PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Zopakujte si z minulé hodiny: Co typické pro prokaryotickou buňku? Tvar oválný a stálý Velikost kolem1-2  m Vývojově starší Nemá.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Prokaryotická buňka VY-32-INOVACE-BIO-120
Advertisements

1.E Biologie.
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Prokaryotická buňka.
Buňka.
RISKUJ přírodopis 6 vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Základní škola Třemošnice, okres Chrudim, Pardubický kraj Třemošnice, Internátní 217; IČ: , tel: , emaiI:
Fotosyntéza. Co to je? o Z řeckého fótos – „světlo“ a synthesis –„skládání“ o Biochemický proces, probíhá v chloroplastech (chlorofyl) o Mění přijatou.
Cukry sacharidy, glycidy. Vlastnosti Nejrozšířenější organické látky Největší podíl organické hmoty na Zemi Zdroj energie – škrob, glykogen Podpůrná funkce.
Ch_056_Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_Buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Fotosyntéza – temnostní fáze Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/20 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
Co to je buňka? Může představovat: –samostatný organismus (například u trepky velké) –nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka).
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka II Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/4 Šablona: III/2 Inovace.
Fotosyntéza. Fotosyntéza je složitý proces probíhající v několika stupních v zelených částech rostlin. Účinkem světla za přítomnosti zeleného barviva.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Rostlinná buňka. Tematická oblast: Rostliny Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Blanka Hipčová NÁZEV: VY_52_INOVACE_02_CH+PŘ_10.
ZÁKLADNÍ PROJEVY ŽIVÝCH ORGANISMŮ Zpracovala : Mgr. Jana Richterová ICT Financováno z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR 1 Přírodopis 6. třída.
Trávení. -Trávení, někdy také zažívání, je metabolický biochemický proces, jehož cílem je získání živin z potravy. -V rámci trávení se potrava rozkládá.
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Pekařské a cukrářské výrobky a těsta
Optický kabel (fiber optic cable)
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Výživa a hygiena potravin
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Stavba buňky.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Číslo projektu MŠMT: Číslo materiálu: Název školy: Ročník:
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Metabolismus sacharidů
Přírodopis – 6.ročník Rostlinná buňka VY_32_INOVACE_
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Prokaryotická buňka Mgr. Michal Střeštík 1..
Tělní tekutiny krev.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Metabolické děje I. – buněčné dýchání
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Cukry (sacharidy).
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
CHEMIE - Bílkoviny SŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
OP VK Využívání ICT Sada č. 3 - Př - 8
VY_32_INOVACE_06_Živočišná buňka
Sinice Lucie Machovská 3.C.
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Autor: Mgr.Petr Procházka
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
01b-Chemické složení živé hmoty FRVŠ 1647/2012
princip extrakce DNA (jahody)
Prokaryotická buňka.
Buňka.
A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk
Autor: PhDr. Přemysl Štindl Recenze: Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D.
Eukaryotická buňka Vnitřní ORGANELY.
Biologie.
BUŇKA (cellula) - je základní a nejmenší stavební a funkční jednotkou každého živého organismu - je malá, pouhým okem neviditelná, pozorovatelná MIKROSKOPEM.
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Základní pojmy.
Transport látek v buňce Aktivní Aktivní transport je přenos látek proti koncentračnímu spádu Některé transportní bílkoviny mohou přenést látky.
Transkript prezentace:

PROKARYOTICKÁ BUŇKA

Zopakujte si z minulé hodiny: Co typické pro prokaryotickou buňku? Tvar oválný a stálý Velikost kolem1-2  m Vývojově starší Nemá membránové systémy DNA je uložena volně v cytoplasmě

Tímto typem buňky jsou tvořeny: Bakterie Sinice Jsou vždy jednobuněčné Ale mohou žít pohromadě v koloniích Nové informace…

Zajímavost k metabolismu:  mají velký poměr povrchu k objemu  probíhá proto rychlejší komunikace s prostředím  např. 100x rychlejší spotřeba kyslíku než srdeční sval Rozmnožování těchto organismů probíhá dělením (nepohlavní způsob rozmnožování) (rychlý, jednoduchý)

Přehled jednotlivých struktur prokaryotické buňky NUKLEOID BIČÍK BUNĚČNÁ STĚNA CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA RIBOSOMY FIMBRIE SLIZOVÉ POUZDRO Obr. 1) Prokaryotická buňka (dle Kunkel, upraveno) CYTOPLAZMA PLAZMID

