Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Od druhé republiky k protektorátu
Advertisements

OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII
Naše země za 1. světové války
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Projekt SIPVZ 2005.
Svět po 1. sv. válce.
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: Název: VY_ 32 _INOVACE.
Rakousko-Uhersko Do teď jsme se vždy bavili o Habsburské monarchii.
Poválečný vývoj v Československu
Ohrožené Československo
jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu
ROZBITÍ ČESKO – SLOVENSKA PhDr. Jana Žáková
Jméno autora VMPavlína Gärtnerová Datum vytvoření VM září 2011 Ročník použití VM 9. ročník Vzdělávací oblast/obordějepis Anotace VM Powerpoint prezentace,
ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA MEZI VÁLKAMI
Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu
Československo 20. let – 30. let
Československá republika mezi válkami
ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA MEZI VÁLKAMI POLITICKÝ SYSTÉM, HRANICE, MENŠINY.
Mnichovský diktát a jeho důsledky
III/2 XVI.1 9. C
Jméno autora VMPavlína Gärtnerová Datum vytvoření VM srpen 2011 Ročník použití VM 9. ročník Vzdělávací oblast/obordějepis Anotace VM Powerpoint prezentace,
Jméno autora VMPavlína Gärtnerová Datum vytvoření VM září 2011 Ročník použití VM 9. ročník Vzdělávací oblast/obordějepis Anotace VM Powerpoint prezentace,
Vývoj hranic ČR v čase Název školy
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Dějepis II. stupeň Název a číslo učebního materiálu Poválečné.
Česká literatura mezi válkami
Mnichovská dohoda Petr Machala.
Počátky fašismu v ČSR.
Naše vlast – Česká republika
Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Vznik Československa II.
Gymnázium a Střední odborná škola, Lužická 423, Jaroměř Mgr. Ilona Čechová 30. a 40. léta v ČSR VY_32_INOVACE_1B11.
Nejdůležitější letopočty dějepisu 9.ročníku
ČESKÝ STÁT - územní rozsah.
Československo po 2. světové válce
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Dějepis II. stupeň Název a číslo učebního materiálu Hrozby fašismu.
Základní škola Benátky nad Jizerou, Pražská 135
Základní škola Benátky nad Jizerou, Pražská 135 projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: III/2 Název: Využívání.
Územní vývoj rakouských zemí ( )
Vypracoval: Mgr. Běla Burkovcová Materiál: VY_32_INOVACE_31
VY_32_INOVACE_ZCR_ M/01 Hotelnictví Ročník: 3. 4.
ROZBITÍ ČESKOSLOVENSKA
Elektronické učební materiály - II. stupeň Dějepis Autor: Mgr. Zdeněk Kóňa Dnes žijeme v samostatném státě a jako úřední jazyk používáme češtinu. Problémy.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_ Mnichovská dohoda Téma: Česká republika jako součást Evropy.
Ústavní vývoj ČR Barbora Vítová, Kristýna Jiránková, C3A.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_ Opakování Téma: Člověk a jeho svět - Dějiny ČR Číslo projektu:
Obrana demokracie a republiky Název sady materiálů: Dějepis pro 9. ročník Název materiálu: VY_32_INOVACE_D_9_2809_Obrana_demokracie_a_republiky Autor:
ROZBITÍ ČESKOSLOVENSKA
Období „Druhé republiky“. Do konce 30. let vložilo ČSR do svého opevnění více než 10 mld. Kč Obranou linii tvořilo větších či menších pevnůstek.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Nedvědice, okres Brno – venkov, příspěvková organizace AUTOR: Bc. Leona Vejrostová NÁZEV: VY_32_INOVACE_07_15_ČSR.
Mnichovská dohoda ozna č ována také jako Mnichovská zrada č i Mnichovský diktátMnichovská zrada č i Mnichovský diktát byla dojednána 29. zá ř í 1938 v.
ČESKÁ REPUBLIKA Znak ČR Mapa ČR Vlajka ČR. 1. Základní informace o ČR  Rozloha: km² (113. místo na světě)  Počet obyvatel: (k ,
S AMOSTATNÉ Č ESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného.
Druhá republika Od Mnichova k nacistické okupaci.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Kód materiálu:
Cesta k Mnichovu.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Druhá republika.
NÁZEV ŠKOLY: SOŠ Net Office Orlová, spol. s r. o.
Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Školní Stará Boleslav
Zánik první republiky.
ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA MEZI VÁLKAMI – 1. část
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
Základní škola a Mateřská škola Mlečice, příspěvková organizace Autor:
Naše vlast – Česká republika
ČESKÁ REPUBLIKA Základní přehled
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Hnátnice, okres Ústí nad Orlicí
Druhá republika –
ZŠP a ZŠS Uherský Brod projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ NOVOVĚK
Transkript prezentace:

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0618 Šablona: III/2 Sada: 5/1 Výstup: VY_32_INOVACE_5KA102 Ověření ve výuce: Dějepis Datum ověření: 4. 9. – 13. 11. 2013 Třída: 1.VS

Od Československa k České republice jak se měnil název našeho státu vzhledem k historickým souvislostem (s odkazem k roku 1867) Předmět: Dějepis Ročník: 1. Klíčová slova: Rakousko-Uhersko, Československo, První republika, Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava, Třetí republika, ČSSR, ČSFR, ČR Jméno autora: Mgr. Ludmila Karpíšková Škola – adresa: Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o. Znojemská 1027, Třebíč

Anotace cílem je seznámit žáky s vývojem Československa v letech 1918 – 1928 - 1938 – 1945 – 1948 – 1960 – 1990 – 1993 (s odkazem k roku 1867), usilovat o vidění světa v co nejširších souvislostech, čímž jsou vytvářeny předpoklady pro stanovení vlastních měřítek hodnot nezbytných pro správné posouzení společenských jevů, s nimiž je možno se setkat v životě moderní civilizace prezentace slouží k orientaci ve vývoji správního členění naší republiky a k pochopení historických mezníků 20. století žáci jsou vedeni ke kritickému myšlení, k obraně proti manipulaci, k občanské aktivitě a k preferování demokratických hodnot a vlastenectví jsou naplněna průřezová témata: ODS, ČŽP, ČSP, IKT

obr. 1 Československo/Česko-Slovensko (1918-1992) 1945–1948 1948–1989 Časová osa Vznik 1918–1938 Druhá světová válka (1938–1945) 1945–1948 1948–1989 1989–1992 Zánik Čechy Morava Slezsko z části Rakouska-Uherska, jeho Předlitavské části (do 1918) Česko-sloven-sko (1918–1938) První republika Ústava (1920) Sudety anexe nacistickým Německem (1938–1945) Česko-sloven-sko (ČSR) (1945–1948) Třetí republika Česko-slovenská republika (ČSR) (1948–1960) Deklarována jako "lidově-demokratická" Ústava 9. května (1948) Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) (1960–1990) Součástí jsou (1969-1990) Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika Česko-slovenská federativní republika/ Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) (1990–1992) Součástí jsou Česká republika a Slovenská republika Česká republika (od 1993) Česko-Slovenská republika (ČSR) (1938–1939) Druhá republika včetně autonomní oblasti Slovenska a Pod-karpatské Rusi Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) Slovensko z části Rakousko-Uherska, jeho Zalitavské části (do 1918) Slovenská republika (1939–1945) Slovenská republika (od 1993) jižní Slovensko a Podkarpatská Rus (1939–1945) připojené k Maďarskému království Pod-karpatská Rus Zakarpatská oblast součást Ukrajinské SSR (1944/1946–1991) Zakarpatská oblast součást Ukrajiny (od 1991)

obr. 2 Předlitavsko neboli Rakousko byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867-1918 s hlavním městem Vídní. Od druhé části, Zalitavska neboli Uherska, jej zčásti oddělovala řeka Litava. Pojem „Předlitavsko“ byl neoficiální. Předlitavsko vzniklo v roce 1867 jako výsledek tzv. rakousko-uherského vyrovnání.

Jakmile dopíšeš, odlož propisku a čekej na řešení … obr. 3 Morava? Nápověda: Čechy, Uhersko, Bukovina, Chorvatsko-Slavonsko, Korutany, Kraňsko, Morava, Bosna a Hercegovina, Dalmácie, Halič, Rakouské přímoří, Dolní Rakousy, Salcbursko, Horní Rakousy, Tyrolsko, Vorarlbersko, Štýrsko, Slezsko Jakmile dopíšeš, odlož propisku a čekej na řešení …

… Rakousko-Uhersko roku 1914: Předlitavsko: Zalitavsko: 1. Čechy 16. Uhersko 2. Bukovina 17. Chorvatsko-Slavonsko 3. Korutany 18. Bosna a Hercegovina 4. Kraňsko 5. Dalmácie 6. Halič 7. Rakouské přímoří 8. Dolní Rakousy země Koruny české (1, 9, 11) 9. Morava 10.Salcbursko 11. Slezsko 12. Štýrsko 13. Tyrolsko 14. Horní Rakousy 15. Vorarlbersko

Důsledky 1. světové války – 11. 11 Důsledky 1. světové války – 11. 11. 1918 vyhlášeno ve Versailles příměří, které změnilo mapu Evropy obr. 4 Po porážce Rakousko-Uherska vznikly nové státy (Rakousko, Maďarsko, Československo), některé rozšířily svoje území (Itálie, Jugoslávie, Rumunsko a Polsko). BRIXEN Karel Havlíček Borovský, kterého se rakousko-uherská moc obávala natolik, že jej nezákonně deportovala za hranice, byl nesporně obětí svých odvážných politických názorů.

ČSR – první republika 28. října 1918 – 29. září 1938 obr. 5 Země: Centra: Počet obyvatel: Čechy Praha 6 700 000 Morava Brno 2 600 000 Slezsko Opava 602 000 Slovensko Bratislava 3 000 000 Podk. Rus Užhorod 592 000 Ústava z roku 1920 byla založena na existenci národa československého, který má větve českou a slovenskou. To bylo vyvoláno situací, kdy počet Němců v novém státě převyšoval počet Slováků. Státotvorný národ československý však už tvořil dvoutřetinovou většinu. Byl tím také ospravedlněn malý podíl Slováků v nejvyšších funkcích.

ČSR v roce 1928 V roce 1928 byla země Slezská spojená s Moravskou, aby se oslabil vliv německého obyvatelstva. V letech 1928-1939 se tak ČSR dělila na 4 samosprávné země: zemi Českou, zemi Moravskoslezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou. Lokální problémy si jednotlivé země řešily samy (například soudnictví). Slovensko a Podkarpatská Rus měly přislíbenou autonomii, které se však v době tzv. první republiky nedočkaly. Požadavkům sudetských Němců byla vláda ochotná ustoupit až v roce 1938. obr. 6a obr. 6b

Území ČSR tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. Nedílnou součástí tohoto celku jest samosprávné území Podkarpatské Rusi. Základem státu jsou země historické a Slovensko. Mírovými smlouvami bylo přiřčeno ČSR i Vitorazsko, Valticko a Hlučínsko, celkem 469 km² s 70 100 obyvateli, které do historických hranic zemí koruny české nepatřilo. Na druhé straně postoupeno bylo podle dohody Polsku východní Těšínsko. Průmyslová část Těšínska zůstala ČSR. (viz Atlas světa, vydaný 1931 Československým červeným křížem s mapami Vojenského zeměpisného úřadu v Praze) obr. 7

