Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_XII_1_05_OBOJŽIVELNÍCI_výklad Šablona číslo: XII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 05 Autor: Mgr. Kateřina Zikmundová

Anotace: Seznámení s živočichy patřícími mezi obojživelníky Očekávaný výstup : Žák zná základní znaky těla obojživelníků i jejich vývin, odliší ocasaté i bezocasé, dokáže popsat místa výskytu, pozná jednotlivé zástupce Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 7. ročník, 12 – 13 let Klíčová slova: ocasatí, bezocasí, žábry, plíce, pulec, proměnlivá teplota těla, ohrožení živočichové, chránění živočichové, Červená kniha, rosolovitý obal vajíček, zimní spánek, vejcoživorodost Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, prezentace Potřebný čas pro výuku DUM: 45 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel formou výkladu s využitím prezentace seznámí žáky se znaky obojživelníků, jejich vývinem, s dělením na ocasaté a bezocasé, uvede jednotlivé zástupce se stručnou charakteristikou i výskytem, zdůrazní ochranu jedince i místa.

OBOJŽIVELNÍCI

ZNAKY OBOJŽIVELNÍKŮ vývoj od prvohor vývin ve vodě kůže žláznatá, vlhká teplota těla proměnlivá larvy dýchají žábrami dospělci dýchají plícemi a pokožkou vajíčka s rosolovitým obalem

1.OCASATÍ ocas po celý život zákonem chránění silně ohrožení Červená kniha 1 kniha-ohrozenych-vzacnych-rostlin- zivocichu-cssr-ptaci-49680

ČOLEK OBECNÝ výskyt – říční ramena, rybníky – mírně tekoucí vody pohyb - pomocí zploštělého ocasu potrava – hmyz, drobní živočichové léto – vylézá z vody na vlhká místa podzim – zalézá do země a ukládá se k zimnímu spánku vývin – vajíčko larva (má keříčkovité vnější žábry) nejprve se vyvíjejí přední a potom zadní končetiny dospělý jedinec

ČOLEK HORSKÝ pestré zbarvení čolků horských se po skončení rozmnožování změní v černé nebo temně hnědé

VÝVIN ČOLKA Larvy čolků (a) mají 3 páry vnějších keříčkovitých žaber a jsou zprvu beznohé. Než jim narostou nožky, mají po každé straně hlavy přichycovací háček (1). Velké žábry a široký ploutevní lem jsou znaky dospívající larvy.

MLOK SKVRNITÝ jedové žlázy na hlavě (při styku s kůží pálivý pocit, v očích mohou vyvolat zánět spojivek) černá kůže se žlutými skvrnami výskyt – vlhké lesy – za deštivého počasí i ve dne potrava – loví v noci – hmyz, žížaly, slimáci vejcoživorodost – samička klade v horních tocích potoků do vody až 70 vyvinutých larev, které jsou 3 cm velké a mají vnější žábry a 4 končetiny

2. BEZOCASÍ ohrožení a chránění živočichové příklad: skokan zelený

VÝVIN ŽAB (bezocasí) Vývin žab probíhá od oplozeného vajíčka přes larvy (pulce) různého stáří a, b, c, d až po žabku po proměně e.

SKOKAN ZELENÝ zploštělé tělo bez ocasu široká hlava nasedá na tělo – chybí krk velké vypoulené oči chráněné víčky blanité bubínky – při nadouvání zesilují vydávané zvuky jazyk přirostlý za špičku k dolní čelisti, při lovu ho vymrští a s lapeným hmyzem se vrací do úst na přední končetině – 4 prsty, na zadní – 5 prstů s plovací blánou mezi prsty srdce má 2 předsíně a 1 komoru zadní končetiny uzpůsobeny ke skoku, obě končetiny se vymršťují současně, odraz je mohutný, skok je daleký na podzim zalézají skokani do bahna na dně, upadají do zimního spánku, ze kterého se probouzejí až v dubnu

SKOKAN ZELENÝ Vnitřní stavba těla - samice

Vývin skokana – oplozená vajíčka v rosolovitém obalu ve shlucích se nacházejí ve stojatých vodách 2 – pulci s vnitřními žábrami, mají ocas, později narůstají končetiny, nejprve zadní potom přední 3 – dospělec – nemá ocas, dýchá plícemi, může opouštět vodní prostředí, rozmnožuje se

SKOKAN HNĚDÝ hnědý na hřbetě za každým okem má velkou tmavou skvrnu mimo rozmnožování žije daleko od vody

ROSNIČKA ZELENÁ výskyt – nižší polohy poblíž vod – na keřích obratně leze, zachycuje se přísavnými polštářky. které má na konci prstů sameček má zvučný hlas zesílený ozvučným bubínkem v hrdle

ROPUCHA OBECNÁ zavalité tělo s tmavě hnědou bradavičnatou kůží žlázky v kůži vylučují jedovatý sliz ! při dotyku vyrážka na kůži! výskyt – den – temná vlhká místa (pod kameny, listí) – noc - vylézá za potravou – žije daleko od vody – vodní prostředí vyhledává v době kladení vajíček – šnůšky vajíčka obalené slizem pulci ropuchy

KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ chráněná na území EU bříško se žlutými skvrnami na černém podkladu výskyt: mělké stojaté vody výstražný postoj – ukáže břicho predátorovi – v kůži jed

BLATNICE SKVRNITÁ pulec velký cm

Otázky Vyjmenuj zástupce ocasatých obojživelníků. Vyjmenuj zástupce bezocasých obojživelníků. Popiš vývin čolka. Popiš vývin skokana. Uveď základní znaky obojživelníků. Vysvětli princip ochrany obojživelníků.

Zdroje 1: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Kateřina Zikmundová. ČERNÍK Vladimír, HAMERSKÁ Marta, MARTINEC Zdeněk, VANĚK Jan. Přírodopis 7 - Zoologie a botanika pro ZŠ. Praha: Nakl. SPN, DMITRIJEV Juraj. Obojživelníci a plazi. Praha: Lidové nakladatelství, s s eg?uselang=cs eg?uselang=cs

Zdroje 2: ng=cs ng=cs teichfrosch.jpg?uselang=cs teichfrosch.jpg?uselang=cs tus,_mit_Schallblasen_1.JPG?uselang=cs tus,_mit_Schallblasen_1.JPG?uselang=cs g=cs g=cs temporaria_(cropped).jpg temporaria_(cropped).jpg ek).jpg ek).jpg

Zdroje 3: selang=cs selang=cs ng=cs ng=cs ng=cs ng=cs _2.jpg?uselang=cs _2.jpg?uselang=cs c_na_plachte.jpg?uselang=cs c_na_plachte.jpg?uselang=cs g?uselang=cs g?uselang=cs