Základy soustružení – 3.část

Základy soustružení A navineme-li úhel na válec, popřípadě kužel konkrétního profilu B navineme-li těleso závitového profilu na válec, popřípadě kužel, pod určitým úhlem C navineme-li drážku na válec pod úhlem 0° D navineme-li kužel na válec pod určitým úhlem 1. Závit šroubu vznikne : B

Základy soustružení A rotační ve směru posuvu přímočarý kolem své osy přímočarý kolem své osy B rotační a přímočarý ve směru posuvu C rotační a přímočarý kolem své osy D rotační kolem své osy přímočarý ve směru posuvu 2. Šroubovitě vinutá drážka daného profilu vzniká tak, že každý její bod vykonává současně dva pohyby: D

Základy soustružení A pravé a levé B spojovací a pohybové C vnější a vnitřní D hrubovací a hladící 3. Podle plochy, na které je závit vyroben, závity dělíme: C

Základy soustružení A Whitworthovy B trapézové C metrické D pravoúhlé 4. K nejčastěji používaným spojovacím závitům patří závity: C

Základy soustružení A s velmi hrubou roztečí se střední roztečí s jemnou roztečí s velmi jemnou roztečí B s velmi hrubou roztečí se střední roztečí s jemnou roztečí C s hrubou roztečí s jemnou roztečí D s velmi hrubou roztečí s hrubou roztečí s jemnou roztečí 5. Podle normy rozeznáváme metrické závity: C

Základy soustružení A na velký průměr závitu zmenšený o hodnoty řádově v desetinách mm, v důsledku čehož vznikne na závitu ploška B na malý průměr závitu zvětšený o hodnoty řádově v desetinách mm C na velký průměr závitu zvětšený o hodnoty řádově v desetinách mm, v důsledku čehož nevznikne na závitu ploška D na střední průměr závitu zvětšený o hodnoty řádově v desetinách mm, v důsledku čehož nevznikne na závitu ploška 6. Vnější závity vytváříme na dříku šroubu, který je osoustružen: A

Základy soustružení A jakýchkoliv velikostí B maximálně do rozměru M16, pokud se bude jednat o závit s hrubou roztečí C maximálně do rozměru M36, pokud se bude jednat o závit s hrubou roztečí D maximálně do rozměru M6, pokud se bude jednat o závit s hrubou roztečí 7. Závitovými čelistmi můžeme řezat do oceli závity: B

Základy soustružení A kruhové závitové čelisti s plochými radiálními čelistmi, s tangenciálními čelistmi, s kotoučovými noži B kruhové závitové čelisti závitové hlavy - s plochými radiálními čelistmi, s tangenciálními čelistmi, s kotoučovými noži C závitové hlavy - s plochými radiálními čelistmi, s tangenciálními čelistmi, s kotoučovými noži D kruhové závitové čelisti s kotoučovými noži 8. Pro řezání vnějších závitů používáme: B

Základy soustružení A závitovými čelistmi B závitovým očkem C závitovými hlavami D závitníky 9. Vnitřní závity menších průměrů se řežou: D

Základy soustružení A radiální a axiální B maticové, radiální a diagonální C sadové, maticové a speciální D sadové, maticové a tangenciální 10. Závitníky rozdělujeme na: C

Základy soustružení A v neprůchozích dírách, závit je velmi přesný B v průchozích dírách, závit je velmi přesný, malá produktivita práce C v neprůchozích dírách, závit má menší přesnost D v průchozích dírách, závit je velmi přesný, vysoká produktivita práce 11. Sadové závitníky jsou určeny především k řezání závitů: A

Základy soustružení A nulový řezný kužel B delší řezný kužel C kratší řezný kužel D stejný řezný kužel 12. Sadové závitníky v porovnání s maticovými závitníky mají: C

Základy soustružení A jsou určeny pro řezání závitů v neprůchozích dírách, mají dlouhý řezný kužel, vyznačují se vysokou produktivitou práce B jsou určeny pro řezání závitů v průchozích dírách, mají dlouhý řezný kužel, vyznačují se nízkou produktivitou práce C jsou určeny pro řezání závitů v průchozích dírách, mají krátký řezný kužel, vyznačují se vysokou produktivitou práce D jsou určeny pro řezání závitů v průchozích dírách, mají dlouhý řezný kužel, vyznačují se vysokou produktivitou práce 13. Maticové závitníky: D

Základy soustružení A větší než velký průměr závitu B je shodný s velkým průměrem závitu C řádově o desetiny mm větší než malý průměr závitu D řádově o desetiny mm větší než velký průměr závitu 14. Průměr vyvrtané díry pro konkrétní závit je: C

Základy soustružení A je závislé na řezných podmínkách B je závislé na velikosti rozteče C je závislé na hloubce předvrtané díry D bývá 2 x 45° 15. Velikost sražení hrany pro závit: B

Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Technologie soustružení. 1.vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, ISBN KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., s. ISBN LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN s. ISBN