EVROPSKÁ INTEGRACE Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem – Filozofická fakulta Zimní semestr 2013, copyright: Prof. Dr. univ. Arsene Verny, M.E.S.

Obsah přednášky  1. Členství v EU  2. Symboly EU  3. Historie EU  4. Orgány EU  5. EU podle oblastí  6. Právo EU  7. Smlouvy EU

1. Členství v EU

Současné členské státy EU…?

 Belgie (1952)  Bulharsko (2007)  Česká republika (2004)  Dánsko (1973)  Estonsko (2004)  Finsko (1995)  Francie (1952)  Chorvatsko (2013)  Irsko (1973)  Itálie (1952)  Kypr (2004)  Litva (2004)  Lotyšsko (2004)  Lucembursko (1952) (rok vstupu do EU)  Maďarsko (2004)  Malta (2004)  Německo (1952)  Nizozemsko (1952)  Polsko (2004)  Portugalsko (1986)  Rakousko (1995)  Rumunsko (2007)  Řecko (1981)  Slovensko (2004)  Slovinsko (2004)  Spojené království (1973)  Španělsko (1986)  Švédsko (1995)

Cesta ke členství EU Kandidátské země…?

 Bývalá jugoslávská republika Makedonie  Černá Hora  Island  Srbsko  Turecko

Cesta ke členství EU Potenciální kandidátské země…?

 Albánie  Bosna a Hercegovina  Kosovo

2. Symboly EU

Evropská vlajka  Není pouze symbolem Evropské unie, ale také evropské jednoty a identity v širším smyslu.  Má podobu kruhu dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí.  Hvězdy symbolizují ideály jednoty, solidarity a souladu mezi evropskými národy.  Kruh vyjadřuje evropskou jednotu, avšak počet hvězd v něm nemá nic společného s počtem členských států EU.

Evropská hymna  Melodie hymny je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, kterou v roce 1823 složil na slova lyrické básně Friedricha Schillera „Óda na radost“ z roku  Symbolizuje nejen Evropskou unii, ale i Evropu v širším smyslu.  V roce 1972 schválila Rada Evropy Beethovenovo téma „Ódy na radost“ jako svou hymnu. V roce 1985 ji pak vedoucí představitelé členských států schválili jako oficiální hymnu Evropské unie.  Je beze slov a univerzálním jazykem hudby vyjadřuje evropské ideály svobody, míru a solidarity.

9. května Den Evropy – Den otevřených dveří v institucích EU  Den Evropy (9. května) oslavuje mír a jednotu v Evropě. Toto datum je připomenutím historicky významné „Schumanovy deklarace“. Francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman během svého projevu v roce 1950 v Paříži navrhl novou formu politické spolupráce v Evropě, která by napříště vyloučila válečný konflikt mezi evropskými národy.

Motto EU – „Jednotná v rozmanitosti“  Motto Evropské unie „Jednotná v rozmanitosti“ se začalo užívat v roce  Vyjadřuje společné odhodlání Evropanů, kteří prostřednictvím EU usilují o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacováni různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu.

3. Historie EU

Zakladatelé EU  Konrad Adenauer  Joseph Bech  Johan Beyen  Winston Churchill  Jean Monnet  Robert Schuman  Paul Henri-Spaak  Altiero Spinelli  Alcide de Gasperi  Walter Hallstein  Sicco Mansholt

Evropa v míru - počátky spolupráce  Evropská unie vznikla se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedy, jež vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce 1950 začíná hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem je zajistit trvalý mír. Zakládajících států je šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Atmosféru 50. let určuje studená válka mezi Východem a Západem. Maďarský protest proti komunistickému režimu umlčují v roce 1956 sovětské tanky. V následujícím roce vypouští Sovětský svaz první umělou družici Sputnik 1, a dostává se tak do vedení ve vesmírných závodech. V tomtéž roce 1957 je podepsána Římská smlouva, kterou se zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) čili „společný trh“.

