MME41 Ekonomicko-matematické metody 4 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Rovnice a nerovnice s neznámou pod odmocninou
Advertisements

EU-8-58 – DERIVACE FUNKCE XIV
Nelineární optimalizace s omezeními - obecně
Matematické programování
OBECNÉ OPTIMALIZAČNÍ MODELY
Dualita úloh lineárního programování a analýza citlivosti
SIMPLEXOVÝ ALGORITMUS Řešení v tabulkovém procesoru
Zjištění průběhu funkce
Vzorová písemka Poznámka: Bonusové příklady jsou nepovinné, lze za ně ale získat body navíc. (2 body) Definujte pojem gradient. Vypočítejte gradient funkce.
Základy infinitezimálního počtu
Lineární programování
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY Autor: RNDr. Věra Freiová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55.
Lineární programování Simplexový algoritmus
Základy lineárního programování
Vlastnosti funkcí Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
LINEÁRNÍ OPTIMALIZAČNÍ MODEL
10. Maximalizace zisku Osnova přednášky
CZECH SALES ACADEMY Trutnov – střední odborná škola s.r.o.
Příklad postupu operačního výzkumu
F U N K C E.
Formulace a vlastnosti úloh lineárního programování
Nelineární programování - úvod
KONVEXNOST A KONKÁVNOST FUNKCE INFLEXNÍ BODY
Metody nelineárního programování
Lineární programování I
Procvičování vlastnosti kvadratické funkce. Určete vlastnosti funkcí z minulého procvičování.
9.přednáška vyšetřování průběhu funkce
Funkce více proměnných.
CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. 15. PŘEDNÁŠKA.
TEORIE HER.
CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. 10. PŘEDNÁŠKA.
1 TEORIE HER Nejmenovaná studentka, písemka, 2003: „Teorii her neznám, ale kdo si hraje, nezlobí“ „Teorii her neznám, ale kdo si hraje, nezlobí“
Diferenciální počet funkcí více proměnných
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Gradientní metody Metoda největšího spádu (volný extrém)
Operační výzkum. Množina přípustných řešení Hledáme maximum Tedy směr ve kterém fce z roste Řešíme krajní body přípustné množiny Přípustné vs. Optimální.
Matematické základy Pomocí gradientu Ñ lze vyjádřit směrové derivace: Derivace funkce f ve směru s v bodě x je definována jako: Z tohoto vztahu lze odvodit,
Nelinearity s hysterezí Přerušení platnosti relace vytváří dvě různé charakteristiky, jejichž platnost je podmíněna směrem pohybu Hystereze přepínače x.
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
II. Analýza poptávky Přehled témat
Simplexová metoda pro známé počáteční řešení úlohy LP
Lineární programování - charakteristika krajních bodů
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
MIROSLAV KUČERA Úvodní informace Matematika B 2
Analytický aparát mikroekonomie
Lineární programování - úvod
Grafické řešení Jediné optimální řešení. Zadání příkladu z = 70x x 2 → MAX omezení:  x 1 + 2x 2 ≤ 360  x 1 + x 2 ≤ 250  x i ≥ 0, i= 1, 2.
SBÍRKA PŘÍKLADŮ Z MATEMATIKY
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY. ROLLEOVA VĚTA: Mějme funkci , která má tyto vlastnosti: a) je spojitá v uzavřeném intervalu ‹a,b› b) v každém.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_42_INOVACE_12_31 Název materiáluExtrémy.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
EMM81 Ekonomicko-matematické metody 8 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
EMM91 Ekonomicko-matematické metody č. 9 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Operační výzkum Lineární programování Dualita v úlohách lineárního programování. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace.
MME51 Ekonomicko-matematické metody 5 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
EMM31 Ekonomicko-matematické metody 3 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík,CSc.
EMM21 Ekonomicko-matematické metody 2 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík,CSc.
Reálná funkce reálné proměnné Přednáška č.1. Požadavky ke zkoušce Na Tamtéž studijní literatura.
Simplexová metoda.
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Derivace funkce Přednáška 2.
Ekonomicko-matematické metody 7
úlohy lineárního programování
Graf, vlastnosti - výklad
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Funkce více proměnných.
Lineární optimalizační model
Úvod Aritmetické a geometrické posloupnosti a jedna zajímavá funkcionální rovnice.
Transkript prezentace:

MME41 Ekonomicko-matematické metody 4 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.

MME42 Konvexní a konkávní funkce v R 1 … grafy „do V“ konvexní fce (nikoliv ryze!) ryze konvexní fce (parabola) tyto funkce nejsou konvexní!!!

MME43 Konvexní a konkávní funkce v R 1 konkávní fce (nikoliv ryze!) ryze konkávní funkce

MME44 x (1) x = x (1) + (1- )x (2) x (2) konkávní fce (nikoliv ryze!) ryze konkávní funkce f(x (1) ) f(x (2) ) f(x)f(x) f(x (1) ) + (1- )f(x (2) ) Konvexní a konkávní funkce Jak to vyjádřit matematicky?

MME45 Konvexní a konkávní funkce Jak to vyjádřit matematicky? Funkce f je konvexní na množině X  R n jestliže pro každé dva body x (1), x (2) z X a pro každá dvě čísla 1  0, 2  0 taková že = 1 platí: f( 1 x (1) + 2 x (2) )  1 f(x (1) ) + 2 f(x (2) ). Anebo ekvivalentně: … pro každé číslo 0 ≤ ≤ 1, platí: f( x (1) + (1- )x (2) )  f(x (1) ) + (1- ) f(x (2) ). (konkávní) ()() ()()

MME46 Konvexní a konkávní funkce … Funkce f je ryze konvexní na množině X  R n jestliže pro každé dva body x (1), x (2) z X a každá dvě čísla 1 > 0, 2 > 0 taková že = 1 platí: f( 1 x (1) + 2 x (2) ) < 1 f(x (1) ) + 2 f(x (2) ) Zřejmě platí: Funkce f je na X  R n konkávní (resp. ryze konkávní) jestliže je funkce - f konvexní (resp. ryze konvexní) Poznámka: Zobecnění pro funkce n proměnných (ryze konkávní) (>)(>)

MME47 Konvexní a konkávní funkce v R 2 konkávní fce (nikoliv ryze!) ryze konkávní funkce

MME48 Konvexní a konkávní funkce … „Lokální extrémy jsou zároveň globální!!!“ Věta 3:Jestliže x 0 je lokální maximum funkce f(x) na X a funkce f(x) je konkávní na X, potom x 0 je globálním maximem funkce f(x) na X, tj. x 0 = arg max f(x) x  X Je-li f(x) navíc ryze konkávní na X, potom x 0 je jediným globálním maximem. Poznámka 1: Analogicky pro lokální minimum a konvexní funkci… Poznámka 2: Pozor, neplatí pro lokální maximum a konvexní funkci, resp. lok. minimum a konkávní funkci!!!

MME49 Příklad k Větě 3: není konkávní konkávní fce ryze konkávní fce funkce lokální max globální max X

MME410 Konvexní a konkávní funkce … Věta 4: g j (x) je konvexní funkce na X  R n, b j  R 1 potom (omezující podmínka) Z j = { x  X | g j (x)  b j } je konvexní množina Poznámka 1: Průnik konvexních množin je konvexní množina! (Více omezujících podmínek!) Poznámka 2: Lineární funkce je zároveň konvexní i konkávní! (nikoliv ryze!!!)

MME411 Jak poznáme, že je funkce konvexní v X ? v R 1 (matematika 1. ročník) : f ´´(x)  0 pro  x  X v R n : pozor!!! parciální derivace: H = {h ij } = = {  2 f(x)} Hessova matice (Hessián) je pozitivně definitní (PD) Sylvestrova podmínka: Jestliže všechny hlav. subdeterminanty jsou kladné, potom H je PD.

MME412 Konvexní a konkávní funkce … Věta 5:Funkce f(x) je konvexní na X, jestliže všechny hlavní subdeterminanty Hessovy matice jsou kladné ( pro všechna x  X  R n ) Věta 6: f 1 (x), f 2 (x) jsou konvexní funkce na množině X,  1,  2 nezáporné konstanty (tj.  0 ), potom funkce g ( x ) =  1 f 1 (x) +  2 f 2 (x) je konvexní funkce na X  R n

MME413 Příklad 1: f(x,y) = 2x 2 + xy 2 + 3y 3  f(x) = (4x + y 2, 2xy +9y 2 ) H = {  2 f(x)} = f je konvexní na X = {(x,y)| 2x +18y – y 2 > 0} – vnitřek paraboly 1.det [4] = 4 > 0 2.det = 8x + 72y – 4y 2 > 0

MME414 Příklad 1 – pokrač.

