ČLENOVCI 1. část PAVOUKOVCI KORÝŠI

vodní i suchozemští přes 1,5 mil. druhů (patřili sem i vyhynulí trilobiti) článkované tělo i končetiny tělo rozděleno na: hlavu, hruď, zadeček – u hmyzu (vzdušnicovci) hlavohruď, zadeček – u pavoukovců a korýšů VNĚJŠÍ KOSTRA = pokožka + KUTIKULA - pod ní jsou vnitřní orgány - kutikula = vrstva z CHITINU pokrývající povrch těla, chrání ho (je vylučována pokožkou)

- patří sem: PAVOUKOVCI KORÝŠI VZDUŠNICOVCI

PAVOUKOVCI SEKÁČI ROZTOČI ŠTÍŘI tělo rozdělené na HLAVOHRUĎ a ZADEČEK patří sem: PAVOUCI SEKÁČI ROZTOČI ŠTÍŘI

PAVOUCI - na hlavohrudi jsou: jednoduchá očka ústní ústrojí s klepítky (přeměněné končetiny – k lovu) krátká makadla (přední končetiny – k zachycení a vysání kořisti + k orientaci v prostoru + samcům k oplodnění samice) 4 páry článkovaných kráčivých nohou (ve spodní části) - slouží k pohybu zadeček - spojen STOPKOU hlavohrudí - na konci SNOVACÍ BRADAVKY – vylučují tekutinu, ta utuhne a vytvoří pavučinové vlákno

potrava: mouchy, hmyz lov potravy: stavba pavučiny → kořist se chytí → pavouk do kořisti vypu- stí jedovatou tekutinu = ochromení kořisti → vstříkne do těla kořisti trávicí šťávy = rozloží vnitřnosti → potrava je natrávena → pavouk ji vysaje = MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ

cévní soustava – otevřená dýchání – plicní vaky nervová soustava – žebříčkovitá (nervové uzliny v hlavohrudi) rozmnožování – jsou odděleného pohlaví - samice větší než samec - samec přenese spermie makadly a samici opustí, aby ho neulovila jako potravu - samice obalí vajíčka vláknem = KOKON (chrání mláďata) - VÝVIN PŘÍMÝ

druhy pavouků: POKOUTNÍK DOMÁCÍ BĚŽNÍCI – první 2 páry končetin dlouhé - dospělí pavouci nestaví pavučiny - mladí pavouci vypouští kousky vlákna, drží se ho a nechají se odnést na velké vzdálenosti = „babí léto“ VODOUCH STŘÍBŘITÝ – žije pod vodou - pavučina má tvar zvonu, do ní nosí vzduchové bubliny (na zadečku) - loví vodní hmyz a malé korýše

KŘIŽÁK OBECNÝ – bílý kříž na zadečku SKLÍPKANI – v tropech a subtropech – nesprávně se nazývají „tarantule“ - největší pavouci (tělo kryto chlupy) - někteří žijí v norách v zemi, jiní hnízda na stromech - někteří mohou být jedovatí SNOVAČKA JEDOVATÁ – „ČERNÁ VDOVA“ - smrtelně jedovatá (hlavně samice) - žije v Austrálii, střední a jižní Americe - samice mají červenou skvrnu na zadečku (výstraha pro masožravce)

SEKÁČI - dlouhé končetiny – v nebezpečí je odhazují (noha se stále hýbe - upoutá pozornost nepřítele, sekáč unikne) - nemají snovací žlázy, nestaví pavučiny – kořist uchopí nohama

ROZTOČI patří sem: KLÍŠTĚ OBECNÉ ZÁKOŽKA SVRABOVÁ ROZTOČ VARROA

KLÍŠTĚ OBECNÉ - vnější parazit - samice saje krev obratlovců (protrhne kůži, vypustí do rány látku, která zabrání srážení krve, nasaje krev → zadeček se jí zvětší) samci – menší, nepřijímají potravu rozmnožování: samice naklade vajíčka do půdy → larvy → sají krev → osminohé NYMFY → dorostou v dospělce dospělci i larvy – mohou hladovět několik měsíců, než najdou vhodného hostitele mohou přenášet onemocnění: A/ virové – ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN (= ENCEFALITIDA) - očkování B/ bakteriální – BORELIÓZA (léčba antibiotiky)

ZÁKOŽKA SVRABOVÁ - parazit způsobuje SVRAB = kožní choroba (samice vyvrtá v pokožce chodbičky a do nich naklade vajíčka → vylíhnou se larvy = vyvolá svědění) - přenos dotykem, lůžkovinami, oblečením

ROZTOČ VARROA - parazit na VČELE MEDONOSNÉ oslabuje včelstvo, rychle se šíří BIOLOGICKÁ OCHRANA ROSTLIN umělé množení dravých roztočů a jejich využití ve sklenících proti hmyzu, který škodí rostlinám

ŠTÍŘI patří sem: ŠTÍR KÝLNATÝ makadla přeměněna na klepeta na zadečku hrot s jedovou žlázou dravý a jedovatý v tropech a subtropech

- dokáže dlouho hladovět ( měsíce) - přežije zásah radioaktivním zářením, vysoké teploty i zmrazení - loví v noci (členovce, ještěrky, malé savce) – jed kořist znehybní nebo usmrtí - jed většiny druhů štírů není pro člověka nebezpečný (jen otok), ale jed štíra tlustorepého (v Africe) může i zabít - sám je kořistí surikat, promyk, mangust - samice rodí živá mláďata, nosí je na zádech - dožívají se i 25 let

NAJDI V UČEBNICI - KORÝŠI 1/ Čím je kryto tělo raka? Z jakých látek se skládá? 2/ K čemu slouží klepeta? Kde jsou? 3/ Čím rak drtí potravu? 4/ Co rak dýchá a čím? 5/ Jak rak zjistí, v jaké poloze se nachází? 6/ Jaké oplození a jaký vývin má rak? 7/ Co je plankton? K čemu slouží?

KORÝŠI tělo rozdělené na HLAVOHRUĎ a ZADEČEK

RAK ŘÍČNÍ hlavohruď krytá krunýřem z CHITINU a UHLIČITANU VÁPENATÉHO (rak krunýř svléká) - hlavohruď: 2 páry tykadel ústní otvor s kusadly 2 páry čelistí 3 páry čelistních nožek článkované končetiny – 1 pár kráčivých nohou zakončených klepety – lov kořisti nebo obrana - 4 páry končetin - pohyb (první dva páry zakončeny klepítky)

- článkovaný zadeček – 6 článků, na každém článku jeden pár končetin - na konci ocasní ploutvička všežravec (živí se vodními živočichy, mršinami i rostlinami) aktivní hlavně v noci dýchá žábrami kyslík rozpuštěný ve vodě tykadlové žlázy – odstraňují z těla odpadní látky – na delších tykadlech cévní soustava otevřená žebříčkovitá nervová soustava důležitý hmat (delší tykadla) a čich (kratší tykadla) složené oči na pohyblivých stopkách za tykadly statocysta – váček v kratších tykadlech – informace o poloze těla

- rozmnožování: oddělené pohlaví - vnější oplození - samec přilepí spermie na spodní stranu zadečku samice, kde jsou oplozena → vývin přímý

KORÝŠI V ČR ve vodě – součást planktonu BUCHANKA OBECNÁ HROTNATKA OBECNÁ – patří mezi PERLOOČKY - velikost asi 4 mm PLANKTON = drobné vodní organismy – potrava pro vodní živočichy na souši STINKA

HUMR OBECNÝ – délka až 70 cm LANGUSTA OBECNÁ – nemá klepeta MOŘŠTÍ KORÝŠI KRAB OBECNÝ HUMR OBECNÝ – délka až 70 cm LANGUSTA OBECNÁ – nemá klepeta