Exit se blíží – co bude dál ? Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA ŽOFÍNSKÉ FÓRUM Praha, 28. března 2017

Úvodem Kurzový závazek přijat 7/11/2013 Původní platnost do Q1/2015, kdy měl být dosažen inflační cíl 2 % Postupné prodlužování závazku – růst ekonomiky obnoven, inflace pod cílem 29/09/2016 potvrzen tzv „tvrdý závazek“ pro Q1 2107 (exit nejdříve 1.4.2017) Inflační cíl nečekaně dosažen v prosinci 2016 Objem intervencí a výše devizových rezerv? Budoucí vývoj koruny? Ovlivnil kurzový závazek vstup do eurozóny?

Intervence a devizové rezervy Počátek roku přinesl splnění inflačního cíle, což přiblížilo možný exit a přilákalo zájem investorů Za posledních 6 měsíců se objem intervencí více než zdvojnásobil Od začátku září 2016 do konce února 2017 stouply devizové rezervy o polovinu na 2,85 bil. Kč Výše devizových rezerv dosáhla 60 % HDP – nejsme ve Švýcarsku, ale blížíme se rychle Samotný exit nebude znamenat konec intervencí – ČNB nenechá kurz posílit o více než 5-7 % Objem intervencí a devizových rezerv v momentě exitu a v momentě stabilizace kurzu??? Čím vyšší objem rezerv, tím vyšší budou budoucí ztráty a tím déle bude trvat jejich umoření

Hra o korunu Faktory pro posilování Makroekonomické faktory (Obchodní bilance s EU, běžný účet, veřejné finance) Hospodářství roste bez výraznějších nerovnováh, ale částečně vlivem uměle slabého kurzu Trhy: zájem o korunu ukazuje na to, že její fundament vidí globální trh jako silnější než 27 CZK/EUR Faktory proti posilování Hospodářský růst podpořen „umělou výživou“ kurzového polštáře nikoli růstem produktivity práce Centrální banka odsává eura z trhu – argument ČNB : „bude existovat dostatečně silná protistrana“ ? ČNB měnu dovolí posílit jen do určité hranice (25,50 – 25,80 CZK/EUR ?, možnost intervencí neomezená? ČNB: „ v mezidobí dochází k průsaku kurzu do nominálních veličin“ a že „rovnovážné posilování kurzu je nyní pomalejší než v předkrizovém období“  ? Většina obchodů po exitu bude zřejmě probíhat mezi finančními hráči a cena koruny bude pravděpodobně určována spíše na globálním trhu, než transakčními potřebami domácí ekonomiky Lze očekávat volatilitu s převažujícím směrem k posilování

Je urychlení přijetí eura řešením ? Centrální parita CZK/EUR Hodnota v CZK Hodnota v EUR 30 CZK/EUR 100 000 CZK 3 333 EUR 25 CZK/EUR 4 000 EUR 20 CZK/EUR 5 000 EUR Někteří ekonomové i podnikatelé volají po rychlém vstupu do eurozóny s cílem snížit volatilitu Před skutečným „přijetím eura“ je třeba stanovit hodnotu vstupního kurzu (tzv. centrální paritu) CZK/EUR a vstoupit do měnového režimu ERM II Výše vstupního kurzu stanovuje země na základě dohody s evropskými orgány Tzv. centrální parita není totožná s tzv. paritou kupní síly (hypotetický kurz, za něž má měna v zahraničí stejnou kupní sílu jako doma) – PPP cca 18 CZK/EUR Dilema nastavení vstupního kurzu exportér versus importér, a cestující spotřebitel ? Jak se bude koruna během dvouletého pohybu v ERM II chovat ? Plnění kurzového kriteria není na rozdíl od ostatních maastrichtských kriterií zcela striktně vymezeno

Plnění Maastrichtského kurzového kriteria V době hodnocení plnění kritéria účast v ERM II minimálně dva roky Splnění kritéria vyžaduje udržení devizového kurzu ve stanoveném intervalu okolo centrální parity ERM II "bez výrazného napětí" Pokud dojde k pohybu devizového kurzu mimo toto pásmo, je zkoumána délka odchylky, důvody odchylky nastavení úrokových sazeb případné intervenční politiky v době vybočení z intervalu V hodnoceném dvouletém období nesmí dojít k devalvaci centrální parity Intervence proti zhodnocování nepovoleny, je třeba revalvace centrální parity Měna tedy v hodnoceném dvouletém období plně vystavena tržnímu vývoji Vzhledem k tomu, že evropská ekonomická integrace je politický proces, může určitá vágnost kritéria odrážet i záměrné ponechání prostoru pro politická rozhodnutí (pro i proti) Od roku 2010 je v Konvergenční zprávě ECB u ČR věta o nesplnění podmínky nezávislosti… Slovenská zkušenost ukazuju, že do ERMII je vhodné vstoupit teprve po ustálení měny na stabilnější úrovni

Slovenský pobyt v ERM II 25/11/ 2005 vstup do ERM II s centrální paritou 38,46 SKK/EUR Od července 2006 do července 2007 posílila SKK z 38,4 na 33,15 (o 14 % za 12 měsíců) 19/7/2007 změna parity na 35,44 SKK/EUR Od července 2007 do května 2008 posílení na 31,1 (o dalších 6 %) 28/5/2008 změna parity na 30,13 SKK/EUR Celkové posílení o 22 % během 30 měsíců

Závěrem S výhodou zpětného pohledu je zřetelné, že obavy z deflace přehnané (Slovensko, Polsko, Švédsko, aj) , ekonomika může růst i při poklesu cen , navíc spotřeba domácností byla silnější než ukazovala původní data Rozhodnutí z 29/9/2016 svázalo centrální bance zbytečně ruce až do 31/3/2017 – navíc modelová prognóza od té doby odhad inflace podceňuje Nelze říci, že za návratem české ekonomiky k růstu byla zejména domácí měnová politika - kombinace faktorů (oživení v eurozóně, domácí fiskální politika, změna sentimentu) Kvantifikace vlivu je obtížná, protože kurzový závazek se strefil do období obratu cyklu Celkové zhodnocení bude možné teprve až se závazek podaří opustit a koruna se ustálí Jak se podaří uřídit opuštění intervenčního režimu tak, aby případné zhodnocení měny nezpůsobilo ekonomice negativní šok, zajištění exportérů, atd. Kurz bude po exitu výrazněji kolísat – budoucí pohyb nelze přesně odhadnout, pravděpodobnější směr k posilování – investoři předpovídají realitu lépe než modely centrálních bank Čím déle trval kurzový závazek a čím více devizových rezerv bylo nakumulováno, tím déle si CZK bude hledat stabilnější hladinu Virtualita ztráty centrální banky ?

Děkuji za pozornost.