MME415 Úloha matematického programování f(x 1, x 2,...,x n )  MAX; (1) za podmínek g 1 (x 1, x 2,...,x n )  b 1 g 2 (x 1, x 2,...,x n )  b 2 ……………………..X(2) g m (x 1, x 2,...,x n )  b m (mohou chybět) x = (x 1, x 2,...,x n )  0 účelová funkce omezující podmínky podmínky nezápornosti

MME416 Úloha matematického programování... f je konkávní, g i jsou konvexní funkce na X  R n : Potom (1), (2) je úlohou konvexního programování x = (x 1, x 2,...,x n )  X je přípustné řešení úlohy (1), (2) jestliže splňuje nerovnosti (2) x * = ( x 1 *, x 2 *,..., x n *)  X je optimální řešení úlohy (1), (2) jestliže je zároveň přípustné a x * = arg max f(x) tj. pro všechna x  X platí: f(x) ≤ f(x * ) Speciální případ: f, g i jsou lineární funkce, tj. f(x 1, x 2,...,x n ) = c 1 x 1 + c 2 x c n x n g m (x 1, x 2,...,x n ) = a 1i x 1 + a 2i x a ni x n - b i ● ● ●

MME417 Teorie sedlových bodů Lagrangián úlohy (1), (2): F(x,y) = f(x) + Sedlový bod Lagrangiánu úlohy (1), (2): (, ) přičemž  0,  0 a platí: F( x, )  F(, )  F(, y) (3) pro všechna x  0, y  0 Poznámka: Pozor!!!, jsou vektory, tj. = ( 1, 2,..., n ) = ( 1, 2,..., m ) ● ● ● Lagrangeovy multiplikátory

MME418 Teorie sedlových bodů Sedlový bod funkce f(x,y) = -x 2 y 2 Sedlový bod

MME419 Teorie sedlových bodů Věta 7: Jestliže, je nezáporný sedlový bod Lagrangiánu úlohy (1), (2), tj.  0,  0, potom =, tj. je optimálním řešením úlohy (1), (2). Poznámka 1: Sedlový bod je optimálním řešením úlohy (1),(2) Poznámka 2: Když je optimálním řešením úlohy (1), (2), potom nemusí ještě existovat takový, že, je nezáporný sedlový bod Lagr. (1), (2)

MME420 Teorie sedlových bodů Postačující podmínka pro existenci sedlového bodu Věta 8: f je konkávní, g j jsou konvexní funkce na X existuje bod x 0  R n, takový, že platí g i (x 0 )  b i pro všechna i pro která je g i nelineární (tzv. podmínka regularity) potom existují  0  0 takové,že (, ) je nezáporným sedlovým bodem Lagrangiánu úlohy (1), (2): F(x,y) = f(x) +

MME421 Teorie sedlových bodů (Kuhn - Tuckerův teorém ) Věta 9: f je konkávní, g j jsou konvexní diferencovatelné funkce potom (, ) je sedlovým bodem Lagrangiánu F úlohy (1), (2), právě když platí: (*)  x F (, ) ≤ 0  y F (, ) ≥ 0  x F (, ) = 0  y F (, ) = 0  0  0 tzv. Kuhn - Tuckerovy podmínky Poznámka: K.-T. podmínky umožňují nalézt sedlový bod řešením soustavy nerovností (*), což je zobecněná podmínka „nulovosti gradientu“

MME422 Příklad 2: Výroba „racio“ pokrmů (úloha lineárního/kvadratického programování) (1) Jednotkový zisk nezávisí na množství produkce: z = 2000x x 2  MAX; „zisk“ za podmínek 0,9x 1 + 0,3 x 2  270 „rýže“ 0,5 x 2  100 „pšenice“ 0,1x 1 + 0,2 x 2  60 „vločky“ x 1  0, x 2  0 (2) Jednotkový zisk roste s růstem produkce: z = ( x 1 ) x 1 + ( x 2 ) x 2 = = 2000 x x 2 + x x 2 2  MAX; „zisk“ za podmínek (stejných!)