A teď si ji zakreslete do sešitů Ribozóm Pouzdro Buněčná stěna Nukleotid Bičík Plazmid Brvy Plazmatická membrána Cytoplasma

STAVBA A FUNKCE JEDNOTLIVÝCH STUKTUR PROKARYOTICKÉ BUŇKY

1. Poudro 2. Buněčná stěna 3. Cytoplazmatická membrána A) Buněčné povrchy

1) Pouzdro – glykokalyx, kapsula  Jen u některých prokaryot stavba:  slizovitý obal  z polysacharidů funkce:  ochranná  umožňuje i transport  musí být plně propustné - permeabilní

1) Buněčná stěna  u většiny prokaryot stavba:  (je mohutná) přisedlá na plazmatickou membránu  typickou látkou buněčné stěny je peptidoglykan  je pórovitá

Funkce:  Ochrana mechanická  Ochrana chemická  Udržuje vnitřní prostředí  Udržuje tvar  Kompenzuje vysoký osmotický přetlak uvnitř buňky  Permeabilní (plně propustná)  Povrch je nositelem antigenních vlastností

2) Cytoplazmatická membrána  jediný membránový útvar stavba:  2vrstvy fosfolipidů, bílkoviny, sacharidy  model tekuté mozaiky  tloušťka 5-9 µm  vchlípením a odškrcením od povrchové membrány se vytváří systém tylakoidů (volné tylakoidy v plazmě, nikoli pravý plastid) – slouží k průběhu fotosyntézy

Obr. 4) Schéma stavby cytoplazmatické membrány – model polotekuté mozaiky

Funkce:  stálost vnitřního prostředí  semipermeabilní (polopropustná)  reguluje transport)  místo metabolických pochodů (enzymy dýchacího řetězce a pro syntézu lipidů, fotosyntéza)  je plastická (její část se může oddělit či včlenit)  reguluje syntézu buněčné stěny  podílí se na reakci na podněty prostředí (světlo, dotyk, chemické vlivy)

1. Cytoplazma 2. Jaderná hmota 3. Plazmidy 4. Ribozomy Jen u některých jsou další organely… B) Obsah buňky

1) Základní cytoplazma  vyplňuje prostor buňky Složení:  směs koloidních roztoků org. a anorg. látek  Základ roztoku je voda (90%)  anorganické látky (K, Mg, Ca, Cl, uhličitany, fosforečnany,...)  organické látky (cukry, tuky, bílkoviny)  proměnlivé složení dle metabolismu

funkce:  vytváří prostředí pro metabolické děje,  v ní obsaženy organely  obsaženy zásobní látky (inkluze)

2) Jaderná hmota - nukleoid  volně v cytoplazmě, není obklopena jaderným obalem  molekula DNA (kruhová dvoušroubovice)  20% objemu buňky Funkce:  řízení, genetická informace

3) Plazmidy  malé cyklické molekuly DNA v cytoplazmě (doplňková informace např. o stavbě buněčné stěny) Funkce: nese geny (např. rezistence vůči antibiotikům) Využití: v genovém inženýrství

4) Ribozómy  malé kulovité útvary  nejsou ohraničeny membránou  volné či přisedlé zevnitř k povrchové membráně  počet až tisíce funkce:  syntéza nových bílkovin

jen některých prokaryotických buněk C) Další organely

Bičík (vlákno delší než buňka) Stavba:  duté vlákno stočené do šroubovice  zakotven bazálním tělískem v cytoplasmě Funkce:  pohyb šroubový  zřeďuje prostředí před buňkou, okolní prostředí tlačí vpřed, bičík táhne buňku

Obr. 5) Schéma stavby bičíku

Fimbrie (brvy)  krátká křehká nepohyblivá vlákna  bývají ve větším počtu  na povrchu některých bakterií Stavba: bílkoviny uspořádané do duté šroubovice Funkce: zřejmě umožňuje přilnutí k povrchu (fimbrie) či konjugaci (pily) bakterií

Thylakoidy  váčkovité vchlípeniny cytoplazmatické membrány  obsahují fotosyntetická barviva Obr. 6) Thylakoidy s fykobilizomy, buňka sinice

Plynové vakuoly (pseudovakuoly)  u fototrofních buněk  váčky ohraničené membránou, propustné pro plyny a vodu  funkce: nadnášejí buňku