„Bouřlivá šedesátá léta“ - období hospodářského růstu  Šedesátá léta jsou obdobím „kultury mladých“, kdy skupiny jako Beatles přitahují obrovské davy fanoušků z řad dospívající mládeže, kdekoli se objeví. Jsou jedním z podnětů kulturní revoluce a prohlubování generačních rozdílů. Hospodářství se daří; mimo jiné díky tomu, že země EU neuplatňují ve vzájemném obchodě cla. Zavádějí také společnou kontrolu produkce potravin, aby zajistily dostatek potravin pro všechny – a zemědělská produkce brzy dosáhne dokonce přebytků. Květen 1968 se do historie zapíše studentskými nepokoji v Paříži a takzvaná „generace roku 68“ dosáhne mnoha změn ve společnosti a v chování.

Společenství se rozšiřuje  K 1. lednu 1973 vstupují do Evropské unie Dánsko, Irsko a Spojené království, čímž se počet členských států zvyšuje na devět. Krátká, leč brutální arabsko- izraelská válka z října 1973 vede v Evropě k energetické krizi a hospodářským problémům. Svržení Salazarova režimu v Portugalsku v roce 1974 a smrt generála Franka ve Španělsku v roce 1975 znamenají konec posledních pravicových diktatur v Evropě. V rámci regionální politiky EU se začínají převádět značné částky na podporu vytváření pracovních míst a budování infrastruktury v chudších oblastech. V evropských záležitostech se zvyšuje vliv Evropského parlamentu, jehož poslance mohou občané v roce 1979 poprvé volit přímo.

Měnící se tvář Evropy - pád Berlínské zdi  Po stávkách v gdaňských loděnicích v létě roku 1980 jsou jména polského odborového svazu Solidarita a jeho předáka Lecha Wałęsy známá po celé Evropě i světě. V roce 1981 se Řecko stává desátým členským státem a o pět let později do EU vstupují Španělsko a Portugalsko. V roce 1986 je podepsán Jednotný evropský akt. Jedná se o smlouvu, na níž je založen rozsáhlý šestiletý program zaměřený na řešení problémů volného obchodu mezi státy EU a která tedy vytváří „jednotný trh“. 9. listopadu 1989 dochází k zásadnímu politickému zvratu, který představuje pád berlínské zdi a otevření hranice mezi východním a západním Německem poprvé po 28 letech. Brzy dojde ke znovusjednocení země.

Evropa bez hranic  Následkem pádu komunismu ve střední a východní Evropě jsou si Evropané jako sousedé blíže. V roce 1993 je dobudován jednotný trh založený na „čtyřech svobodách“: volném pohybu zboží, služeb, osob a peněz. Devadesátá léta jsou též desetiletím dvou smluv, „maastrichtské“ Smlouvy o Evropské unii platné od roku 1993 a Amsterodamské smlouvy platné od roku Občany zajímá, jak zajistit ochranu životního prostředí a jak společně postupovat v bezpečnostních a obranných otázkách. V roce 1995 získává EU tři nové členy, Finsko, Rakousko a Švédsko. Dohody nesoucí jméno malé lucemburské vesnice Schengen postupně umožňují cestování přes hranice bez pasových kontrol. Miliony mladých lidí studují s podporou EU v zahraničí. Komunikace je jednodušší díky postupnému rozšíření mobilních telefonů a internetu.

Další rozšíření  Pro občany mnoha zemí se stává novým platidlem euro. Po útoku na budovy v New Yorku a ve Washingtonu provedeném 11. září 2001 unesenými letadly toto datum vchází do dějin jako počátek války s terorismem. Členské země EU začínají mnohem těsněji spolupracovat v boji se zločinem. Politické rozpory mezi východem a západem Evropy jsou s konečnou platností prohlášeny za ukončené, když se v roce 2004 připojuje k EU dokonce 10 nových zemí a v roce 2007 další dvě. V září 2008 na světové hospodářství doléhá finanční krize, která vede k užší hospodářské spolupráci mezi zeměmi EU. Všechny země EU ratifikují Lisabonskou smlouvu, která vstupuje v platnost dne 1. prosince Tato smlouva EU poskytuje moderní instituce a efektivnější pracovní metody.

dnes Desetiletí příležitostí a výzev  Nové desetiletí začíná těžkou hospodářskou krizí, ale také nadějí, že investice do nových zelených a klimaticky vstřícných technologií a užší evropská spolupráce přinese trvalý růst a blahobyt.

4. Orgány EU

Orgány EU tvoří unikátní systém:  globální priority Unie stanovuje Evropská rada, na jejíž zasedáních jednají hlavy členských států a čelní představitelé Unie  občany členských států zastupují přímo volení poslanci Evropského parlamentu  zájmy Evropské unie jako celku střeží Evropská komise, jejíž komisaři jsou jmenováni jednotlivými členskými státy  vlády členských států hájí své zájmy v Radě Evropské unie

Směr politiky  Směr politiky Evropské unie určuje Evropská rada. Ta sama o sobě však nemá pravomoc schvalovat právní předpisy. V čele Evropské rady stojí předseda – v současné době je jím Belgičan Herman Van Rompuy – a dále ji tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda Evropské komise. Zasedá po dobu několika dní, nejméně každých 6 měsíců v roce.

Legislativní proces Do tvorby právních předpisů jsou zapojeny především 3 orgány:  Evropský parlament, který zastupuje občany EU a je jimi přímo volen Evropský parlament   Rada Evropské unie, která se skládá ze zástupců jednotlivých členských států. Předsednictví v Radě si členské státy předávají. Rada Evropské unie   Evropská komise, která usiluje o obranu zájmů Evropské unie jako celku. Evropská komise 

Další orgány a instituce EU  Soudní dvůr Evropské unie, který dohlíží na dodržování evropského práva Soudní dvůr Evropské unie   Účetní dvůr, který dohlíží na financování činnosti EU Účetní dvůr  auditors/index_cs.htm auditors/index_cs.htm  Práva a povinnosti těchto orgánů jsou stanoveny ve Smlouvách, jimiž se řídí veškerá činnost Unie. Smlouvy stanoví pravidla a postupy, jež musí instituce EU dodržovat. Smlouvy odsouhlasili prezidenti a/nebo předsedové vlád členských zemí a ratifikovaly jejich parlamenty.

Pro EU pracuje řada dalších institucí a subjektů, které vykonávají specializované funkce:  Evropská centrální banka odpovídá za evropskou měnovou politiku Evropská centrální banka   Evropský hospodářský a sociální výbor zastupuje občanskou společnost, zaměstnavatele a zaměstnance Evropský hospodářský a sociální výbor   Výbor regionů zastupuje orgány regionálních a místních samospráv Výbor regionů 

 Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jímž je v současné době Catherine Ashtonová, napomáhá Evropská služba pro vnější činnost. Vysoký představitel předsedá Radě pro zahraniční věci, realizuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie a přispívá k soudržnosti a koordinaci vnější činnosti EU. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku  Evropská investiční banka financuje investiční projekty EU a pomáhá malým a středně velkým podnikům prostřednictvím Evropského investičního fondu Evropská investiční banka Evropského investičního fondu  europa.eu/about-eu/institutions-bodies/eib/index_cs.htm europa.eu/about-eu/institutions-bodies/eib/index_cs.htm  europa.eu/about-eu/institutions-bodies/eif/index_cs.htm europa.eu/about-eu/institutions-bodies/eif/index_cs.htm

 Evropský veřejný ochránce práv prošetřuje stížnosti na administrativní pochybení institucí a orgánů EU Evropský veřejný ochránce práv   Evropský inspektor ochrany údajů chrání právo občanů na důvěrnost osobních údajů Evropský inspektor ochrany údajů   Úřad pro publikace, který zveřejňuje informace o EU Úřad pro publikace 

 Evropský úřad pro výběr personálu provádí nábor pracovníků pro instituce a ostatní orgány EU Evropský úřad pro výběr personálu   Evropská správní škola zajišťuje odbornou přípravu zaměstnanců EU Evropská správní škola  řadu technických, výzkumných a řídících úkolů plní specializované agentury a decentralizované orgányspecializované agentury a decentralizované orgány 

5. EU podle oblastí

6. Právo EU

Jak orgány EU přijímají rozhodnutí  Standardní rozhodovací proces, podle kterého orgány EU postupují, se nazývá řádný legislativní postup (dříve známý pod názvem spolurozhodování). Ten spočívá v tom, že přímo volení poslanci Evropského parlamentu schvalují navrhované předpisy spolu s Radou (tj. zástupci vlád všech 27 zemí EU). Návrhy předpisů předkládá Evropská komise a ta také odpovídá za jejich provádění v členských státech.

