Etnické minority v Kyrgyzstánu – konflikty ve Ferganské nížině Milová, Veselý, Zittová – 1. ročník HKSN

Mapa Střední Asie

Kulturní rozdělení Kyrgyzstánu Výrazná kulturní hranice mezi severem (Talas, Čuj, Issyk-Kul, Naryn) a jihem (Džalalabád, Oš, Batken) severní část napojena na Kazachstán a Rusko x jižní část napojena na Uzbekistán a Tádžikistán (produkce většiny elektrické energie, zemědělských produktů, atd.) nejsou žádoucí sňatky mezi obyvateli severu a jihu Ferganská nížina – obyvatelstvo nejrůznějších etnik, jazyků a odlišného náboženství – nazývána Babyloném Střední Asie

Rozdělení Kyrgyzstánu

Ferganská nížina

Etnické skupiny v Kyrgyzstánu 3 skupiny: a)Původní etnika (Kyrgyzové, Kazaši, Uzbeci a Tádžikové, Ujguři, Dungani a Kalmykové) b)Etnika z období carské kolonizace (Rusové, Bělorusové, Němci, Židé, Tataři…) c)Etnika deportovaná před a během 2. světové války (Korejci, Němci, Čečenci, Inguši, Meschetští Turci…)

Minority v Kyrgyzstánu Rusové – 3. nejpočetnější minorita Ukrajinci – objevili se v K. společně s Rusy, žijí především v Čujské oblasti Němci – přišli z Ukrajiny, žijí především v Talaské oblasti a Čujské nížině Tataři – Tamga – tatarská vesnice u Issyk- kulského Karakolu, patřili mezi kyrgyzskou inteligence  zakladatelé prvních kyrgyzských škol; vyskytují se v Oši a Džalalabádu

Minority v Kyrgyzstánu Dungani – přišli ze SZ Číny, potomci arabských a perských kupců, mluví čínsky, nejvíce jich je v Čujské nížině a u Issyk-kulu Ujguři – část přišla z Číny, část byli turkojazyčtí muslimští zemědělci Kazaši – v Čujské a Talaské oblasti, chovají dobytek a zabývají se obchodem Uzbeci – 2. nejpočetnější menšina, žijí především v Ošské a Džalalabádské oblasti

Uzbeci 2. nejpočetnější minorita (cca 670 tis.) – cca 14 % část Uzbeků je v Kyrgyzstánu kvůli sovětské demarkační linii mezi Uzbekistánem a Kyrgyzstánem Sovětská éra – netolerantní vztahy mezi Uzbeky a Kyrgyzy

Uzbeci Většina všech Uzbeků žije v Ošské a Džalalabádské oblasti Místní Kyrgyzové s Uzbeky mají mnoho společného, ale existuje určitá rivalita Uzbeci patří k bohatší vrstvě obyvatel Uzbeci jsou zaměstnáni více ve službách

Možné důvody neshod mezi Uzbeky a Kyrgyzy Kyrgyzové jsou nomádská společnost X Uzbeci se usadili a jedná se spíše o uzavřené etnikum Kyrgyzové převažují ve veřejné správě – neshody jazykový zákon z roku 1989 (ruština v roce 2000) rozdělování půdy v neprospěch Uzbeků

Stručně etnické konflikty ve Ferganské nížině Konflikt mezi Uzbeky a tzv. Meschetskými Turky ▫Červen 1989 až únor 1990 Konflikt mezi Uzbeky a Kyrgyzy ▫Červen 1990

Konflikt mezi Uzbeky a tzv. Meschetskými Turky Uzbecká část Ferganské nížiny První náznak nesnášenlivosti mezi Uzbeky a jinou etnickou menšinou 1944 byli Meschetští Turci Stalinem násilně deportováni z jižní části Gruzie Hádka mezi Meschetským Turkem a uzbeckou prodavačkou jahod

Konflikt mezi Uzbeky a tzv. Meschetskými Turky Během 14 dní se konflikt rozšířil do celé Ferganské nížiny Necelých 14 dní po vypuknutí konfliktu bylo evakuováno utečenců Během následujících týdnů bylo letecky evakuováno osob Nejméně 87 mrtvých a 974 zraněných Příčiny konfliktu ▫Deportace menšiny do cizího prostředí ▫Dobré postavení Meschetských Turků

Konflikt mezi Uzbeky a Kyrgyzy Kyrgyzská část Ferganské nížiny (město Oš) Červen 1990 Konflikt dvou etnických skupin Příčiny konfliktu ▫Vysoký počet Uzbeků v městě Oši ▫Ekonomické a sociální stížnosti ze strany Kyrgyzů Vznik skupiny Adolat – uzbecká nacionalistická skupina

Konflikt mezi Uzbeky a Kyrgyzy Vznik skupiny Osh Aymaghi - kyrgyzská nacionalistická skupina Následné přerozdělení pozemků neuspokojilo ani jednu etnickou skupinu Následovaly násilné střety Jen ve dnech od 4. do 10. června zemřelo 171 lidí Tento konflikt ukončila až sovětská armáda Konflikt si vyžádal 300 obětí a 1000 zraněných

Ztráta sovětské hospodářské podpory v r znamenala vnitřní politickou nestabilitu Kyrgyzstánu  nastolení autoritativní vlády Askara Akajeva Akajev prezidentem Kyrgyzstánu od r Za Akajeva nedemokratická vláda a falšování voleb, ale také politika „Kyrgyzstán – náš společný domov“  snaha o urovnání vztahů mezi Kyrgyzy a Uzbeky Akajev svržen v r v tzv. „Tulipánové revoluci“ Historické pozadí Ošského konfliktu (2010)

Historické pozadí konfliktu - Tulipánová revoluce Hlavní představitel Kurmande Bakijev (Lidové hnutí Kyrgyzstánu) – zasadil se o odvolání Akajeva Odjezd Akajeva z republiky  prezidentem přechodně jmenován Bakijev - od 26. června oficiálně v úřadu Bakijev nepokračoval v usmiřovací politice  vznik uzbeckého opozičního hnutí Do Bakijeva vkládány z počátku velké naděje, vláda však podobná jako za Akajeva (potlačování opozice, nesvobodné volby, protěžování příslušníků své rodiny na mocenská místa, atd.)

Historické pozadí konfliktu Sílící tlak opozice a zvyšování cen v důsledku finanční krize vedly k revoluci, která donutila Bakijeva uprchnout ze země Do úřadu prezidenta byla jmenována Roza Otunbajevová – v historii států Střední Asie první žena na této pozici

Průběh ošského konfliktu Proběhl v červnu 2010 První náznaky konfliktu se objevily již v květnu roku 2010 Tento konflikt si vyžádal více jak 400 obětí (ošská iniciativa uvádí, že počet obětí může být daleko větší, neboť mnoho lidí bylo pohřbeno, aniž by o tom úřady věděly) Hlavní role v konfliktu hrálo uzbecké opoziční hnutí Rodina vedené Kadyrjanem Batyrovem (uzbecká strana) a příznivci Kurmana Bakijeva (kyrgyzská strana) a zastánci prozatímní vlády

Průběh ošského konfliktu Nejintenzivnější násilí probíhalo asi týden a vypuklo 10. června V tento den proběhl v ošském kasinu střet mezi jedním Uzbekem a několika kyrgyzskými mladíky Následovala mobilizace jak Kyrgyzů, tak Uzbeků. Důvody této mobilizace se různí podle jednotlivých zdrojů. Každopádně ještě ten den vyhlásila prozatímní vláda výjimečný stav a zakázala vycházení v nočních hodinách.

Průběh ošského konfliktu Boje v ulicích Oše naplno propukly 11. června Kyrgyzská strana měla tu výhodu, že měla snadný přístup k zásobám munice a zbraní, vzhledem k tomu, že spolupracovala s armádou a policií Další den propukly boje v dalším jihokyrgyzském městě Džalalabád, kde bylo 13. června taktéž zakázáno vycházení

Průběh ošského konfliktu V následku toho došlo k útěku mnoha Uzbeků k hranicím, které však byly Uzbekistánem otevřeny pouze pro 100 tisíc uprchlíků Situace v Oši se začala stabilizovat 14. června a incidenty se objevovaly jen ojediněle. Situace se následně zklidnila i v Džalalabádu Stále však docházelo k mírným střetům a hlavně k zatýkání Uzbeků, kteří byli obviněni z podněcování nepokojů

Závěry jednotlivých vyšetřovacích komisí Prvotní příčinaSpouštěcí příčinaHlavní viníkKlasifikace událostí Národní komise pro vyšetřování červnových událostí Politické Uzbeky vyprovokovaná rvačka Uzbekové a jejich politické autority Interetnický konflikt Kyrgyzstánská vyšetřovací komise Etnické Nepodložená zpráva o znásilnění kyrgyzské dívky Prozatímní vláda – nečinnost Zločiny proti lidskosti Nezávislá komise ombudsmana Kyrgyzské republiky Systémové Provokace Uzbeků + Bakiyevem podnícená vzpoura Uzbekové, Prozatímní vláda – nečinnost Interetnický konflikt Parlamentní komise Etnicko-politické Provokace Uzbeků + Bakiyevem podnícená vzpoura Uzbekové, Prozatímní vláda – nečinnost Interetnický konflikt International Crisis Group Ekonomicko- sociální Pouličními gangy vyprovokované střety NarkomafieBoj o moc Amnesty International Etnické Pouličními gangy vyprovokované střety KyrgyzovéEtnická čistka Ošská iniciativaEtnické Pouličními gangy vyprovokované střety Prozatímní vláda (organizování genocidy) genocida

Zdroje KOKAISL, Petr, SAPARBEKOVA, Jibek, MICHÁLEK, Pavel. Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, ISBN MIČIC, Jozef. Etnický konflikt vo Ferganskej kotline. Brno, Bakalárska práca. Masarykova univerzita. [cit ]. Dostupný z: WWW: DOLEŽALOVÁ, Tereza. Koncept Odpovědnost za ochranu z pohledu reakce Organizace spojených národů na konflikt v jižním Kyrgyzstánu v červnu Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita. [cit ]. Dostupný z: WWW: ska_prace.pdf

Zdroje Ethnic Minorities in Kyrgyzstan: Recent Developments [online]. International Helsinki Federation for Human Rights, ©2006 [cit ]. Dostupný z WWW: df EXNEROVÁ, Věra. Uzbecká komunita mezi severem a jihem [online] Infoservis člověka v tísni, [cit ]. Dostupný z WWW: Kyrgyzstán [online] Regionální geografie Asie, © 2004 – 2013 [cit ]. Dostupný z WWW: