Cesta k první světové válce Označení materiálu: VY_32_INOVACE_16_pred_1_svetovou_valkou.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, první světová válka, cesta k první světové válce ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Napjaté vztahy mezi velmocemi na konci 19. století, vznik koaličních seskupení Trojspolku a Dohody. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na
Cesta k první světové válce uč
Vznik Trojspolku a Dohody dvě koalice před válkou: Trojspolek – Německo, Rakousko – Uhersko, Itálie = Centrální mocnosti formován několik let po vzniku jednotného Německa – 1879 vzájemná pomoc v případě válečného konfliktu s R – U 1882 se přidává Itálie (do války však s nimi nevstoupí) v Německu od r císařem Vilém II. Dohoda – VB, Francie, Rusko vzniká později, spojují je obavy z Německa 1904 dohoda VB s Francií 1907 s Ruskem
napjaté vztahy Francie a Německa - důsledky prohrané války Francie s Německem 1871 – Francie musela odstoupit Alsasko – Lotrinsko Německu, platit válečnou náhradu po míru z roku desetiletí míru, války pouze na Balkáně
Události na Balkáně 19. stol. snaha o vymanění se z osmanské nadvlády počátek 20. stol. na Balkáně již samostatné státy vliv evropských velmocí přátelský vztah mezi Ruskem a Srbskem 1908 anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem – Uherskem – ztráta srbského přístupu k Jaderskému moři Evropa málem ve válce 1911 italsko – turecká válka – Itálie chtěla kolonie na severu Afriky na úkor osmanské říše 1912 – první balkánská válka - útok balkánských států na oslabenou osmanskou říši – Bulh., Srbsko, Řecko, Černá Hora proti Turecku
západní velmoci zasáhly – nepřály si úplné zhroucení Turecka osmanské říši zůstává na Balkáně jenom oblast kolem Istanbulu 1913 druhá balkánská válka – vzájemné územní spory balkánských, které si rozdělily část osmanské říše, hlavní tíhu bojů v 1. válce neslo Bulharsko, největší územní zisky však Srbsko a Řecko – další válka Bulharsko se sbližuje s Německem, Srbsko a Řecko s Dohodou
Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 38
Atentát v Sarajevu 1914 přípravy na válku vrcholí zájmy na Balkáně – R-U, Rusko Rakousko – Uhersko chce udržet monarchii pohromadě, vyřídit si účty se Srbskem, které má plány na úkor R-U Rusko se zotavilo z revoluce 1905 a chce vytlačit R-U z Balkánu, válka by odvedla pozornost od vnitřní situace v Rusku Německo čeká na vhodnou záminku k válce nepřátelské vztahy vztahy Německo – Francie z roku 1870/71 Francie chce odvetu za rok 1870 ( ztráta Alsaska- Lotrinska), francouzským spojencem je Rusko všichni chtějí válku co nejdříve, i v tisku probíhá štvavá kampaň za válku
výstřely v Sarajevu záminkou k válce - 28.června 1914 atentát na Ferdinanda ď Este (následníka trůnu v R – U a jeho manželku Žofii Chotkovou) Rakousko - Uhersko předložilo Srbsku ultimátum – žádalo o omluvu a vyšetření události Srbsko přijalo přesto Rakousko – Uhersko 28. července 1914 vyhlašuje válku Srbsku Evropa byla provázána vzájemnými spojeneckými dohodami pro případ války: Srbové požádali o pomoc Rusko – R vyhlásilo mobilizaci Německo podpořilo spojence – Rakousko - Uhersko a vyhlásilo válku Rusku 1. srpna 1914 a o 2 dny později i Francii
rdinand_d%27Este Chotkova/Deti/
Ferdinand ´d Este s chotí před Sarajevskou radnicí 28. června 1914 atentátník Gavrilo Princip _Ferdinanda_d%27Este
Živá Historie září 2009, str. 31
všichni válku očekávali, nedovedli si však představit skutečné rozměry počítalo se s několika týdny či měsíci válečné fronty – nejdůležitější v Evropě: srbská (R- U, později Turecko a Bulharsko proti Srbsku) západní (F, VB proti N, R-U) východní (R proti N, R-U) italská – jižní (Itálie proti R-U)
zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN, Praha 2008, str mapy: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 38 Živá Historie září 2009, str. 31 obrázky: