SEVERNÍ EVROPA

Skandinávský poloostrov Jutský poloostrov Ostrov Island SEVERNÍ EVROPA Skandinávský poloostrov Jutský poloostrov Ostrov Island

SEVERNÍ EVROPA Nejsevernější místo Evropy Severní polární kruh Mys Nordkinn Severní polární kruh Islandská tlaková níže Laponci

Značné regionální rozdíly PŘÍRODNÍ POMĚRY Značné regionální rozdíly Rozmanitý povrch Klima – chladné (mírné – subpolární) Vodstvo – ledovcová jezera, krátké řeky Rostlinstvo - chudé Živočišstvo - chudé

SROVNÁNÍ STÁTŮ

ROZLOHA Švédsko: 450 000 km2 Finsko: 338 000 km2 Norsko: 323 000 km2 Island: 103 000 km2 Dánsko: 43 000 km2 Česká republika: 78 000 km2

POČET OBYVATEL Švédsko: 9 000 000 Dánsko: 5 500 000 Finsko: 5 300 000 Norsko: 4 500 000 Island: 320 000 Česká republika: 10 500 000

HUSTOTA ZALIDNĚNÍ Island: 3 obyv./km2 Norsko: 14 obyv./km2 Finsko: 16 obyv./km2 Švédsko: 20 obyv./km2 Dánsko: 130 obyv./km2 Česká republika: 134 obyv./km2

ZŘÍZENÍ, HLAVA STÁTU, HL. M. Island: republika, prezident, Rejkjavík Norsko: království, král, Oslo Švédsko: království, král, Stockholm Finsko: republika, prezident, Helsinki Dánsko: království, král, Kodaň

VZTAH K EU Dánsko: člen (od roku 1993) Švédsko: člen (od roku 1995) Finsko: člen (od roku 1995) Island: stáhl žádost Norsko: není členem Česká republika členem od 2004

MĚNA Finsko: Euro Island: Islandská koruna Norsko: Norská koruna Švédsko: Švédská koruna Dánsko: Dánská koruna

ISLAND

ISLAND

ISLAND

ISLAND

Přírodní poměry Ostrov sopečného původu Pobřeží rozčleněno fjordovými zálivy Málo nížin, náhorní plošiny, sopečné kužely 11 % plochy kryto ledovcem (největší Vatnajäkul) Aktivní seismická činnost, mnoho činných sopek (nejvyšší činná sopka Hekla, 1 491 m n. m.) Na jihu mírné klima (Golfský proud) Krátké vodnaté řeky Geotermální energie, gejzíry Velmi chudá vegetace

Obyvatelstvo, hospodářství 96 % Islanďané Úřední jazyk Islandština 93 % obyvatel ve městech (Rejkjavík – 200 000) Rybolov, potravinářství, konzervárenství Energie z hydroelektráren a termálních pramenů (vytápění domů, skleníků) Hutnictví hliníku (dostatek energie z vodních elektráren) Nepříznivé podmínky pro zemědělství

Rejkjavík – město bez komínů

NORSKO

NORSKO

Přírodní poměry Nejčlenitější pobřeží v Evropě (fjordy, ostrovy) Celý stát – Skandinávské pohoří Asi 5 000 km2 pokryto ledovcem Podnebí oceánské, deštivé Klima zmírňuje Golfský proud Krátké, vodnaté řeky s velkým spádem (vysoký hydroenergetický potenciál) Chudá vegetace Medvědi, sobi, vlci

Obyvatelstvo 95 % Norové Úřední jazyk norština (včetně Laponců – sever státu) Úřední jazyk norština 85 % obyvatel – Norská státní církev (protestanti, v Norsku nedošlo k oddělení církve od státu) 79 % obyvatel žije ve městech Koncentrace na jihu státu a při pobřeží Oslo – asi 875 000 obyvatel

Hospodářství Vyspělý průmyslový stát Značné nerostné bohatství Těžba ropy, zemního plynu, rud kovů 2. na světě ve vývozu zemního plynu Těžba dřeva, následné zpracování Téměř všechna elektřina vyráběna ve vodních elektrárnách (asi 99,5 %) Zpracování hliníku Rybolov

ŠVÉDSKO

ŠVÉDSKO

Povrch Hranice s Norskem – Skandinávské pohoří Jihovýchodně hory přecházejí v nížiny Jih – nížiny a pahorkatiny

Podnebí, vodstvo, biota Jih – mírné přímořské klima, směrem k severu chladné až subpolární Krátké vodnaté řeky (využívané k výrobě elektřiny) Jezera ledovcového původu (největší Vänern) Jih – smíšené lesy, směrem k severu přecházejí v jehličnaté, sever – tundra Sobi, losi, medvědi, lišky

Obyvatelstvo Asi 90 % Švédové Menšina Finů, Laponců Úřední jazyk švédština Bohatý sociální stát Asi 85 % lidí žije ve městech Koncentrace zejména na jihu státu Stockholm – asi 1,3 milionů obyvatel Nejlidnatější stát severní Evropy

Hospodářství Rozvinutý průmyslový stát s intenzivním zemědělstvím Nerostné bohatství (rudy železa, olova, mědi) Hutnictví (zejména ocel) Strojírenství Výroba ložisek, zbraní Výroba automobilů (Volvo, Saab, Subaru) V zemědělství převažuje živočišná výroba Těžba a zpracování dřeva

Volvo

Saab

Švédsko

FINSKO

Povrch Převážně nížinný V severní části výběžky Skandinávského pohoří, nejvyšší hora Haltiatunuri (1 324 m n. m.) Finská jezerní plošina Saimaa (4 400 km2, asi 35 000 jezer)

Podnebí Velká část území – mírné podnebí s kontinentálními rysy (dlouhé chladné zimy, krátká teplá léta) Sever – drsné subpolární klima ¼ území leží za polárním kruhem

Flóra a fauna Asi 68 % plochy zaujímají jehličnaté lesy Sobi polární dkp.orienteering.cz

Obyvatelstvo Asi 5,3 milionů obyvatel Finové asi 94 % Švédové asi 6 % Laponci (Saamové) - na severu Většina lidí žije ve městech na jihu státu Helsinki – okolo 1 milionu obyvatel Úřední jazyk finština a švédština

Hospodářství Vyspělý průmyslově – zemědělský stát Strojírenství Důležitý dřevozpracující průmysl (těžba dřeva a navazující odvětví) Intenzivní zemědělství, orientace na živočišnou výrobu (sobi, skot, prasata, drůbež)

Finské sauny Teplota kolísá mezi 80 °C a 100 °C Následuje válení se ve sněhu, ledové koupele Asi 1,6 milionů saun (zhruba jedna sauna na tři obyvatele)

Lední hokej

DÁNSKO

DÁNSKO DÁNSKO

DÁNSKO

Přírodní podmínky Nížiny, mírně zvlněné pahorkatiny Nejvyšší hory Dánska: Mollehoj a Yding Skovhoj – oba 171 m n. m. Východní pobřeží – fjordy Západní pobřeží – písečné přesypy Mírné oceánské klima, vlhko, větrno Hustá síť krátkých řek Množství malých jezer ledovcového původu

Obyvatelstvo 97 % Dánové (zbytek hlavně Turci) Úřední jazyk Dánština 87 % obyvatel žije ve městech Kodaň – asi 1,2 milionů obyvatel Vysoká míra alkoholismu (přes 35 %) Pijí jak Dáni

Hospodářství Vyspělý průmyslový stát s intenzivním zemědělstvím Těžba ropy a zemního plynu (šelf Severního moře) Strojírenství – výroba lodních motorů Výroba piva Převaha živočišné výroby Zemědělská půda zabírá 60 % rozlohy (nejvíce na světě) Rybolov