Smlouvy EU  Evropská unie používá vlastní soubor právních norem. Veškerá její činnost podléhá pravidlům stanoveným ve smlouvách, které byly dobrovolně a demokraticky ratifikovány všemi členskými státy Unie.  Počet politických oblastí, ve kterých se rozhodnutí přijímají postupem spolurozhodování, se zvýšil přijetím Lisabonské smlouvy. Evropský parlament má také nyní větší pravomoci v případě, kdy se neshodne s Radou a chce přijetí navrhovaného předpisu zablokovat.

Nařízení, směrnice, další právní akty  Cíle stanovené ve svých Smlouvách naplňuje Evropská unie pomocí několika druhů právních aktů. Konkrétně jde o nařízení, směrnice, doporučení a stanoviska. Některé z nich mají právní závaznost, jiné nikoli. Některé z nich platí ve všech zemích EU, jiné jen v několika.

Uplatňování práva EU  Právo EU ukládá práva a povinnosti nejen členským státům, ale i občanům a podnikům, na něž se přímo vztahuje velké množství předpisů. Je nedílnou součástí právního systému členských států, které nesou zodpovědnost především za provádění a správné používání těchto předpisů. Vašim právem je tedy od vnitrostátních orgánů v celé Evropské unii očekávat, že budou evropské předpisy používat správně.

Právní předpisy a judikatura Právní předpisy EU zahrnují:  smlouvy o založení Evropské unie a o jejím fungování  nařízení, směrnice a rozhodnutí EU, které mají přímý nebo nepřímý dopad na členské státy EU.

7. Smlouvy EU

Smlouvy EU  Evropská unie používá vlastní soubor právních norem. Veškerá její činnost podléhá pravidlům stanoveným ve smlouvách, které byly dobrovolně a demokraticky ratifikovány všemi členskými státy Unie. Evropská komise, která navrhuje nové předpisy, například nemůže podávat návrhy týkající se oblasti, jež není upravena některou ze smluv.  Smlouva je právní akt, jehož ustanovení jsou pro členské státy závazná. Smlouvy definují cíle EU a pravidla, jimiž se řídí činnost orgánů Unie. Dále vymezují způsob, jakým jsou přijímána rozhodnutí a také vztah EU vůči členským státům.  Smlouvy je třeba občas novelizovat, aby Unie mohla fungovat efektivně a transparentně a aby mohlo být udělováno členství novým státům a navazována spolupráce v nových oblastech (jako je například společná měna).  Smlouvy také stanoví způsob schvalování nových právních předpisů, které pak členské státy začleňují do svých právních systémů. Úplné znění smluv, právních předpisů, rozsudků a legislativních návrhů lze najít v databázi EUR-Lex.

Hlavní evropské smlouvy Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli  Podepsána: 18. dubna 1951  Vstoupila v platnost: 23. července 1952  Platnost skončila: 23. července 2002  Důvod přijetí: Dosažení provázanosti odvětví uhlí a oceli jednotlivých členských států, což mělo zamezit tomu, aby některá ze zemí začala mobilizovat své ozbrojené složky bez vědomí ostatních. Uvolnění napětí a posílení vzájemné důvěry po druhé světové válce. Platnost Smlouvy o ESUO vypršela v roce 2002.

Římské smlouvy – Smlouvy o EHS a EURATOMU  Podepsána: 25. března 1957  Vstoupila v platnost: 1. ledna 1958  Důvod přijetí: Založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii  Přinesla tyto změny: Rozšíření hospodářské spolupráce  c_cs.htm c_cs.htm  ratom_cs.htm ratom_cs.htm

Smlouva o jednotných orgánech – Bruselská smlouva  Podepsána: 8. dubna 1965  Vstoupila v platnost: 1. července 1967  Důvod přijetí: Sloučení orgánů EU  Přinesla tyto změny: Vytvoření společné Komise a Rady pro všechna tři Evropská společenství (EHS, Euratom a ESUO). Nahrazena Amsterodamskou smlouvou.

