Jak se počítá pomocí Napierových kostek?
Tuto zajímavou početní pomůcku vynalezl skotský vynálezce logaritmů John Napier (1550–1617).
Každé číslo od 1 do 9 má svou vlastní kostku, lépe řečeno hranol, na kterém je vyznačen dvou-, tří- až devítinásobek. Každé číslo od 1 do 9 má svou vlastní kostku, lépe řečeno hranol, na kterém je vyznačen dvou-, tří- až devítinásobek. Tyto kostky sloužily pro aritmetickou operaci – násobení, které bylo pomocí této početní pomůcky poměrně jednoduché. Tyto kostky sloužily pro aritmetickou operaci – násobení, které bylo pomocí této početní pomůcky poměrně jednoduché.
Např. dáme-li vedle sebe kostku označenou číslicí dvě a čtyři, lehce zjistíme, že dvakrát 24 je 48 Např. dáme-li vedle sebe kostku označenou číslicí dvě a čtyři, lehce zjistíme, že dvakrát 24 je 48 7 x 24 = 168 … dostaneme jako 1(4+2)8 7 x 24 = 168 … dostaneme jako 1(4+2)8 8 x 24 = 192 … dostaneme jako 1(6+3)2 8 x 24 = 192 … dostaneme jako 1(6+3)2 9 x 24 = 216 … dostaneme jako 1(8+3)6, tj. 1(11)6, z každého součtu zapíšeme do výsledku jen jednotky, vyšší řády přičteme jako přenos k dalšímu součtu, takže (1+1)16 9 x 24 = 216 … dostaneme jako 1(8+3)6, tj. 1(11)6, z každého součtu zapíšeme do výsledku jen jednotky, vyšší řády přičteme jako přenos k dalšímu součtu, takže (1+1)16
Máme vypočítat 7385 x 568 Postup: Postup: Položíme vedle sebe kostky – sedmičkovou, trojkovou, osmičkovou a pětkovou a vyhledáme čísla páté, šesté a osmé řady. Tato čísla sečteme od pravé strany a získáme výsledný součin. Z každého součtu zapíšeme do výsledku jen jednotky, vyšší řády přičteme jako přenos k dalšímu součtu. Položíme vedle sebe kostky – sedmičkovou, trojkovou, osmičkovou a pětkovou a vyhledáme čísla páté, šesté a osmé řady. Tato čísla sečteme od pravé strany a získáme výsledný součin. Z každého součtu zapíšeme do výsledku jen jednotky, vyšší řády přičteme jako přenos k dalšímu součtu.
Napierův vynález nebyl jenom hříčkou podivínského matematika. Stačilo hranoly nahradit válečky, vložit je do skříňky a spojit s mechanismem, kterým by bylo možno otáčet a tak byl vlastně dán základ pro pozdější konstrukci prvních automatických početních strojů.