Politické doktríny a ideologie

Ideologie a doktrína Ideologie = Soustava idejí, teorií a názorů řešící problematiku společnosti Doktrína = nauka, učení, systém názorů na konkrétní problém

Funkce ideologie Napomáhají vysvětlovat politické události a jevy (vysvětlovací) Určují, co je dobré a zlé (hodnotící) Orientují a poskytují vědomí identity (orientační) Reprezentují určitý program (programová)

liberalismus Vznik a rozvoj v Anglii od 17. stol. Ústřední hodnotu je svoboda jednotlivce a otevřená společnost Otevřený prostor pro jednání člověka (zato kritika – čl. sleduje pouze svůj prospěch a užitek) J. Locke (všichni jsou so rovni, nikdo nemlže vládnout bez souhlasu) Právo na život, svobodu a majetek

Nezasahování státu do hospodářství (laissez-faire) Důraz na individuální svobodu a ochranu společnosti Koncepce společenské smlouvy Dva typy: klasický (ekonomický) – rovnost příležitostí moderní (sociální)

Představitelé: T. Hobbes, J. Locke, A Představitelé: T. Hobbes, J. Locke, A. Smith, Milton Friedman, Friedrich von Hayek, Robert Nozick, Francis Fukuyama

Ideové zdroje J. Locke – Dvojí pojetí o vládě (líčí přirozené právní teorie, předkládá hypotézu přirozeného stavu před vznikem státu – rovný, svobodný, má právo na život, disponovat se sebou a svým majetkem) A. Smith – Bohatství národů – neviditelná ruka trhu; bohatství vzniká, když každý má svobodu volby práce a pohybu, spotřeby, každý dělá co mu jde nejlépe

J. Bentham – stát je jako noční hlídač, má se omezit na dodržování pravidel volné soutěže; stát ohrožuje hodnoty přirozeného stavu F. von Hayek – teorie o samoregulaci trhu; tvrdí, že není možné předvídat důsledky lid. Rozhodnutí – je třeba dát jednotlivcům volnost; laissez-faire (neviditelná ruka trhu)

Fridrich A. von Hayek

konzervatismus Ti, kdo věří a zachovávají hodnoty Proti revolucím, reformám, chaosu x stabilita a řád Zakladatel: Edmund Burke (1729-1797) avšak základ už v Aristotelových myšlenkách organicismu Stát vzniká přirozeným historickým vývojem Opozice k liberalismu a demokracii (19. stol.)

Filozofické základy, předpoklady Společnost je nekonečně složitá na to, aby ji bylo možno uchopit jednou myslí Je nutno respektovat zvyk a tradici, ne rozum (ale předsudek drží společ. při sobě) Jakýkoliv pokus výrazně měnit společenské uspořádání, zhorší jeho stav Neexistují žádná univerzální práva Skeptický vůči lidské povaze, že je schopen zla

Ortega y Gasset – kritika liberalismu Liberalismus klade přílišný důraz na svobodu jednotlivce na úkor celku; tradiční hodnoty se stávají předmětem komerce Hodnoty: rodina, půda, spíše duchovno Proti demokracie (u ní kritizoval masovost, konzumní způsob života)

Thatchesmus a reaganismus Margaret Thatcherová (1925) – posílení mezinárodní prestiže VB Robert Reagan (1911-2004)

Soustřeďují se na ochranu rodiny (proti interrupci, pornografii,…) na obranu společenského řádu (potírání kriminality, obchodu s drogami,…)

Křesťanská sociální nauka Psaní encyklik – latinské spisy určené široké veřejnosti (nikoliv věřícím) Základ Písmo, učení Augustina Aurelia a T. Akvinského T. Akvinský – zakladatel ideologie; čl. je sice společenská bytost, ale křes. Ideologie se zaměřuje spíše na jednotlivce Základní křesťanské ctnosti víra, naděje a láska

1891 Lev XIII. Vydává encykliku Reum novarum – staví se proti liberalismu a socialismu 1991 Jan Pavel II. Encyklika Centesimus annus – proti socialismu, soukromé vlastnictví je přípustné Představitelé: Lev XIII., Jan Pavel II., Benedikt XVI.

Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

komunismus Založená na společném vlastnictví a rovnosti Je to systém politického, hospodářského a společenského uspořádání založený na společném vlastnictví výrobních prostředků Rozdělování dosaženého důchodu podle potřeb, což údajně povede k vytvoření beztřídní, rovnostářské a prosperující společnosti Heslo: „Každý podle svých schopností , každému podle jeho potřeb.“

Už v Platónově Ústavě, T. More (Utopie), T. Campanella (Sluneční stát) T. More – O nejlepším státu, O novém ostrově Utopií – skončit s vykořisťováním nižních tříd, všichni mají mít společnou výrobu, vlastnictví, zabezpečení ve stáří, volný přístup ke vzdělání, spiknutí bohatých proti chudým

K. Marx – historie společnosti rozdělena na etapy Fáze – předtřídní (prvobytně-pospolná) společ. – nemají rozdělené majetky, moc Fáze – třídní společ. – ovládající x ovládaný a) otrokářská b) feudální c) kapitalismus (dělník x továrník); kritika kapitalismu a hospod. cyklu d) socialismus 3. Fáze – beztřídní společ. - komunismus

socialismus Ideál spravedlnosti a bratrství, rovnost příležitostí a reálných svobod Úsilí o postupnou přeměnu společnosti Kritika kapitalistického systému – nespravedlivé rozdělení bohatství Kritika liberalismu Už v antice u Platóna, v renesanci T. More a T. Campanella Snaha o beztřídní společnost, stát má hlavní roli

Zakladatelé: K. Marx a F. Engels (Kapitál) – marxismus V komunismu – ke společ, vývoji pomoci ozbrojené revoluce x socialismus – evoluční změny, nenásilná přeměna Stoupenci myšlenek: vznik totalitních ideologií – Vladimir Lenin, Josif Stalin, Lev Trockij

L. Trockij

Neomarxismus – v Z Evropě, od 60. let Syntéza marxistických názorů s anarchistickými, existencionalistickými

Fašismus a nacismus Fašismus – fascio = svazek, sjednocení Vznik po 1.WW hl. v Itálii Koncepce absolutní vlády (neomezená moc panovníka) organicismus (celek je důležitější než část, ztotožnění se státem) vůle k moci, vznik nadčlověka (F. Nietzsche) teorie elit (V. Pareto)- schopnost elit a neschopnost masy Platí i pro nacismus

Inspirace – T. Hobbes, N. Machiavelli, Aristoteles, G.W.F. Hegel Fašismus – B. Mussolini Nacismus – A. Hitler (Mein Kampf) – rasová čistota - proti komunismu a demokracii - zdůrazňuje rasovou čistotu Rovnostářství a stát má hlavní roli

B. Musollini

rasismus Přesvědčení o nerovnosti lidských ras Utiskování jedné rasy nebo dokonce likvidace jiné rasy Diskriminace právní (nerovnost před zákonem), politická (nepřítomnost hlasovacího práva), ekonomická (nižší mzda za stejnou práci), kulturní (nedovolení vzdělání) Představitelé: Joseph Artur de Gobineau (Rozprava o nerovnosti ras), Houston Steward Chamberlain, A. Hitler

J. A. de Gobineau a H. S. Chamberlain

Sociální darwinismus – princip evolučního vývoje společnosti Silnější druhy přežívají, slabší hynou Eugenika = dobrý původ – názor, že existují lepší a horší genetické info. , špatné geny by se měly zlikvidovat

příklady 2. WW 1951 – UNESCO – všichni lidé patří do Homo sapiens sapiens a pocházejí ze stejného předka, biolog. A spolče. Rozdíly jsou neopodstatněné 60. léta – USA – Martin Luther King (případ Rosy Parksové) JAR – apartheid – 90. léta – Nelson Mandela 21. 3. Mezinárodní den proti rasismu

nacionalismus Upřednostňuje politické, kulturní a ekonomické zájmy určitého národa Vychází z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa Od 18. stol. Ve Francii, Německu a Itálii Hledání historické role a vyššího poslání národa (právo na sebeurčení) Konec individualismu ve prospěch štěstí národa Svoboda jednotlivce x svoboda národa Proti liberalismu, individualismu a socialismu

V 19. stol. Se stal nástrojem sjednocení trhu – stát odstraňoval obchodní bariéry – změny ve výrobě – vznik jednotného právního a tržního prostředí Doktrína fašistů

Představitelé: Johann Gottfried Herder (1744-1803), Giuseppe Mazzini (1805-1872)

J. G. Herder a J. Mazzini

anarchismus Usiluje o zrušení státu a právního řádu (bezvládí) Nejde o jednotný směr Hlásá absol. Svobodu jednotlivce, právo sinějšího Vychází z myšlenky, že jedinec by neměl podléhat vůli jiného jedince Hodnoty: neomezená svoboda a rovnost Proti kapitalismu (za odstranění vlastnictví) Myšlenky podobné komunistickým – ale jiná myšlenková představa porevolučního uspořádání)

Představitelé: Michail Alexandrovič Bakunin (1814-1876), Petr Kropotkin

M. A. Bakunin a P. Kropotkin

feminismus Ženské hnutí Prosazuje společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění žen s muži Vznik v 2. pol.19. stol. 19., 20. stol. – hlavní otázka volební právo (sufražetky), 1. Nový Zéland, 1906 Německo, 1944 Francie, poslední r. 1971 Švýcarsko

Představitelé: Simone de Beauvoirová (Druhé pohlaví), Kate Milletová u nás: Eliška Krásnohorská (Minerva), Alice Masaryková, Anna Čundová (problematika potratů a pornografie), Olga Sommerová, Jiřina Šiklová

Liberální proud – postavení žen na roveň mužů, žena by neměla zůstat v domácnosti Socialistický proud – ženy jsou vykořisťovány

S. De Beauvoirová a O. Sommerová

enviromentalismus = prostředí Snaha o ochranu životního prostředí Nadstavba ekologie, etologie a biologie Kritika ekonom. liberalismu, konzervatismu a marxismu Hovoří o dobývání a ovládání přírody

Rysy: organicismus (nedokážeme pochopit přírodu) předběžná opatrnost antirevolučnost Politicky různorodý, nesjednocený Ekologický radikalismus, občanská neposlušnost, ekoterorismus Představitelé: Aldo Leopold