Trigonometrie v praxi, aneb Obrázek přejat z: outdoors.com
Kompas je jednoduchá a zcela základní pomůcka používaná při navigaci. Její princip je velice jednoduchý. Střelka kompasu ze zmagnetovaného kovu nám ukazuje směr k severu a my se můžeme orientovat díky růžici ukazující nám směrový úhel. Kompas tradičně používáme společně s mapou. První zařízení pracující na tomto principu bylo využíváno už v dávných dobách při hledání vhodných zón podle čínské filosofie Feng Shui. Doba rozšíření využívání magnetitu k námořní navigaci není přesně známá, uvádí se ale, že k tomu mohlo dojít už v 10. století.
Buzola je ve své podstatě vlastně jen vylepšeným kompasem. Místo růžice ukazující nám úhel je opatřena otočnou stupnicí. Zároveň bývá většinou vybavena i dalším vybavením, jako je třeba lupa, pravítko, atd.
GPS je vojenský globální družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obranySpojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s přesností do deseti metrů. Přesnost GPS lze s použitím dalších metod ještě zvýšit až na jednotky centimetrů. Část služeb tohoto systému s omezenou přesností je volně k dispozici i civilním uživatelům. Kosmický segment byl projektován na 24 družic, ale nyní je využíván až na mezní počet 32, pro další navyšování počtu bude třeba změna vysílaného signálu. Družice obíhají ve výšce km nad povrchem Země na 6 kruhových drahách se sklonem 55°. Dráhy jsou vzájemně posunuty o 60° a na každé dráze jsou původně 4 pravidelně, nyní 5-6 nepravidelně, rozmístěné pozice pro družice. V rámci urychlení práce systému GPS a především zachycení signálu z dostatečného počtu satelitů vysílá každý satelit i informace o poloze ostatních článků systému. V současné době je budován nový evropský systém Galileo, který by měl poskytnout přesnější určení polohy. Spuštění je plánováno na rok 2014 a plná funkčnost do roku 2020.
Korekce udané polohy je prováděna přes body s přesně určenou zeměpisnou polohou a výpočtem rozdílů v určení polohy.
Při tomto pokusu jsem se pokusil co nejpřesněji učit délku frenštátského náměstí ze znalosti vzdálenosti od jednoho z rohů k bodu na protější straně a úhlů přilehlých k úsečce určující šířku. Postup: Změření výše definované vzdálenosti (měřeno pásmem) Zjištění úhlů Výpočet délky
Výpočet
Vypracovali: Milan Štefek, Boris Nykl