Kořen  Spolu se stonkem a listy tvoří vegetativní rostlinné orgány  Nižší rostliny = ozn. rhizoidy, vyšší rostliny (kapraďorosty a dál) = kořeny

Funkce kořenu  1) Nasávací (absorpční) – nasávání vody a živin  2) Mechanická – upevnění rostliny v zemi  3) Vodivá – skladování zásobních látek  4) Syntetická – výroba rostlinných hormonů

Typy kořenů  A) Allorhizie – hlavní kořen je nejdelší, vyrůstají z něj postraní k. – u dvouděložných a nahosemenných  B) Homorhizie – hlavní kořen zakrní a jeho funkci přeberou kořeny náhradní (adventní) – u jednoděložných

Primární stavba kořene  1) Pokožka (= rhizodermis) = jednovrstevná pokožka kořene bez kutikuly, většinou bez průduchů - vyrůstají z ní kořenové vlásky (= rhiziny), které slouží jako hlavní nasávací část kořenu  2) Primární kůra (= kortex) – ze tří vrstev  Exodermis - vnější vrstva, po odumření pokožky zajišťuje krycí funkci – hlavně u jednoděložných rostlin, které sekundárně netloustnou – může se zde vyskytovat felogen  Mezodermis – parenchymatická, převážná část p. kůry - může obsahovat mléčnice  Endodermis – odděluje p. kůru od středního válce – na radiálních stěnách se vytváří v podobě úzkých rámečků Casparyho proužky (obs. suberin a lignin)

Primární stavba kořene  3) Střední válec (= stélé)- je ohraničen proužkem latentního meristému (dělivého pletiva), tvz. pericyklem (zakládají se v něm postranní kořeny) - nejdůležitější částí je vodivý systém složen z radiálních cévních svazků (různé typy) - uprostřed se nachází dřeň  4) Apikální část = špička kořene umožňující jeho prodlužování -tvořena čepičkou, která obsahuje slizové buňky - uvnitř se nachází sloupek, v něm zrnka přesýpavého škrobu, který umožňuje růst do země – pozitivní geotropismus

Sekundární stavba kořenu  Souvisí s tvorbou kambia a felogenu – druhotných pletiv  Kambium – zakládá se pod pericyklem nebo endodermis - dovnitř produkuje sek. dřevo (xylém) a ven sek. lýko (floém)  Felogen – vytváří se v jedné z vnějších vrstev pericyklu kořene - jeho činností vzniká periderm  Jejich prostřednictvím je umožněno sekundární tloustnutí u nahosemenných a dvouděložných rostlin

Metamorfózy kořene I.Kořenová hlíza – brambor II.Bulva – řepa III.Parazitický kořen – jmelí (=haustoria) IV.Vzdušné kořeny – monstera V.Dýchací kořeny – mangrovy VI.Zatahovací kořeny – cibule VII.Chůdovité kořeny – kukuřice VIII.Příčepivé kořeny - břečťan

Stonek  = zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány  Společně s listem tvoří prýt

Funkce stonku 1.Mechanická – nese ostatní rostlinné orgány 2.Vodivá – tok vody, živin a produktů fotosyntézy 3.Fotosyntetická – vytváří floémový tok 4.Transpirační – výpary 5.Zásobní funkce

Typy stonku  podle dřevnatění: a) dužnaté – neobsahují dřevo, stonky bylin b) dřevnaté – obsahují dřevo, stonky stromů a keřů, vytváří letokruhy - rostlinné pletivo kambium – umožňuje růst kmene do šířky

Dužnaté stonky 1.Lodyha – stonek nese listy po celé délce - kopřiva 2.Stvol – listy jsou na spodním konci stonku - vytváří přízemní listovou růžici - sedmikráska 3.Stéblo – dutý typ stonku - listy vyrůstají v kolénkách - pšenice

Primární stavba stonku 1.Pokožka (epidermis) a její deriváty ( stomata, trichomy, emergence) 2.Primární kůra (cortex) – opět většinou rozdělena na tři části  Hypodermis – kolenchym nebo sklerenchym, zajišťuje pevnost  Mezodermis - parenchym  Endodermis - může se vyskytovat škrobová pochva, která odděluje primární kůru od středního válce 3.Střední válec (centrální cylindr) – tvořen základním parenchymatickým pletivem a cévními svazky - uprostřed opět dřeň

Větvení stonku (ramifikace)  Vidličnaté – vrcholový meristém se rozdělí na dvě zhruba shodné části - původní dělení  Boční větvení – boční větve vznikají z meristému a obvykle vyrůstají z paždí listu - podle dominance větve rozlišujeme na I.Monopodiální – boční větve nepřerůstají hlavní stonek (javor) II.Sympodiální – hlavní stonek uhýbá do strany, boční větve jej přerůstají (vinná réva)