Jednotný evropský akt  Podepsána: 17. února 1986 (Lucemburk) / 28. února 1986 (Haag)  Vstoupila v platnost: 1. července 1987  Důvod přijetí: Reforma evropských institucí v rámci příprav na přistoupení Portugalska a Španělska a urychlení rozhodovacího procesu umožňující zavedení jednotného trhu.  Přinesla tyto změny: V Radě bylo na další oblasti rozšířeno hlasování kvalifikovanou většinou, které členským státům ztížilo možnost uplatnit při hlasování právo veta. Zavedení tzv. postupu spolupráce a postupu souhlasu, díky nimž získal větší vliv Evropský parlament.  _singleact_cs.htm _singleact_cs.htm

Smlouva o Evropské unii – Maastrichtská smlouva  Podepsána: 7. února 1992  Vstoupila v platnost: 1. listopadu 1993  Důvod přijetí: Přípravná opatření na zavedení evropské měnové unie. Zavedla nové prvky politické unie (vymezila občanství, společnou zahraniční politiku a politiku v oblasti vnitřních záležitostech).  Přinesla tyto změny: Vytvoření Evropské unie a zavedení procesu spolurozhodování, díky kterému dostal při rozhodování větší slovo Evropský parlament. Nové formy spolupráce mezi členskými státy, například v oblasti obrany, spravedlnosti a vnitřních záležitostí.  richt_cs.htm richt_cs.htm

Amsterodamská smlouva  Podepsána: 2. října 1997  Vstoupila v platnost: 1. května 1999  Důvod přijetí: Reforma evropských institucí související s přípravou na přistoupení nových členských států.  Přinesla tyto změny: Doplnění, přečíslování a konsolidace Smlouvy o EU a Smlouvy o EHS. Transparentnější rozhodovací proces (častěji se začal používat tzv. postup spolurozhodování  /index_cs.htm /index_cs.htm

Niceská smlouva  Podepsána: 26. února 2001  Vstoupila v platnost: 1. února 2003  Důvod přijetí: Reforma evropských institucí zaměřená na jejich zefektivnění poté, co se počet členských států zvýšil na 25.  Přinesla tyto změny: Umožnila nové složení Evropské komise a pozměnila hlasovací systém v Radě.  reaty/index_cs.htm reaty/index_cs.htm

Lisabonská smlouva Podepsána: 13. prosince 2007 Vstoupila v platnost: 1. prosince 2009 Důvod přijetí: Posílit demokratičnost a efektivitu Unie a vytvořit podmínky ke společnému řešení globálních problémů, jako je například změna klimatu. Přinesla tyto změny: Udělila rozsáhlejší pravomoci Evropskému parlamentu, změnila systém hlasování v Radě, zavedla tzv. občanskou iniciativu, funkce stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a diplomatický sbor EU.

Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva, která mění zakládající smlouvy EU:  Zjednodušuje se celková struktura EU.  EU se stává právnickou osobou a nástupcem Evropského společenství a nahrazuje ho.  Evropská rada a Evropská centrální banka se stávají institucemi EU.  Charta základních práv EU se stává právně závaznou.  Smlouva o založení Evropského společenství se přejmenovává na „Smlouvuo fungování Evropské unie".  Zřizuje se stálý předseda Evropské rady volený na období 2 a půl roku, který bude zastupovat EU navenek a předsedat zasedáním Evropské rady.

 Posilují se instituce pro zahraniční politiku.  Od roku 2014 se počet komisařů Evropské komise zmenšuje z 27 na 2/3 počtu členských států vybraných na základě rovného rotačního systému.  Evropský parlament se bude zabývat větším počtem legislativních oblastí a počet jeho členů se zmenší na 751.  Hlasování v Radě Evropské unie se od roku 2017 mění na systém „dvojí většiny“ (Rada schválí opatření, pokud ho podpoří 55 % členských států zastupujících alespoň 65 % populace EU)  Zavádí se úloha pro národní parlamenty při monitorování uplatnění principu subsidiarity.  Ulehčuje se postup tzv. „posílené spolupráce“, který je určený pro rozvoj jistých politik EU, když některé, ale ne všechny, členské státy chtějí jednat.

Listina základních práv Evropské unie (Charta základních práv)  Listina základních práv uznává řadu osobních, občanských, politických, ekonomických a sociálních práv občanů a rezidentů EU a promítá je do práva EU.  Obsahuje preambuli a 54 článků seskupených do sedmi kapitol: důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanská práva, soudnictví a obecná ustanovení.  Oblast působnosti: Listina se při dodržení zásady subsidiarity vztahuje na evropské instituce a za žádných okolností nemůže rozšířit pravomoci a úkoly, které jim jsou svěřeny ve Smlouvách. Listina se také vztahuje na země EU, pokud uplatňují právo EU.  

Děkuji za pozornost. Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S