Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec Seminář 2016

1.Společná obchodní politika EU 2. Podmínky obchodování s třetími zeměmi (mimo EU) 3. Podmínky obchodování s členskými státy EU CCP - obsah

SMLOUVA O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (1957)  postupným odstraněním cel a jiných obchodních překážek mezi členskými státy  koordinací obchodních politik jednotlivých členských států vůči třetím zemím vytvořit podmínky nutné pro uplatňování společné obchodní politiky ZÁMĚR: do deseti let dosáhnout celní unie

CCP V ZAKLÁDACÍ SMLOUVĚ ES – Čl. 133 úpravy celních sazeb uzavírání celních a obchodních dohod sjednocování liberalizačních opatření vývozní politiku obchodní ochranná opatření, včetně opatření v případech dumpingu a subvencování uzavírání dohod o obchodu službami uzavírání dohod týkajících se obchodních aspektů práv k duševnímu vlastnictví JEDNOTNÉ ZÁSADY PRO

NOVÁ ÚPRAVA CCP V LS (2007) Nové znění čl. 207 SFEU (bývalý čl. 133 SES): 1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. 2. Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky. 3. Je-li třeba sjednat a uzavřít dohody s jednou nebo více třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi, použije se článek 218…

6 CÍLE Přispívat k harmonickému rozvoji světového obchodu odstraňování překážek obchodu a snižování celních bariér růstu konkurenceschopnosti EU na světovém trhu podpoře evropských zájmů a obhajobě evropských hodnot V ROZMĚRU - mnohostranném (WTO) - dvoustranném a regionálním - jednostranném (uvnitř EU) CÍLE A PRINCIPY SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EU

ROZSAH PRAVOMOCÍ EU pravomoc sdílená s členskými státy při sjednávání dohod v oblastech přesahujících vnitřní pravomoc Unie jednomyslné rozhodování u smluv, kde jednomyslnost vyžaduje přijetí vnitřních pravidel nebo pravidla přijata nebyla; prostá většina při zavádění konečných antidumpingových a vyrovnávacích opatření VÝLUČNÁ PRAVOMOC UNIE Výjimka: ROZHODOVÁNÍ KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU Výjimka:

ČINNOST ORGÁNŮ EU návrhy k provádění společné obchodní politiky doporučení na sjednání mezinárodních smluv vyjednávání o smlouvách, informace a konzultace s výbory Komise dialog s nevládními organizacemi a podnikatelskou sférou zmocnění Komise k vyjednávání smluv a stanovení mandátu rozhodnutí na základě návrhů Komise uzavření smluv po konzultaci s Evropským parlamentem informace, spolurozhodování, konzultace udělení souhlasu se sjednáním určitých smluv přesahujících rámec společné obchodní politiky KOMISE RADA EU EP

ČR JAKO SOUČÁST EU - ZMĚNY u přenesení části zákonodárné iniciativy vlády na Evropskou komisi a zákonodárné rozhodovací pravomoci z parlamentu na Radu EU a Evropský parlament u převzetí a provádění komunitárních obchodně politických právních předpisů a ukončení platnosti všech relevantních národních právních předpisů u přistoupení k mezinárodním smlouvám uzavřeným EU s třetími zeměmi a ukončení aplikace smluv s EU a jakýchkoli dalších mezinárodních smluv s třetími státy, které nejsou kompatibilní s členstvím v EU

NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EU Smluvní – vstupují v platnost po dohodě s jinými zeměmi nebo skupinami zemí. Autonomní – o jejich zavedení rozhoduje EU nebo stát na základě vlastních rozhodnutí Cla Kvóty Dobrovolná exportní omezení (VER) Antidumpingová opatření Co do jejich účelu lze nástroje dělit na Aktivní – podporují domácí výrobky při vývozu na trhy v zahraničí. Pasivní – ochraňují domácí trh před nežádoucími dovozy.

1. CLA Vývozní cla EU všeobecná smluvní preferenční Společný celní sazebník EU Integrovaný tarif ES / TARIC ( Dovozní cla ve třetích zemích

2. OPATŘENÍ NA OCHRANU TRHU Ochranná opatření proti zvýšeným dovozům - safeguards - v případě, že prudce roste dovoz určitých výrobků do EU - dovozce musí žádat o vydání licence, která umožňuje podrobně sledovat vývoj dovozu - antidumpingová opatření - vyrovnávací opatření proti poskytování nedovolených subvencí Bezpečnostní opatření - sankční režimy ve formě zákazu vývozu nebo dovozu - kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití Opatření proti nekalým obchodním praktikám

3. OPATŘENÍ NA PODPORU VÝVOZU - formy a rozsah podpor přípustných mezinárodními pravidly stanovuje členský stát - harmonizace národních systémů jen v míře nutné k zajištění, aby nebyla narušována soutěž mezi podniky Systémy podpor vývozu do třetích států Odstraňování nedovolených překážek na trzích třetích zemí

4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Multilaterální (mnohostranné) WTO představuje mnohostranný obchodní systém. Bilaterální (dvoustranné) Tyto nástroje existují v různých formách např. smlouvy, dohody celní kvóty, cla.

4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY podle obsahu smíšené dohodyobchodní dohody asociační kooperační rámcové týkají se jen obchodu- sektorové dohody o obchodu textilem, ocelí, zemědělskými výrobky podle charakteru obchodních ustanovení preferenční dohody nepreferenční dohody Netýkají se jen podmínek obchodu, ale i politické, hospodářské, finanční ad. spolupráce

4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Preferenční dohody Dohody o vytvoření celní unie Dohody o vytvoření oblasti volného obchodu - oboustranně výhodnější podmínky pro vzájemnou výměnu zboží - snadnější přístup na trh partnera – snížená nebo nulová cla na celá nebo kvótou omezená množství - větší otevřenost vlastního trhu pro zboží partnera

4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Nepreferenční dohody o smluvní strany si neposkytují žádné zvláštní výhody oproti běžným pravidlům. o EU má takovéto dohody uzavřeny s vyspělými zeměmi např. USA, Japonsko, Austrálie, Kanada.

ZVLÁŠTNÍ POSTUP PŘI SJEDNÁVÁNÍ OBCHODNÍCH DOHOD ‐ Komise – zvláštní výbor (koordinace postojů členských států) ‐ podpis a uzavření (ratifikace): kvalifikovaná většina kromě: ‐ služby, duševní vlastnictví, ‐ přímé zahraniční investice ‐ kulturní a audiovizuální služby (jazyková rozmanitost)

Partneři, s nimiž EU uzavřela preferenční dohody Andorra, San Marino, Turecko - dohody o celní unii Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Makedonie, země ESVO, země středozemní oblasti (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Tunisko), Faerské ostrovy, Chile, Mexiko, JAR - dohody o oblasti volného obchodu MERCOSUR (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) země Perského zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Oman, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) Sýrie Albánie Partneři, s nimiž EU o uzavření dohod jedná:

VÝJIMKY Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (Norsko, Island,Lichtenštejnsko) - preferenční režim oblasti volného obchodu rozšířený o aplikaci pravidel vnitřního trhu EU (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob) Dohoda o partnerství a spolupráci se skupinou afrických,karibských a tichomořských rozvojových zemí (ACP) jednostranné preference EU nahradí v roce 2008 preference reciproční na základě dohod o hospodářském partnerství se subregiony (EPA)

VÝJIMKY Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země iniciativa EBA (Everything but Arms) Jednostranné preference nepodložené smlouvou – autonomní opatření: Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země Zvláštní preference pro Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Albánii

Konec prezentace