Rozloha, obyvatelstvo: Celkem má ČSR 140 394 km² a 13 613 166 obyvatel Rozloha, obyvatelstvo: Celkem má ČSR 140 394 km² a 13 613 166 obyvatel. Z toho země: Čechy ........... 52 064 km² ...... 6 670 582 obyvatel ..... 128 na km² Morava .......... 22 315 km² ..... 2 662 884 obyvatel ..... 119 na km² Slezsko ........... 4 423 km² ........ 672 262 obyvatel ..... 152 na km² Slovensko ...... 48 936 km² ..... 3 000 870 obyvatel ....... 61 na km² Podk. Rus ...... 12 656 km² ....... 606 568 obyvatel ....... 48 na km² Národnosti: Podle sčítání lidu r. 1921 bylo v ČSR státních příslušníků 13 374 368 a cizinců 238 808; na 1000 mužů připadalo 1075 žen. Z příslušníků ČSR bylo národnosti: československé ................... 8 761tis., t.j. 65,50% německé .............­.............. 3 124tis., t.j. 23,36% maďarské .............­.............­... 746tis., t.j. 5,57% ruské a ukrajinské .................. 462tis., t.j. 3,45% židovské .............­.............­..... 181tis., t.j. 1,35% polské .............­.............­......... 76tis., t.j. 0,57% rumunské .............­.............­.... 14tis., t.j. 0,10% cikánské .............­.............­........ 8tis., t.j. 0,06% jihoslovanské­.............­.............­.. 2tis., t.j. 0,02% jiné .............­.............­.............. 1tis., t.j. 0,01%

Mnichovská dohoda - konec 1. republiky obr. 8 označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát byla dojednána v Mnichově 29. září 1938  (podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938) zástupci čtyř zemí – Chamberlain (Velká Británie), Daladier (Francie), Hitler (Německo) a Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy mnichovská dohoda je příkladem politiky ústupků, appeasementu

Protektorát Čechy a Morava část československého území, od 15. 3. 1939 do 8. 5. 1945 ilegálně okupovaná nacistickým Německem byl vytvořen výše jmenovaným výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939 (na území českých zemí zbylém po vynuceném odstoupení Sudet Německu a části Těšínska odstoupeného Polsku v důsledku Mnichovské dohody) německé okupační úřady vytvořením názvu Protektorát Čechy a Morava pominuly skutečnost, že kromě zbytku Čech a Moravy byla součástí protektorátu i malá část Slezska hlavou protektorátu byl tzv. státní prezident, který požíval čestných práv hlavy státu, pro výkon svého úřadu ale potřeboval důvěru Vůdce, tedy Adolfa Hitlera po celou dobu existence protektorátu byl státním prezidentem Emil Hácha, exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem obr. 9

ČSR 1945 – 1948 třetí republika je název pro státní uspořádání Obnoveného Československa mezi obnovením svrchovanosti po nacistické okupaci a nástupem komunistů k moci, tzn. od začátku května 1945 do konce února 1948 představuje přechod od demokratického státu, budovaného po vzoru Francie a Spojeného království k totalitnímu socialistickému státu, lidově demokratické republice, orientované na Sovětský svaz obr. 10 Podkarpatskou Rus republika odstoupila Sovětskému Svazu na základě dohod z Postupimské konference a Benešových dekretů byly z republiky odsunuty více než  tři miliony obyvatel německé národnosti jelikož Postupimská konference odmítla schválit odsun pro občany maďarské národnosti, uzavřela tehdejší čs. vláda s maďarskou vládou dohodu o tzv. "výměně obyvatelstva", při které se jakýkoli příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR a za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku, na základě této dohody bylo odsunuto do Maďarska 90 000 slovenských Maďarů

r. 1960 byla přijata nová československá ústava, která mimo jiné změnila název státu na Československá socialistická republika ČSSR 1960 - 1990 obr. 11 socialismus upálení Jana Palacha + 1969 vedoucí úloha KSČ 1968 - invaze vojsk států Varšavské smlouvy Československá socialistická republika se stala 1. ledna 1969 federací Pražské jaro (1968) přestavba společnosti normalizace

1990 - 1992 SR, ČR ČSFR Česká a Slovenská federativní republika obr. 12 1. března 1990 došlo k přejmenování Slovenské socialistické republiky na Slovenskou republiku (SR) 6. března 1990 pak došlo i k přejmenování České socialistické republiky na Českou republiku (ČR) 29. března 1990 následovalo přejmenování Československé socialistické republiky na Československou federativní republiku 23. dubna 1990 však došlo k definitivnímu přejmenování na Česká a Slovenská federativní republika

Česká republika 1. 1. 1993 jako důsledek vleklých národnostních sporů. Československo zaniklo k 1. lednu 1993 Česká republika a Slovenská republika se zcela osamostatnily jako dva samostatné a na sobě zcela nezávislé státy Česká republika, oficiálním jednoslovným názvem Česko, zkratkou ČR, je stát na území českých zemí ve střední Evropě obr. 13

obr. 1 Československo/Česko-Slovensko (1918-1992) 1945–1948 1948–1989 Časová osa Vznik 1918–1938 Druhá světová válka (1938–1945) 1945–1948 1948–1989 1989–1992 Zánik Čechy Morava Slezsko z části Rakouska-Uherska, jeho Předlitavské části (do 1918) Česko-sloven-sko (1918–1938) První republika Ústava (1920) Sudety anexe Nacistickým Německem (1938–1945) Česko-slovensko (ČSR) (1945–1948) Třetí republika Česko-slovenská republika (ČSR) (1948–1960) Deklarována jako "lidově-demokratická" Ústava 9. května (1948) Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) (1960–1990) Součástí jsou (1969-1990) Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika Česko-slovenská federativní republika/ Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) (1990–1992) Součástí jsou Česká republika a Slovenská republika Česká republika (od 1993) Česko-Slovenská republika (ČSR) (1938–1939) Druhá republika včetně autonomní oblasti Slovenska a Pod-karpatské Rusi Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) Slovensko z části Rakousko-Uherska, jeho Zalitavské části (do 1918) Slovenská republika (1939–1945) Slovenská republika (od 1993) jižní Slovensko a Podkarpat-ská Rus (1939–1945) připojené k Maďarskému království Pod-karpatská Rus Zakarpatská oblast součást Ukrajinské SSR (1944/1946–1991) Zakarpatská oblast součást Ukrajiny (od 1991)

Zdroje obr. 1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_republika obr. 6a http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prvn%C3%AD_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_do_1928.jpg obr. 6b: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prvn%C3%AD_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika.SVG obr. 7: http://www.predseda.org/ceskoslovensko obr. 8: https://www.google.cz/search?hl=cs&sugexp=crnk_timediscountb&gs_rn=2&gs_ri=hp&cp=3&gs_id=c&xhr=t&q=mnichovsk%C3%A1+dohoda&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&bvm=bv.42261806,d.Yms&biw=1024&bih=677&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=nmMbUar4PIWq4ATu74DACQ#imgrc=jhy-FUztzMWxIM%3A%3BQhq-UX7B_Jh_EM%3Bhttp%253A%252F%252Fleccos.com%252Fpics%252Fpic%252Fmnichovska_dohoda-_mapa.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fleccos.com%252Findex.php%252Fclanky%252Fmnichovska-dohoda%3B605%3B374, http://cs.wikipedia.org/wiki/Mnichovsk%C3%A1_dohoda

obr. 9: http://historika. fabulator. cz/%C4%8Ceskoslovensko při tvoření textů, tabulek čerpáno z : http://cs.wikipedia.org/wiki autor: Mgr. Ludmila Karpíšková