Atmosféra je plynný obal Země, který je k Zemi připoután gravitační silou, která nám zaručuje, že plyny neuniknou do okolního vesmírného prostoru. Model – působení gravitačního pole Země Název atmosféra je odvozen z řeckého slova atmos, což znamená v českém překladu pára.

Atmosféra je tvořena směsicí plynů, které souhrnně nazýváme vzduch. Tento poměr plynů se nachází v troposféře. plynyobjemový podíl Dusík N 78,084% Kyslík O20,946% Argon Ar0,934% Oxid uhličitý CO 2 * 0,035% Neon Ne0,00182% Helium He0,000524% Metan CH 4 * 0,00017% Krypton Kr0,00014% Vodík H0,000055%

Celková hmotnost atmosféry se pohybuje okolo 5,137 x 1018 kilogramů. Hustota vzduchu s rostoucí vzdáleností směrem od povrchu klesá. Chemické složení vzduchu je blízko povrchu poměrně konstantní, pokud jde o obsah plynných složek (mění se jen obsah vodních pár a prachových či kouřových částeček).

Atmosféra se dělí ve vertikálním směru na pět soustředěných částí (tzv. sfér), které se od sebe liší různými fyzikálními vlastnostmi. Sféry: Troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra

Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky, konkrétní úměra mezi výškou a teplotou se však rovněž mění s výškou. Podle tohoto vztahu tedy dělíme zemskou atmosféru na tyto vrstvy:

Troposféra: Název pochází z řeckého slova „tropos“. Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku a je tedy nejnižší vrstvou atmosféry vůbec. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. Stratosféra: Sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou.

Mezosféra: Sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. Termosféra: Sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou.

V minulém století se objevily spekulace, zdali má člověk neblahý vliv na fungování atmosféry. Začalo se mluvit o globálním oteplování planety a o skleníkovém efektu. Když budeme chtít být objektivní, budeme muset říci, že neexistuje přímý důkaz, že by oteplování planety nebylo jen dalším "přirozeným jevem" (střídání doby ledové a teplejších období).

Na druhou stranu však člověk vypouští mnoho plynů do atmosféry, což se musí projevit. Molekuly skleníkových plynů Oxid uhličitý CO 2 Metan CH 4

S existencí atmosféry je spojen koloběh vody v přírodě. Zjednodušeně můžeme prohlásit, že se jedná se koloběh mezi srážkami, odtokem a vypařováním.