P RIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ SKUPINY Mgr. Vladimír Velešík
Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_6.SV.15 2.Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: listopad Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5.Anotace: Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společenskovědní základ Tematický okruhČlověk ve společnosti Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou primárních a sekundárních skupin. Materiál je použit ve výkladové části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.
Primární a sekundární skupiny
Primární skupiny pojem zavedl americký sociolog Ch. H. Cooley (1864 – 1929) začíná v nich socializace jedince mají rozhodující vliv na rozvoj jedince účastníme se v nich celou svou osobností druhy primárních skupin: rodina dětské herní skupiny sousedství
Znaky primárních skupin malé skupiny komunikace tváří v tvář vzájemná důvěra intimita prostředí relativně dlouhodobé trvání přináší uspokojení
Rodina skupina jednotlivců spojených příbuzenskými a citovými vazbami má klíčovou roli v socializaci je předobrazem dalších skupin institucionalizovaná forma (rodinné právo) druhy rodiny: užší (rodiče a nezletilé děti) širší (prarodiče, tety, strýcové…) úplná (otec, matka, děti) neúplná (chybí minimálně jeden z rodičů) o orientační (jedinec se do ní narodí) o prokreační (zakládá ji) patriarchální, matriarchální, rovnostářská
Základní funkce rodiny biologicko – reprodukční funkce ekonomická funkce výchovná, socializační, akulturační citová (emocionální)
Krize rodiny vysoké procento manželství se rozvádí přibývá neúplných rodin přibývá osaměle žijících lidí přibývá nesezdaných partnerství důvody: demografické změna společenského postavení ženy přehnaná očekávání slabší sociální kontrola ekonomické důvody primární vztah – založen na osobním kontaktu, intimní známosti, vzájemné pozitivní emocionální orientaci
Sekundární skupiny autorem pojmu je představitel tzv. „chicagské školy“ E. Burgess sekundární skupiny jsou ty, které nejsou primární (pracovní skupiny, sportovní týmy) založeny na volnějším a méně osobním vztahu existují zde formálnější vazby druhy sekundárních skupin: společenské třídy a vrstvy etnické skupiny (moderní národ) asociace
Asociace relativně dlouhodobé seskupení lidí, více či méně organizované rozlišujeme: dobrovolné členství nedobrovolné členství
Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Zdroje a literatura 1.BARTONÍČKOVÁ, Klára a kol. Občanský a společenskovědní základ. Přehled středoškolského učiva. Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN EMMERT, František a kol. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: DIDAKTIS, 2003, ISBN