyselin, přísun Fe do erytroidních buněk., uvolňování červených krvinek z dřeně do oběhu pO2 stimulace inhibice erytropoetin pO2 červená kostní dřeň Obr. č.13

Androgeny Stimulace erytropoezy Intersexuální rozdíly (více u mužů) Estrogeny Tlumivý vliv na erytropoezu Hormony štítné žlázy Podněcují erytropoezu Stimulují produkci erytropoetinu Růstový hormon Podněcuje erytropoezu Stimuluje sekreci erytropoetinu Hormony kůry nadledvin Glukokortikoidy zvyšují tvorbu erytropoetinu

Transport plynů mezi plícemi a tkáněmi Transport O2 Jeho dodávka závisí na: množství O2 v plicích difúzi plynů v plicích kapacitě krve přenášet O2 průtoku krve orgány (vasokonstrikce, vasodilatace) srdečním výdeji Množství O2 v krvi Je určeno: množstvím rozpuštěného O2 množstvím hemoglobinu v krvi afinitou hemoglobinu k O2

Hodnoty pO2 v cévách množství O2 spotřebované ve tkáních saturace hemoglobinu O2 (%) obsah O2 (ml O2 ve 100 ml krve) žíly tepny pO2 (torr) Obr. č.14

Leukocyty – bílé krvinky obsahují jádro žijí několik hodin až let (z kostní dřeně, lymfatického systému) 4-10.109 leukocytů v 1 litru krve granulocyty – obsahují v cytoplasmě granula (neutrofilní, eosinofilní, basofilní) agranulocyty (lymfocyty, monocyty) GRANULOCYTY neutrofilní eosinofilní basofilní lymfocyty monocyty AGRANULOCYTY Obr. č.15

Charakteristika leukocytů Druh leukocytů % z celkového počtu leukocytů Průměr (µm) Barvení Specifické znaky Neutrofilní granulocyt 57 – 67 10 - 12 drobná růžová granula segmentované jádro (2-5 segmentů) Eozinofilní granulocyt 1 – 3 13 - 14 červená hrubá granula dvojlaločné jádro Bazofilní granulocyt 0 – 1 9 - 10 tmavofialová kulatá granula esovité jádro Lymfocyt 24 – 40 6 - 8 modrá plasma, tmavé jádro velké okrouhlé jádro, úzký lem cytoplasmy Monocyt 3 – 8 15 - 25 modrá plasma i jádro ledvinovité velké jádro, mnoho cytoplasmy

Granulocyty nezbytné pro život nejvíce zastoupeny z leukocytů (50-60%) zralý granulocyt se již dále nemění = terminální buňka Vlastnosti: tigmotaxe (přilnavost k povrchům) diapedeza (prostupnost stěnou kapiláry) améboidní pohyb (obsahují kontraktilní bílkoviny v cytoplasmě) fagocytóza = jsou označovány jako mikrofágy Obr. č.16 a 17

Význam granulocytů Neutrofilní granulocyty přiléhající neutrofily (asi polovina všech neutrofilů) přiléhají ke stěnám kapilár a žilek – podél nich se posouvají jejich uvolnění do krve je vlivem adrenalinu nebo fyzické zátěže Cirkulující neutrofily (volně v krevním proudu) Význam: nespecifická fagocytóza (zánětlivá reakce) Eozinofilní granulocyty Význam: alergická a parazitární onemocnění, fibrinolýza (jejich granula obsahují plazminogen) jejich počet snižují glukokortikoidy Bazofilní granulocyty Význam: granula obsahují histamin a heparin, které vyvolávají vasodilataci a působí antikoagulačně

Agranulocyty Monocyty v krvi jsou to nezralé buňky pronikají do tkání nebo tělních dutin, kde se přeměňují na volné nebo fixované makrofágy (ve tkáních = histiocyty) Význam: specifická fagocytóza tvorba interferonu sekreční funkce (lysozym, plazminogen, kolagenáza, elastáza…) regulace hematopoezy (tvoří faktor nutný pro diferenciaci kmenových buněk bílých krvinek) tvorba erytropoetinu

Lymfocyty T-lymfocyty převažují v periferní krvi a v ductus thoracicus doba života: několik měsíců až celý život tvorba protilátek B-lymfocyty diferencují se v kostní dřeni nejvíce se nalézají ve slezině a lymfatických uzlinách (v krvi asi 20-30%) doba života: několik měsíců (cirkulující žijí déle) buněčná imunita Obr. č.18

Trombocyty – krevní destičky trombocyty: bezjaderné, tvar disků, žijí 9-12 dní 100-300.109 trombocytů v litru krve Význam: udržování integrity cévní stěny hojení ran propustnost kapilár srážení krve Jejich tvorba – řízena trombopoetinem megakaryoblast megakaryocyt trombocyty Obr. č.19

Hemostáza = zástava krvácení Tři děje: Obr. č.20 = zástava krvácení Tři děje: reakce cév v místě poranění (vasokonstrikce) činnost krevních destiček (jejich přilnutí, agregace, vytvoření hemostatické látky, uvolnění obsahu granul) srážení krve = hemokoagulace (za účasti plasmatických bílkovin, lipidů a iontů vytvoření fibrinu a definitivního trombu)

vasokonstrikce (sympatické vasokonstrikční reflexy) Reakce cév vasokonstrikce (sympatické vasokonstrikční reflexy) z aktivovaných trombocytů se uvolní serotonin = silné vasokonstrikční účinky Činnost krevních destiček porušení cévního endotelu přilnutí a shlukování trombocytů (milisekundy) - hlavním stimulátorem je ADP uvolňují se granula z trombocytů uvolnění tromboxanu A2 (podporuje shlukování trombocytů a zužování cév) k přilnutým a již shluklým trombocytům se lepí další – k jejich stabilizaci jsou však nutná fibrinová vlákna přilnutí shlukování Obr. č.21 a 22

porušený endotel trombocyty degranulované trombocyty fibrin Obr. č.23 degranulované trombocyty fibrin

Adheze (1 – 2 s) Agregace (10 – 20 s) Tvorba zátky (1 – 3 minut) Konzolidace zátky (3 – 5 minut) Stabilizace fibrinu (5 – 10 minut) Obr. č.24

Srážení krve (hemokoagulace) = soubor enzymatických reakcí, výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel vnitřní systém zevní systém společný systém Obr. č.25 fibrinová síť Fibrinolýza Po určité době – krevní usazenina odstraněna enzymatickým štěpením fibrinu = fibrinolytický systém

Krevní skupiny AB0(H) systém A a B antigeny se dědí (ko)dominantně antigeny se nacházejí v membránách erytrocytů, slinných žlázách, slinách, pankreatu, játrech, ledvinách plících, varlatech, spermatu a amniové tekutině antigeny = chemicky komplexní oligosacharidy aglutininy (protilátky) antiA, antiB – netvoří se proti vlastním antigenům

krevní skupina antigen protilátka A A1 (A2) anti-B B anti-A AB + B H aglutinace není aglutinace krevní skupina antigen protilátka A A1 (A2) anti-B B anti-A AB + B H anti-A, krevní skupina anti-A anti-B A nemá B AB Obr. č.26

Fetální erytroblastóza Rh systém tvořen antigeny C, D, E nalézá se jen na erytrocytech Rh + = antigen D, Rh - = chybí antigen D protilátky anti-D – vznikají jen při imunizaci Rh-negat. příjemce krvinkami Rh-pozitiv. matka Fetální erytroblastóza Obr. č.27 protilátky Rh - erytrocyty plodu plod Rh + hemolýza

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. č.13 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.14 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. č.15 - Van De Graaff K.: Human Anatomy. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-23667-0 Obr. Č.16 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.17 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.18 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.19 - Carola R. et al.: Human Anatomy. The McGraw-Hill Companies. 1992. ISBN 0-07-010527-8 Obr. Č.20 - Carola R. et al.: Human Anatomy. The McGraw-Hill Companies. 1992. ISBN 0-07-010527-8 Obr. Č.21 - Trojan S. et al.: Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08-027-87 Obr. Č.22 - Trojan S. et al.: Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08-027-87 Obr. Č.23 - Trojan S. et al.: Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08-027-87 Obr. Č.24 - Trojan S. et al.: Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08-027-87 Obr. Č.25 - Trojan S. et al.: Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08-027-87 Obr. Č.26 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.27 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0