Ing. Pavel Pleva, Bc. Karolína Cedidlová, Mgr. Petra Jančová, Ph.D.,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS BÍLKOVIN I Katabolismus
Advertisements

VLIV VNĚJŠÍCH FAKTORŮ   ÚVOD FYZIKÁLNÍ FAKTORY CHEMICKÉ FAKTORY.
NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ
BIOCHEMIE.
Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,
Aminokyseliny.
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
Dusíkaté látky a metoda jejich stanovení
John R. Helper & Alfred G. Gilman Zuzana Kauerová 2005/2006
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Krmná dávka - jen kukuřice Veškerá kukuřice jen GMO Hypotetický příklad: brojler.
Základy přírodních věd
Lékařská toxikologie Lekce X. Mikrobiální jedy
Staphylococcus aureus
Chemická stavba buněk Září 2009.
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Mikrobiologie pro minipivovary Dagmar Matoulková Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Legislativní seminář, Praha,
Jednobuněčné prokaryotní organismy
Základy přírodních věd
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Metabolismus dusíkatých látek
BÍLKOVINY I Aminokyseliny
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
BÍLKOVINY.
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
SAPROFYTICKÁ MIKROFLÓRA
Aminokyseliny 1 Mgr. Richard Horký.
Bílkoviny a jejich význam ve výživě člověka
Patologická anatomie jatečných zvířat
Metabolismus ba kterií. – Bakterie se složením prvků zásadně neliší od ostatní živé hmoty – Stejně jako buňky rostlinné a živočišné obsahují biogenní.
Metabolismus bakterií
Homeostáza a termoregulace
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
JEDEN HORMON JEDNA CÍLOVÁ TKÁŇ JEDEN EFEKT (ÚČINEK) Toto je ideální situace, která ve skutečnosti existuje jenom zřídka (hypofyzární tropní hormony).
Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod:
Molekulární biotechnologie č.11
Analýza a separace nukleových kyselin
Obecná endokrinologie
Mária Ol’hová, Veronika Frkalová, Petra Feberová
Saprofytická mikroflóra
Pokuste se o definici proteinů svými vlastními slovy: Bílkoviny jsou organické, polymerní, makromolekulární látky, jejichž základními stavebními jednotkami.
PITNÁ, UŽITKOVÁ, ODPADNÍ
Gramnegativní bakterie
Molekulární biotechnologie č.10 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Mikrobiální insekticidy.
V praktiku budou řešeny dvě úlohy:
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
METABOLISMUS AMINOKYSELIN
Prokaryotní organismy Bakterie III. Grampozitivní bakterie grampozitivní buněčná stěna celkem 13 skupin obvykle chemoheterotrofní aerobní, anaerobní,
HORMONÁLNÍ REGULACE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava,
Biotechnologie, technologie budoucnosti Aleš Eichmeier.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Inovace předmětu Gastronomické technologie III (FT6A/2014) Stanovení antioxidační aktivity a celkových polyfenolů v zeleninových salátech Institucionální.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Chemické složení živých organismů
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Buňka  organismy Látkové složení.
Enterobacteriaceae.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Bílkoviny (proteiny).
ZÁKLADY ZBOŽÍZNALSTVÍ
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
20_Glykolýza a následný metabolizmus
Prokaryotická buňka.
Lékařská chemie Aminokyseliny.
C5720 Biochemie 01c-Aminokyseliny Petr Zbořil 5/6/2019.
Transkript prezentace:

Produkce biogenních aminů bakteriemi izolovanými ze vzorků povrchových vod Ing. Pavel Pleva, Bc. Karolína Cedidlová, Mgr. Petra Jančová, Ph.D., (110)

Vlastnosti biogenních aminů nízkomolekulární bazické sloučeniny odvozené od aminokyselin proteiny → peptidy →  aminokyseliny → biogenní aminy dekarboxylace – působením příslušných dekarboxyláz R−CHNH2−COOH → R−CH2−NH2 + CO2 aminace, transaminace aldehydů a ketonů

Vlastnosti biogenních aminů pH AMK H+ BA dekarboxylace aminokyselin působením dekarboxyláz – třída lyázy uvolnění CO2 kofaktorem pyridoxalfosfát dva mechanizmy reakce závislé na pyridoxalfosfátu reakce bez pyridoxalfosfátu rozdělení na základě chemické struktury alifatické – putrescin, kadaverin, spermin, spermidin aromatické – tyramin, 2-fenyletylamin heterocyklické – histamin, tryptamin polyaminy – putrescin, kadaverin, agmatin, spermin, spermidin

VÝZNAM biogenních aminů syntetizovány mikrobiálním, rostlinným a živočišným metabolizmem metabolické procesy v živých tkáních → různé biologické účinky a funkce hormony – histamin stavební látky pro biosyntézu hormonů (fenyletylamin), alkaloidů prekurzory nukleových kyselin a proteinů regulace funkce nukleových kyselin a syntézy bílkovin pravděpodobně i stabilizace membrán v nízkých koncentracích přirozenou složkou řady potravin

FUNKCE polyaminů v organizmu Spermidin Interakce RECEPTOR – LIGAND Modulace struktur chromatinu Translace Pohyb mikroorganizmů Antiportový systém (sodnodraselná pumpa) Putrescin Interakce RECEPTOR – LIGAND Transdukce signálu (cytoplazma) Transkripce Stabilita buněčných membrán Spermin Interakce RECEPTOR – LIGAND Stabilizace DNA Stabilizace mRNA Růst a rozmnožování buňky Vytváření vazeb ATP

TOXICITA biogenních aminů pro člověka nepostradatelné nízké koncentrace nerizikové ve vysokých koncentracích možnost otravy psychoaktivní účinky – přenašeči v centrálním nervovém systému vazoaktivní účinky – přímé nebo nepřímé působení na vaskulární systém vazokontraktilní – tyramin vazodilatační – histamin symptomy konzumace vysokých dávek biogenních aminů dýchací potíže pocení bušení srdce hypotenze nebo hypertenze – histamin, tyramin migrény – fenyletylamin, tyramin

TOXICITA biogenních aminů v lidských střevech a dalších orgánech metabolizovány pomocí mono- a diaminooxidáz na méně aktivní produkty R-CH2-NH2 + O2 + H2O R-CH=O + H2O + NH3 snížení účinnosti enzymů léky – monoaminooxidázové inhibitory alkohol vysoký obsah v potravinách intoxikace u citlivějších jedinců snížená aktivita mono- a diaminooxidáz riziková i nízká množství biogenních aminů toxikologicky nejvýznamnější biogenní aminy – tyramin, histamin toxická dávka obtížně stanovitelná 200 - 800 mg biogenních aminů / kg potraviny

TOXICITA biogenních aminů histamin intolerance histaminu otrava v rozmezí několika minut až tří hodin po požití kontaminované potraviny symptomy bolest hlavy, nevolnost, žaludeční křeče, silné bušení srdce spolu s poklesem krevního tlaku, červenání kůže, pocit svědění, dýchací potíže, překrvení obličeje a šíje, pocity návalu horka, celkový neklid tyramin lokální tkáňový hormon – prekurzor dopaminu silné bolesti hlavy často doprovázené zvracením a zvýšenou teplotou, zvýšení krevního tlaku, dráždivé působení na hladké svalstvo putrescin zesílení účinků histaminu a tyraminu, tzv. mrtvolný jed (ptomain) kadaverin možná účast v nádorovém bujení

Dekarboxylázová aktivita mikroorganizmů tvorba biogenních aminů dostupnost prekurzorů – aminokyselin přítomnost mikroorganizmů se specifickými dekarboxylázami aminokyselin příznivé podmínky pro růst mikroorganizmů a produkci enzymů dekarboxylázová aktivita bakterií ovlivněna mnohými vnějšími faktory teplota a pH prostředí aero-/anaerobióza dostupnost zdrojů uhlíku – např. glukózy, arabinózy přítomnost růstových faktorů růstová fáze buněk koncentrace NaCl chemické látky

Dekarboxylázová aktivita mikroorganizmů vlastnost specifická spíše pro určité kmeny mikroorganizmů než vlastnost typická pro daný druh mikroorganizmy s významnou dekarboxylázovou aktivitou čeleď Enterobacteriaceae Enterobacter, Escherichia, Klebsiella, Proteus, Serratia, Morganella, Shigella, Salmonella, Citrobacter, Erwinia, Hafnia, Yersinia, Tatumella, Edwardsiella, Kluyvera ... tvorba histaminu, putrescinu a kadaverinu další gramnegativní bakterie Pseudomonas, Aeromonas, Acinetobacter, Achromobacter ... bakterie mléčného kvašení ostatní grampozitivní bakterie Staphylococcus, Bacillus ...

Dekarboxylázová aktivita mikroorganizmů detekce dekarboxylázové aktivity bakterií chromatografické metody tenkovrstvá chromatografie kapalinová chromatografie – HPLC derivatizace biogenních aminů iontovýměnná chromatografie kapilární elektroforéza metody molekulární biologie polymerázová řetězová reakce PCR detekce přítomnosti genů pro dekarboxylázy

EXPERIMENT vz. č. 1 vodní nádrž Bystřička (Bystřička); Příprava dekarboxylačního média: MPB + 0,2 % (w/v) aminokyselin (arginin, fenylalanin, histidin, lysin, ornitin, tryptofan a tyrosin) vz. č. 1 vodní nádrž Bystřička (Bystřička); vz. č. 2 prostřední Lačnovský rybník (Lačnov); vz. č. 3 rybník Neratov (Prlov); vz. č. 4 studánka Prlov (Prlov); vz. č. 5 studánka Vápenka (Valašská Polanka) Inokulace 24-hodinovou IZOLOVANOU kulturou Kultivace (25 a 37 °C), 72 hodin Získání supernatantů centrifugací a filtrací Derivatizace dansylchloridem a filtrace vzorků Separace a detekce biogenních aminů RP-HPLC + UV (λ=254 nm)

Izolované bakterie Acinetobacter Flavobacterium Bacillus Pseudomonas G- tyčinky intravenózní roztoky, voda … ohroženi pacienti JIP (pneumonie, sepse...) rezistence na penicilin, ampicilin… Pseudomonas G- nepohyblivé, nesporulující, aerobní tyčinky půda, voda sepse a meningitidy u novorozenců pohyblivá G- potenciální patogen (zánět močových cest, středního ucha) fakultativně anaerobní G+ sporulující tyčinky vysoká odolnost k prostředí Bacillus cereus Bacillus anthracis rezistence na antibiotika Pseudomonas aeruginosa Flavobacterium saccharophilum Acinetobacter radioresistens

Průměrná produkce biogenních aminů b (mg/L) Kmeny mikroorganizmů   Na Průměrná produkce biogenních aminů b (mg/L) TRP PHE PUT CAD HIS TYM SPD SPM Acidovorax sp.  1 1,6 28,2 33,2 Acinetobacter johnsonii 32,2 26,5 Acinetobacter radioresistens  5 2 6,25 28,6 25,6 Acinetobacter sp. 2,25 32,7 Aeromonas popoffii 24,4 2,8 30,8 20,4 Aeromonas veronii  4 18,4 5,9 29,0 2,2 20,5 25,1 Bacillus sp. 12,4 4,7 30,1 25 Brevuimonas sp. 3,9 27,1 33,7 Enterobacter cloacae 308,5 1,2 2,7 21,5 15,9 Flavobacterium saccharophilum 23,5 Leclercia adecarboxylata 2,9 28,3 16,6 Pseudomonas aeruginosa 8,2 1,7 12,6 18,2 Pseudomonas anguilliseptica  2 5,1 26,95 32,3 Pseudomonas composti 1 35,6 26,9 Pseudomonas oleovorans 1,9 31,4 31,9 Pseudomonas oryzihabitans 29,1 13,7 41,25 34,4 Shewanella baltica 212,9 27,5 23,4 a N- množství izolovaných kmenů b Množství biogenních aminů u izolovaných kmenů, chyba měření (± 2 mg/L)

ZÁVĚR Z 5 vzorků povrchových vod bylo izolováno celkem 55 kolonií – 5 kolonií z vodní nádrže Bystřička, 7 kolonií z rybníku Lačnov, 9 kolonií z rybníku Neratov, 13 kolonií ze studánky Prlov a 12 kolonií ze studánky Vápenka. Všech 55 kolonií bylo dekarboxyláza pozitivních. U producentů byla potvrzena kmenová závislost produkce biogenních aminů. Lokality ze kterých byly získány izoláty MO s dekarboxylázovou aktivitou, jsou člověkem využívány ke koupání, rybaření a sportu.

Děkuji za pozornost Ing. Pavel Pleva, Bc. Karolína Cedidlová, Mgr. Petra Jančová, Ph.D., (110) Použitá literatura dostupná u autora. Ing. Pavel Pleva, ppleva@ft.utb.cz