OBOJŽIVELNÍCI 7. ročník ZŠ Londýnská

OBOJŽIVELNÍCI

Stavba těla tělo tvoří hlava, trup a dva páry _____________ Přední nohy mají ___ prsty, zadní ____ prstů, mezi nimiž je natažena ______________ na povrchu těla mají holou _________ se ___________ žlázami 4 5 plovací blána kůžislizovými končetin nozdra oko ušní bubínek kůže zadní končetina přední končetina hrdelní vak

Víš, že…... tělo mnoha obojživelníků obsahuje jed, ale jen málo z nich je tak nebezpečných jako stromové žáby ze Střední a Jižní Ameriky. Tamější Indiáni používají jed k napouštění svých šípů.Většina stromových žab má výraznou barvu - nejčastěji červenou, žlutou nebo modrou. Jasné barvy jsou varováním pro ty, co by si na žábě chtěli pochutnat.

pralesnička harlekýnpralesnička strašnápralesnička tříbarevná pralesnička pruhovanápralesnička azurovápralesnička batiková pralesnička trpasličípralesnička barvířskápralesnička drobná

Vnitřní stavba těla Dýchací soustava: pulci – žábry x dospělci – plíce + celý povrch těla Cévní soustava: Srdce (2 předsíně + 1 komora) smíšená krev

Příjem potravy pulci – býložraví (vodní rostliny) dospělci – masožraví (bezobratlí živočichové i drobní obratlovci) lov pomocí jazyka lepkavý, vepředu přirostlý, vymrštitelný Víš, že… žáby si při polykání pomáhají očima? Během přijímání potravy žáby mrkají, jelikož dochází během polykání k zatahování očních bulv, což napomáhá posunování potravy do žaludku.

Pohyb žab souš – přískoky a skoky – silné zadní končetiny voda – plavání – plovací blány Víš, že… …nejdelší zaznamenaný skok žáby na souši byl 5 metrů. … žáby při skákání vždy zavírají oči.

Rozmnožování obojživelníků Bezocasí (žáby) Ocasatí (mloci, čolci) pohlavní rozmnožování s vnějším oplozením vajíčka v rosolovitém obalu ve shlucích nebo ve šňůrkách pohlavní rozmnožování s vnitřním oplozením oplozená vajíčka po jednom na vodních rostlinách (čolci) vejcoživorodost (mloci)

Vývin obojživelníků larvy = pulci (ocásek, žábry) přeměna pulce v dospělce = metamorfóza VÝVIN

Ze života obojživelníků žijí v mnoha různých prostředích všechny druhy potřebují k přežití vodu nebo alespoň vlhké prostředí mnoho druhů aktivní v noci, přes den v úkrytu v zimě nejsou aktivní a nepřijímají potravu

Čolek obecný zarostlá říční ramena, tůně, rybníky dlouhý, ze stran zploštělý ocas samci vysoký hřeben živí se hmyzem, korýši, pavouky aktivní v noci

čolek horský podhorské a horské potoky samec pestře zbarven, ale bez hřebenu hmyz, kořýši, pavouci aktivní v noci

mlok skvrnitý vlhká místa v lesích hladká černá kůže se žlutými skvrnami vejcoživorodý aktivní v noci loví hmyz, žížaly a slimáky

kuňka obecná bradavičnatá kůže dráždivý sliz žluté či oranžové zbarvení na břiše tůně a rybníky, kaluže hmyz, červi,…

skokan zelený tůně a rybníky se zarostlými břehy asi 10 cm mohutné zadní končetiny hladká, zelená kůže skřehotavý zvuk

skokan hnědý náš nejběžnější skokan hnědavé zbarvení, skvrna za okem více než 10 cm silné zadní končetiny – dlouhé skoky (až 1 m) žije převážně na souši (louky, zahrady, pole)

ropucha obecná naše největší žába (až 15 cm) zavalité tělo, krátké nohy nemotorné lezení bradavičnatá kůže, dráždivý hlen vlhká místa aktivní v noci hmyz, měkkýši, žížaly

rosnička zelená na stromech a keřích velmi drobná (cca 6 cm) přísavné terčíky na prstech (lepkavý sliz) vlhké listnaté a smíšené lesy s tůňkami a rybníky živí se mouchami samečci ozvučný vak

ropucha zelená zahrady, parky, pole, okolí jezírek a rybníků mohutné tělo (8 cm) bradavičnatá kůže bělavé zbarvení se zelenými skvrnami snáší dobře teplo a sucho hmyz, červi, pavouci

Co mají všichni zástupci společné?