MME423 Příklad 2 - pokrač.1: (úloha nelineárního - kvadratického programování) z = 2000 x x 2 + x x 2 2  MAX; (1*) za podmínek 0,9x 1 + 0,3 x 2  270 „rýže“ 0,5 x 2  100 „pšenice“(2*) 0,1x 1 + 0,2 x 2  60 „vločky“ x 1  0, x 2  0 …to je úloha konvexního (kvadratického) programování Lagrangián úlohy (1*), (2*) : F(x 1, x 1, y 1, y 2, y 3 ) = 2000 x x 2 + x x y 1 ( ,9x 1 - 0,3 x 2 ) +y 2 ( ,5 x 2 ) +y 3 (60 - 0,1x 1 - 0,2 x 2 )

MME424 Příklad 2 - pokrač.2: Lagrangián úlohy (1*), (2*) : F(x 1, x 2, y 1, y 2, y 3 ) = 2000 x x 2 + x x y 1 ( ,9x 1 - 0,3 x 2 )+y 2 ( ,5 x 2 ) +y 3 (60 - 0,1x 1 - 0,2 x 2 ) K.T. podmínky: ∂ F/∂x 1 = x 1 - 0,9y 1 - 0,1y 3 ≤ 0 ∂ F/∂x 2 = x 2 - 0,3y 1 - 0,5y 2 - 0,2y 3 ≤ 0 ∂ F/∂y 1 = ,9x 1 - 0,3x 2 ≥ 0 ∂ F/∂y 2 = ,5x 2 ≥ 0 ∂ F/∂y 3 = ,1x 1 - 0,2x 2 ≥ 0 x i ≥ 0, y j ≥ 0, i = 1,2. j =1,2,3. + podmínky komplementarity.

MME425 Příklad 2 - pokrač.3: Řešení úlohy (1), (2) : x 1 = 240, x 2 = 180, z = Řešení úlohy (1*), (2*) : x 1 * = 200, x 2 * = 200, z =

MME426 Kuhn-Tuckerovy podmínky a dualita v LP … Lagrangián k (P): F(x,y) = c T x + y T (b - Ax) K.T. podmínky (*) a (**):  x F(x,y) = c - A T y  0  A T y  c  y F(x,y) = b - A x  0  A x  b x T  x F(x,y) = x T (c - A T y) = 0 y T  y F(x,y) = y T (b – A x) = 0 x ≥ 0, y ≥ 0

MME427 Maximalizace užitku spotřebitele při důchodovém omezení f(x 1, x 2,...,x n )  MAX; za podmínek p 1 x 1 + p 2 x 2 +…+ p n x  b, x j ≥ 0, j =1,2,…,n f – funkce užitku (konkávní) n – počet statků p i – cena jednotky i-tého statku x i – množství i-tého statku b - důchodové omezení spotřebitele ( b > 0 )

MME428 Maximalizace užitku spotřebitele Kuhn-Tuckerovy podmínky K.T. podm.:  x F ( x, y ) ≤ 0  y F ( x, y ) ≥ 0 x T  x F ( x, y ) = 0 y  y F ( x, y ) = 0 x  0 y  0 Lagrangián: F ( x 1, x 2,...,x n, y ) = f(x 1, x 2,...,x n ) – y (p 1 x 1 +…+ p n x n - b) F ( x, y ) = f(x) – y (p T x - b) K.T. podm.:  f ( x ) ≤ y p p T x ≤ b x T  f ( x ) = y p T x y (p T x - b) = 0 x  0 y  0

MME429 Příklad: Maximalizace užitku spotřebitele při důchodovém omezení f(x 1, x 2 ) = x 1. x 2  MAX; za podmínek x 1 + x 2  6 x j ≥ 0, j =1,2. K.T. podm.:  f ( x ) ≤ y p p T x ≤ b x T  f ( x ) = y p T x y (p T x – b) = 0 x  0 y  0

MME430 Příklad: Maximalizace užitku spotřebitele při důchodovém omezení f(x 1, x 2 ) = x 1. x 2  MAX; za podmínek x 1 + x 2  6 x j ≥ 0, j =1,2. K.T. podm.: Řešení: