Zdravotně–sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva Budoucnost našeho zdravotnictví Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Říjen 2016

Analýza současného stavu Pohled na české zdravotnictví v rámci Evropské Unie – zdravotnické ukazatele Střední délka života: 1990 → 2014 – prodloužení střední délky života při narození o 7,4 roku = významné přiblížení se k evropskému průměru – ČR – 78,9 let; EU28 – 80,9 let (2014); lehce nadprůměrná střední délka života ve zdraví – ČR – 65/63,4 let (ženy/muži); EU28 – 61,8/61,4 let (2014). Střední délky života ve věku 65: lehce pod průměrem – ČR 19,8/16,1 let (ženy/muži); EU28 – 21,6/18,2 let (2014); střední délky života ve zdraví ve věku 65 – průměrné či lehce nadprůměrné hodnoty – ČR – 9,3/8,5 let (ženy/muži); EU28 – 8,6/8,6 let (2014). Průměrná spotřeba na osobu starší 15 let nadprůměrná – ČR – 11,5 l alkoholu; EU28 – 9,8 l (2013). Podíl jedinců ve věku 20 – 79 let trpících cukrovkou v rámci sledované populace nadprůměrný – ČR – 6,9 %; EU28 – 6 % (2013). Podíl dospělých jedinců trpících obezitou v rámci sledované populace nadprůměrný – ČR – 18,7 % (nárůst o 7 p.b. oproti roku 2000), EU28 – 15,4 % (2014). Výskyt rakoviny – v ČR ve srovnání s EU28 o 10% vyšší (2012). Celková úmrtnost na rakovinu – v ČR o 11,6 % nad evropským průměrem (2012). Úmrtnost v rámci ischemických srdečních chorob (např. akutní infarkt myokardu) – ČR nad průměrem – 302,5/454,7 na 100 000 obyvatel (ženy/muži); EU28 – 98,8/176,2 na 100 000 obyvatel (ženy/muži) (2013). Úmrtnost – mozková mrtvice – ČR mírně nad průměrem – 123,8/148,9 na 100 000 obyvatel (ženy/muži); EU28 – 82,3/95,8 na 100 000 obyvatel (ženy/muži) (2013). Zdroje dat:: Eurostat Statistics Database completed with data from OECD Health Statistics 2014; WHO Global Information System on Alcohol and Health; IDF (2013), Diabetes Atlas, 6th edition; International Agency for Research on Cancer (IARC), GLOBOCAN 2012 Silné stránky Kvalita péče přispívá k zvýšení zdravých roků života české populace Hrozby Hrozby spojené s civilizačními nemocemi (rakovina, diabetes, infarkt myokardu, obezita) Příležitosti Pokračující podpora Investice do Zdraví

Analýza současného stavu Pohled na české zdravotnictví v rámci Evropské Unie – ekonomické a provozní ukazatele Výdaje na zdravotnictví jako % z HDP pod průměrem EU – ČR – 7,5 %; EU28 – 8,7 % (2012). Z hlediska adekvátnosti zdravotních výdajů na hlavu je ČR v porovnání s jinými státy světa průměrná (2010). Ve struktuře financování zdravotnictví dominuje zdravotní pojištění; soukromé prostředky využívány podprůměrně – ČR – 15 %; EU28 – 21 % (2012), ale 2015 v ČR zrušeny regulační poplatky. Průměrné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele jsou v EU28 ve srovnání s ČR o 41 % vyšší – ČR – 1 560 EUR PPP; EU28 – 2 193 EUR PPP (2012). Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti dosahuje 2,28% (EU28 – 2,89 %) (2012) – podprůměrná výše podílu soukromých výdajů domácností na zdravotní péči potvrzuje nízké procento soukromých výdajů na celkové zdravotní péči. Nejvyšší výdaje vynakládány na lůžkovou a ambulantní péči – ČR – 66 % z celkových výdajů na zdravotnictví, EU23 – 62 % = rozložení výdajů ve zdravotnictví obdobné, pouze v případě ambulantní péče se jedná o nadprůměr na úkor dlouhodobé péče (ČR – 4 %; EU23 – 10 %)(2012). Nejvyšší podíl na soukromých výdajích výdaje za léky (51%), léčebnou (lůžkovou a ambulantní) péči (21%) a zubní péči (16%) (EU21 – 42 %/29 %/16 %) (2012) = podprůměrný příspěvek na léčebnou péči. Výdaje na léky v dosáhly 313 EUR PPP, což představuje téměř 90% průměru EU25. Cca 80% výdajů na léky představovaly výdaje na léky na předpis. Výdaje na léky vyjádřené jako podíl na HDP dosáhly úrovně 1,6 %, což bylo mírně nad průměrem EU25 (1,5 %) (2012). Počet praktikujících lékařů na 1 000 obyvatel – ČR – 3,7; EU28 – 3,4 (2012) Počet návštěv u lékaře na 1 obyvatele za rok – ČR – 11,1; EU28 – 6,6 (2012) Odhadovaný počet návštěv na 1 lékaře za rok – ČR – 3 020; EU24 – 1 958 (2012) Počet lůžek v nemocnicích na 1 000 obyvatel – ČR – 6,7; EU28 – 6,3 (2012) – struktura lůžek v nemocnici relativně odpovídá evropskému průměru. Průměrné délka pobytu v nemocnici (všechny příčiny) – ČR – 9,5 dne; EU28 – 9,6 dne (2012) Zdroje dat:: OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database, Data gapminder.org Silné stránky Dostatečný počet praktikujících lékařů (problém struktury) Dostatečný počet lůžek (problém struktury) Slabé stránky Nízký podíl soukromých výdajů na zdravotnictví Nadprůměrný počet návštěv u lékaře přepočteno na obyvatele Nadprůměrná doba strávená pobytem v nemocnici Hrozby Hrozby spojené s vysokou závislostí na příjmech z veřejného zdravotního pojištění jako dominantním financujícím prvkem (stárnutí populace) Příležitosti Potenciál zvýšení podílu soukromých výdajů (návrat k regulačním poplatkům, soukromé připojištění či jinak). Zefektivnění počtu návštěv u lékaře

Zvýšení počtu zdravých roků života - Investice do zdraví Cílový stav Zvýšení počtu zdravých roků života - Investice do zdraví → Všeobecným cílem českého zdravotnictví by mělo být zvýšení počtu zdravých roků života české populace na základě Investic do zdraví = Úspora Přímých nákladů zdravotnictví (léky, ambulantní péče, hospitalizace apod.) Nepřímých nákladů (zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí, ztráta produktivity, pracovní neschopnost, invalidita a předčasný odchod do důchodu = z pohledu ekonomiky státu pokles HDP, pokles výběru příslušných daní, výplata invalidních důchodů, nemocenských dávek, sociálních dávek apod.) Dalších nehmotných/subjektivních nákladů (bolest apod.) 4 základní teze Investic do zdraví v ČR: Investice do zdraví a do aktivního života mají smysl, protože zvyšují kvalitu a zdravou délku života. Civilizační choroby jsou na vzestupu a vytvářejí vzrůstající zátěž na zdravotní systém; pokud se civilizační choroby nepodchytí včas, zhoršují kvalitu života významné části společnosti. Investice do zdraví není jen o medikaci či hospitalizaci, ale o pohybu člověka v celém zdravotním systému. Aby investice do zdraví byly efektivní, je potřeba produktivní, inovativní a efektivní zdravotnictví. Prodloužení délky zdravého života však vyžaduje vizi, koncepci, plán a preferenci dlouhodobějšího komplexního pohledu před krátkodobým „látáním děr“ v systému. Bohužel české zdravotnictví se topí v operativě. Všeobecným cílem českého zdravotnictví by mělo být zvýšení zdravých roků života české populace. Akční plán Evropské komise v oblasti Evropského inovačního partnerství si klade za cíl zvýšit do roku 2020 délku života občanů EU prožitou ve zdraví o 2 roky. Nutnou podmínkou dlouhodobá vize a priority, stabilní, alespoň střednědobý finanční výhled a kvalitní komunikace s dotčenými subjekty a důvěryhodnost.

Pilíře a možná opatření Kroky k řešení Pilíře a možná opatření Prevence a včasná detekce - primární preventivní opatření zaměřená na celou populaci + sekundární preventivní opatření zaměřená na rizikové skupiny populace. Preventivní opatření mohou výrazně přispět k prodloužení délky kvalitního života populace, nicméně v řadě případů nemusí být ekonomicky nezbytně výhodná. Před jejich implementací do praxe je tedy vždy vhodné provést posouzení jejich nákladů na zdravotní (popřípadě sociální) systém a jejich přínosů (HTA). Pro výběr nejefektivnějších preventivních opatření je třeba hodnotit minimálně 2 dimenze těchto opatření: klinicky odvratitelnou zátěž vyjádřenou počtem ušetřených QALY (quality adjusted life years - roky života při perfektním zdravotním stavu) a nákladovou efektivitu vyjádřenou v peněžních jednotkách za QALY. Léčba a péče Včasná a adekvátní léčba může v řadě případů pomoci nejen dosáhnout výše uvedených cílů u konkrétního pacienta, ale i uspořit prostředky ve zdravotním a sociálním systému za podmínky, že je pacient včas diagnostikován, dodržuje léčebný postup a je aplikována léčba, která je u daného pacienta ekonomicky efektivní a z hlediska medicíny a jeho zdravotního stavu adekvátní. Opatření implementovaná v zahraničí zvyšující 1) efektivitu léčby obecně = využívání moderních IT řešení ve zdravotnictví (e-health); 2) efektivitu léčby chronických onemocnění = integrovaný management chronických onemocnění. Aktivní a nezávislý život. Opatření, která ze své větší části směřují mimo oblast resortu zdravotnictví: rehabilitace a následná péče; domácí péče; sociální péče (příspěvky, invalidní důchody a dostupnost sociálních služeb a jejich rozsah a kvalita); aktivní politika zaměstnanosti ve vztahu k invalidům a osobám s chronickým onemocněním, ale i k osobám po úrazu, se změněnou pracovní schopností atd.; opatření na úrovni obcí – školství, veřejný prostor; životní prostředí. + Opatření optimalizační ke zlepšení finanční udržitelnosti zdravotnictví - tato opatření mají pouze nepřímou vazbu na prodloužení délky kvalitního života české populace, cílí na úspory s předpokladem, že uspořené prostředky bude možné v rámci zdravotního systému využít produktivněji - benchmarking kvality a dostupnosti zdravotnických služeb a služeb sociálních; cenová regulace zdravotnických prostředků; benchmarking výdajů nemocnic a dalších zdravotnických zařízení a jejich vybavení; mapování nemovitostí veřejných zdravotnických zařízení a nákladů na jejich provoz; monitoring efektivního vytížení zdravotnické techniky; nadstandardy ve zdravotnictví a služby pacientům. K dosažení cíle je třeba realizovat opatření v rámci pilířů: prevence a včasná detekce, léčba a péče, aktivní a nezávislý život. Co dělat dále: Prosazovat téma dlouhodobé koncepce zdravotnictví jako nástroje na politické a rozhodovací úrovni. Sbírat a sdílet příklady dobré praxe ze zahraničí i ČR v oblasti opatření přispívajících k dlouhodobé udržitelnosti zdravotnictví. Posílit roli evidence-based policy ve zdravotnictví prostřednictvím rozvoje nástrojů jako je HTA, RIA na připravovanou legislativu apod. Aktivně komunikovat s odbornou i laickou veřejností, že opatření nutná ke stabilizaci zdravotnictví nelze redukovat na „poplatkovou bitvu“.