EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Žahavci - Cnidaria Číslo vzdělávacího materiálu: ICT6/2 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Zoologie bezobratlých Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: vyšší gymnázium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Výukový materiál – žahavci Metodika/anotace: Powerpointová prezentace slouží jako výuková příloha teoretických hodin. Obsahuje základní informace, skupiny a fotografie nejvýznamnějších zástupců Cnidaria. Prezentaci lze použít také jako podklad pro přípravu na poznávačku či přípravu k maturitě. Časový rozvrh: 40 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Platyhelminthes – ploštěnci - kmen cnida = řecky kopřiva tělo na úrovni gastruly – ekto- a entoderm, mezi mezoglea (produkt ektodermu) – mezoglea – rosolovitá hmota – více u medúz polyp přisedlá forma – polyp – válcovitý tvar s nožním terčem, ústní terč s věncem chapadel medúza pohyblivá forma – medúza – převrácený polyp – ústa směřují dolů – exumbrela – svrchní strana zvonu – subumbrela – lemuje ústní otvor – věnec chapadel po obvodu zvonu, někdy plachetka (velum) TS – neprůchozí – jednoduchá (nezmaři) nebo složitější (korálnatci), vytváří gastrovaskulární soustava Gastrodermis (entoderm) – žláznaté a trávicí buňky; složitě zřasena – zvětšení povrchu Epidermis (ektoderm) – – epiteliálně svalové buňky - fce svalu – intersticiální b. – nerozlišené, vmezeřené, schopné diferenciace – žláznaté – na povrchu těla, slouží k přichycení – smyslové a nervové buňky – knidocyty – žahavé buňky – soustředěny do samostatných celků – obsahuje nematocysty – slouží k lapání kořisti – velká vakuola se spirálovitě stočeným vláknem zakončeným styletem – vývod toxinu

Knidocyt Obr. 1:

Uspořádání těla Obr.2:

DS – celým povrchem těla, někdy endosymbiotické řasy CS, VS – chybí NS – difúzní se smyslovými buňkami na povrchu těla (očka, chemoreceptory, statokinetické čidlo – statolit) Rozmnožování - střídání pohlavní (medúza) a nepohlavní generace (polyp) pohlavně: z oplozeného vajíčka vzniká larva (planula) → přisedá a mění se v polypa – ten se v příčné rovině začíná přiškrcovat = strobilace – vznik malých medúzek → dospívají a produkují pohlavní buňky Polypi jsou hermafrodité, medúzy gonochoristé nepohlavně: pučení – vznik kolonií Stavba těla: Ekologie – vodní převážně mořští, vyjímečně sladkovodní (nezmaři) – potrava pro organismy i člověka, tvorba útesů z CaCO 3, toxiny – velmi silné Obr. 3:

Systém: Polypovci = Hydrozoa - třída – převládá stádium polypa – hydromedúzka je malá, má velum, gonády jsou na povrchu těla – většinou hermafrodité – časté vegetativní rozmnožování → kolonie některé kolonie mohou mít vlastní strukturu ( trubýši) – rozdělení fcí: – daktilozoidi – žahavé baterie s žahavými buňkami – gastrozoidi – vyživovací fce – gonozoidi – rozmnožování – celé chráněno peridermem – velikost malá, kolonie až 20 m – mořští: měchýřovka portugalská (až 20 m velké kolonie, smrtelně nebezpečná) paruska komůrkatá (eliptický plovák) – sladkovodní – sladkovodní – nezmaři (chybí stádium hydromedúzky: vajíčko – larva – přisednutí - dospělec) – sladkovodní medúzy nezmar hnědý nezmar zelený (endosymbiontní řasa) nezmar obecný medúzka sladkovodní Čtyřhranky = Cubozoa - třída – čtyřboký zvon s chapadly v rozích – počet 4n – složité stádium polypa – predátoři s velmi silnými toxiny a schopností aktivního plavání – mořská skupina čtyřhranka smrtelná

Měchýřovka portugalská Paruska komůrkatá Obr. 5: Obr. 4: Nezmar hnědý Obr.6: Nezmar zelený Obr. 7: Nezmar obecný Obr. 8:

Medúzka sladkovodní Obr. 9: Čtyřhranka smrtelná Obr. 10:

Medúzovci – Scyphozoa - třída – převládá stádium medúzy – gonochoristé, typická metageneze – složitá gastrovaskulární soustava – ústí sem vývody gonád (entoderm. původ) – smyslové orgány koncentrovány na ropáliích – útvary mezi rameny (chemo- a fotoreceptory, statokinetické čidlo) – chybí velum, chapadla kolem manubria Korunovky Korunovky – pestře zbarvené, exumbrela zaškrcena, v hloubkách moří korunovka purpurová (Evropa) Talířovky Talířovky – plochý zvon, častá bioluminiscence, žahavé talířovka ušatá, t. svítivá (světélkuje), t. obrovská (největší medúza – 2 m zvon, chapadla až 40 m) Kořenoústky Kořenoústky – velké, bez ramen při okrajích kořenoústka plicnatá (Evropa) Cassiopeia (žije na dně – neplave, endosymbiontní řasa) Systém:

Ropalium medúzy Obr. 11:

Korunovka purpurová Obr. 12: Talířovka ušatá Obr. 13: Talířovka svítivá Obr. 14: Talířovka obrovská Obr. 15:

Kořenoústka plicnatá Obr. 16: Cassiopeia Obr. 17:

Korálnatci – Anthozoa – třída – chybí stádium medúzy, není metageneze (jako u polypovců), časté pučení nebo dělení – polyp je složitý – tvorba velkých kolonií – propojení TS – endo- a exoskelet z CaCO 3 – uvnitř ve formě jehlic – ústní otvor ve tvaru štěrbiny – gastrocoel (láčka) je rozdělen přepážkami (septum) v počtu 6n nebo 8n – vznik korálových útesů – tropická moře – citlivost na teplotu (min. 18°C) a pH (vápenec je rozpustný i ve slabě kyselém prostředí) Červnatci Červnatci – rohovitý skelet, solitérní, někdy kolonie červnatec pestrobarevný (Japonsko) Osmičetní Osmičetní – 8 zpeřených dutých ramen, 8 přepážek v láčce, vnější skelet korál červený (oceánské a mořské svahy Evropy) pérovník červený (zapíchnutý do dna, v hloubkách kolem 25 m) varhanitka červená (trubičkovitý vzhled) rohovitka venušina (ploché vějíře – Karibik) Šestičetní Šestičetní – 6 nezpeřených plných ramen, 6 přepážek v láčce, vnější skelet Sasanky – silné svalnaté tělo bez skeletu sasanka koňská (velká, Evropa) Adamsia palliata (symbióza s krabem poustevníkem) Větevníci – pevný exoskelet, pevninotvorné korály větevník tuporohý (pacifik) větevník mozkový houbovník obecný Systém:

Červnatec pestrobarevný Obr. 18: Korál červený Obr. 19: Pérovník červený Obr. 20: Varhanitka červená Obr. 21: Rohovitka venušina Obr. 22:

Sasanka koňská Obr. 23: Obr. 24: Větevník tuporohý Obr. 25: Větevník mozkový Obr. 26: Adamsia palliata Houbovník obecný Obr. 27:

Zdroje: (k ) Obr. 1: Obr.2: Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr.6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10: Obr. 11: Obr. 12: Obr. 13:

Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: Obr. 20: Obr. 21: Obr. 22: Obr. 23: Obr. 24: Obr. 25: Obr. 26: Obr. 27: Zdroje: (k )