SOCIOLOGIE

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Václava Talábová Předmět:Základy společenských věd

Obsah Sociologie - úvod1 2 3 Dějiny sociologie4 5 Předmět sociologie6 Sociologové7 Souvislosti8 Významné sociologické směry9 10

Obsah Metody sociologie11 Metody sociologie12 Sociologické disciplíny13 Sociologické disciplíny14 Sociologické disciplíny15 Sociologické disciplíny16

je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, její strukturu a zákonitosti jejího vývoje snaží se formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin SOCIOLOGIE - úvod 1

je věda o lidské společnosti a o sociálních jevech je to věda o společnosti jako systému snaží se odhalit zákonitosti, na jejíž základě se společnost vytvořila, a jimž se řídí SOCIOLOGIE - úvod 2

je chápána např. jako věda – o jednání lidí ve společnosti, – o struktuře společnosti, – o sociální interakci, – o sociálních skupinách, – o sociálních faktech, – o společenském systému, – o sociální změně. SOCIOLOGIE - úvod 3

Sociologie je věda, která se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Dějiny sociologie 4

Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil A. W. Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě. Dějiny sociologie 5

Předmětem sociologie není člověk jako individuum, ale člověk pohybující se v různých sociálních skupinách, kde se spojuje s jinými lidmi. V obecném slova smyslu je předmětem zkoumání sociologie společnost a její struktura. Předmět sociologie 6

Sociologové např. zjišťují představy a požadavky spotřebitelů na nový výrobek (průzkum trhu), ovlivňují spotřebitele (reklama). Podílejí se na řešení vnitřních problémů podniků a institucí (rozmístění pracovníků, motivace k práci, řešení pracovních sporů, řízení lidí, apod.). Na základě průzkumu veřejného mínění poskytují sociologové služby politikům Sociologové 7

s filozofií (společná orientace na člověka a podmínky jeho života) z historií (společenské dění v historickém kontextu) s ekonomií (ekonomický život je podstatnou složkou spol. života) s psychologií (psychické obtíže mají často sociální souvislost) s antropologií (obě vědy se zabývají kulturou a společenskými institucemi) s politologií s ekologií (ekolog. problémy se stávají zásadními spol. problémy) Souvislosti 8

pozitivismus (Auguste Comte, Émile Durkheim) a neopozitivismus (P.F. Lazarsfeld, William Ogburn) sociologismus (Émile Durkheim) evolucionismus (Herbert Spencer) formalismus (Georg Simmel) marxismus (Karel Marx) a neomarxismu s(Max Horkheimer, Theodor Wiesengrund Adorno, Herbert Marcuse, Jürgen Habermas) psychologismus (Gabriel Tarde, Gustave Le Bon) behaviorismus (Burrhus F. Skinner, George C. Homans) italská politická sociologie (Vilfredo Pareto, Roberto Michels, Gaetano Mosca) Významné soc. směry 9

fenomenologická sociologie (Alfred Schütz) symbolický interakcionismus (George H. Mead, Charles H. Cooley, Herbert Blumer) strukturalismus (Claude Lévi-Strauss) strukturální funkcionalismus (Talcott Parsons, Robert King Merton) sociální konstruktivismus (Peter Berger, Thomas Luckmann) teorie sociální směny (George C. Homans, Peter Blau) sociobiologie (Edward Wilson) etnometodologie (Harold Garfinkel) Významné soc. směry 10

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM – znamená testování pravdivosti nebo nepravdivosti dopředu vytvořených hypotéz na velkém vzorku respondentů METODY – přímé pozorování, rozhovor, dotazník, analýza dokumentů Metody sociologie 11

KVALITATIVNÍ VÝZKUM – má jinou logiku. Nejde o testování hypotéz, ale o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí, a hledání významů, jež lidé přisuzují okolním věcem a událostem. – mapuje významy, které lidé svému jednání, okolním věcem nebo událostem přisuzují METODY – zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardizovaný rozhovor Metody sociologie 12

Zkoumání biosociálních a geografických podmínek společenského života o Sociologie obyvatelstva o Sociální ekologie(sociologie města, sociologie venkova) o Sociologie etnických a rasových skupin o Sociologie sexuálních vztahů o Sociologie věkových skupin (sociologie mládeže, sociální gerontologie) Sociologické disciplíny 13

Zkoumání sociálně ekonomické struktury společnosti o Sociologie společenských tříd(sociologie dělnické třídy, sociologie rolnictva) o Sociologie společenských vrstev (sociologie inteligence, sociologie tzv. středních „tříd“) o Sociologie povolání o Sociologie společenských skupin (sociologie rodiny, sociologie malých skupin) o Sociologie spotřeby a životni úrovně (sociologie volného času) Sociologické disciplíny 14

Zkoumání společenských, pracovních a technických podmínek výroby o Sociologie práce o Sociologie průmyslu o Sociologie zemědělství o Sociologie techniky o Sociologie řízení Sociologické disciplíny 15

Zkoumání forem společenského vědomí o Sociologie kultury o Sociologie práva (sociologie deviantního chováni a kriminality) o Sociologie věděni a ideologie (sociologie sociologie) o Sociologie veřejného mínění o Sociologie morálky o Sociologie výchovy a vzdělání o Sociologie umění o Sociologie vědy o Sociologie náboženství o Sociologie jazyka Sociologické disciplíny 16

DVOŘÁK J. A KOLEKTIV.: Odmaturuj ze společenských věd. Praha: Didaktis, 2009 Použité zdroje