3. cíl cyklu a očekávání publika 4. základní otázka 5. Základy genealogie II - čtení starého písma Městská knihovna Nové Město na Moravě ve spolupráci s Moravskou genealogickou a heraldickou společností Cyklus čtyř přednášek zaměřený na čtení latinských zápisů, českého novogotického písma a německého kurentu, na příkladech matričních zápisů a dalších dokumentů 1. úvod 2. představení 3. cíl cyklu a očekávání publika 4. základní otázka 5. 1

Program cyklu přednášek 1. Úvod – transliterace, transkripce, vývoj písma, písmo novogotické, kurent, písmo humanistické a latinka, zkratky, značky, ligatury, spřežky a diakritika, vzory písem a číslic, rozdíly v Čechách a na Moravě, čtení latinských textů - humanistické písmo – 31.1.2017 2. České novogotické písmo kurzivní a knižní, čtení textů – 14.2.2017 3. Německé novogotické písmo kurzivní a knižní, čtení textů – 28.2.2017 4. Čtení textů mimomatričních pramenů, opakování – 14.3.2017 2

Úvod – transliterace, transkripce, vývoj písma, písmo novogotické, kurent, písmo humanistické a latinka, zkratky, značky, ligatury, spřežky a diakritika, vzory písem a číslic, rozdíly v Čechách a na Moravě, čtení latinských textů v matričních zápisech – příklady Výuka čtení starých textů – individuální domácí studium, kolektivní výuka v kurzu - poznání jednotlivých písem textu, hláskování, slabikování, ne “globální “ čtení - používání vzorových písem (novogotické v různých časových obdobích, různé druhy kurentu apod.) - majuskulní písmo - často rozmanitá kresba, nutnost dešifrace, duktus (směr a posloupnost jednotlivých tahů pera) Transliterace – starý text písmenko po písmenku přepisujeme pomocí písmen dnes používaných tvarů, zachováme interpunkci, členění vět, zkratky a značky Transkripce – přepis textu do soudobé řeči v souladu s platnou gramatikou, původní smysl musí být zachován Čtení latinských a německých textů - není zcela bezpodmínečně nutná znalost jazyka, ale je výhodou. Nutná je ale znalost písma – kurent, švabach, české novogotické písmo kurzivní, starší typy humanistického písma Nutnost používání slovníků: Latinské – pro klasickou latinu, Mareš: Latinsko-český slovník pro genealogy, Smolová: Latinsko-český slovník (bude na webu knihovny) Německé – spíše staré slovníky Učebnice čtení starých textů 3

Úvod Postup čtení – trasliterování zápisu nebo dokumentu bez nutnosti dokonale porozumět obsahu, pak překládat pomocí slovníků nebo s pomocí znalého překladatele Matriční zápisy – opakovatelná šablona, latinské texty psány humanistickým písmem (latinkou) Kde hledat pomoc – genealogická fóra ( např. actapublica.eu, genealogie.taby.cz), odborník Historický vývoj jednotlivých druhů písma – přednáška č. 5 v 1. kurzu, najít v genealogické učebnici nebo příručce Od 15. století vývoj latinského písma ve dvou větvích : novogotické písmo (původ v písmu gotickém) a humanistické písmo (původ v karolině) Novogotické písmo - švabach, novogotické písmo kurzivní a jeho německá verze kurent (polokurziva kreslené písmo – kanzlei a fraktura) - české novogotické písmo kurzivní – rozdíly v Čechách a na Moravě Humanistické písmo - vývoj k latince, přechod v německy hovořících zemích Číslice – římské číslice založené na 7 písmenech abecedy – I,V,X,L,C,D,M, ( existovaly i minuskulní číslice) arabské číslice zajímavost – latinské chronogramy se zvýrazněnými písmeny DeVoto ChrIstI aMICo (oddanému Kristovu příteli) D+V+C+I+I+M+I+C 1708 Papír – papírny od začátku 16. století (původně z konopí, později lněné hadry,hedvábí) Psací náčiní – seříznutý husí brk, od 12. století duběnkový inkoust Snaha o co nejrychlejší psaní, úsporu inkoustu a papíru – používání zkratek, značek (dále se nevyvíjející zkratky) a ligatur (písmenné značky) 4

Úvod Zkratky – účelné zkracování slov nebo slovních spojení, která se v textu vyskytují častěji Druhy zkratek: iniciálová zkratka – např. INRI či I.N.R.I. , IHS, AHOJ suspenze – zůstává typická část slova nebo pouze písmeno – např. p., pp., P., R.D., kontrakce (stažení) – ponechání krajních písmen slova – např. gt (gest), dno (domino) vynechání zdvojených písmen + vodorovná čára nad zbývajícím – Anno x Ano, summa x suma horní index – Ann°, ab (aneb), gednoo (gednoho) smyčka jako L – na konci odstavce nebo textu za zkratkami se často dělala dvojtečka vlastní zkratky písaře Adriano Capelli: Dizionatio di abbreviature Latini et italiani, Milano 1912 Značky – vznik ze zkratek, označení pro nové pojmy – např. Měny $, £, €, množství – ß (kopa), měrné jednotky – m, peněžní jednotky – Fl, Rm, x, ostatní - @, §,®, ©, genealogické značky - *, †, ψ Ligatury – spojení dvou písmen v jeden celek, rozvoj ve středověku, s rozvojem knihtisku úbytek - &, æ, Æ, ß, psané písmo – s-t, s-k (kurent) 5

Úvod • Potřeba zaznamenávat při psaní hlásky národních jazyků, pro které latinská abeceda neměla znaky, vedla ke spřežkám a diakritickým znaménkům • Spřežky – dodnes používané v řadě jazyků vč. němčiny latina – pouze několik – qu - kv (antiqus), oe-é (poena), koncovka ae-é (feminae), klasická latina - ia, ie,io x církevní latina – ja, je, jo, někdy zdvojování samohlásek aa,ee = á,é němčina – ph, th, ck, sch, tsch, ei, ie, eu, stará němčina – ss, návrat ke spřežkám – ä, ö,ü – ae, oe, ue čeština – spřežkový pravopis měl dlouhý vývoj, jedna spřežka dodnes – ch • Diakritika – způsob jak dát jednomu písmenu několik významů podle rozlišovacího (diakritického) znaménka Diakritická znaménka x interpunkční znaménka němčina – pouze tři – ä, ö, ü, angličtina – žádné, čeština – 15(á,é,ě,í,ý,ó,ú,š,č,ř,ž,ť,ď,ň,ů), slovenština – 17 Vývoj v češtině – první náznaky na počátku 15. století (De ortographia Bohemica), datace nejistá stejně jako Husovo autorství (přisoudil mu je Palacký v 19. století), zavedení punctus rotundum, hláska bez tečky x hláska hláska s tečkou Spřežky se ale udržely dlouhou dobu – konec 16. stol. v Bibli Kralické kombinace spřežek a diakritiky, tečka se postupně měnila na háček, reforma pravopisu v polovině 19. století – konec spřežek, speciální samohláska ů – vývoj z ó, kóň,vóle x kuoň, vuole, kroužek nad u je pozůstatkem dvohlásky uo 6

Latinské zápisy humanistickým písmem Od poloviny 16. století se humanistické písmo stalo výhradním písmem latinských textů Latinské zápisy používány v matrikách 18. století různou dobu dle místa, skončily k roku 1784 V zápisech jsou používány u některých písmen novogotické tvary - d, částečně r, s (tzv. dlouhé), Příklady zápisů Podklady pro domácí čtení a převod 7