projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem * Název projektu: Živá příroda ve škole * Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/ * Datum : * Téma : Krkonoše * Název : Obojživelníci Krkonoš * Ročník : * Autor : Mgr. Jan Šváb

Anotace Tento digitální vzdělávací materiál (DVM) bude sloužit jako doplňkový materiál k výuce přírodopisu v 6., 7. a 8.ročníku v rámci učiva:,,Vývoj, vývin a systém živočichů´´,,Významní zástupci jednotlivých skupin živočichů - strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci)´´,,Rozšíření, význam a ochrana živočichů´´,,Projevy chování živočichů´´,,Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla´´ Zdroj témat: ŠVP Škola pro každého Zdroj témat: ŠVP Škola pro každého č.j. 27/2007/b/upravená verze

Jedná se o nejvyšší pohoří České republiky (nejvyšší horou je Sněžka s 1602m). Krkonoše se nacházejí na S Čech, zasahují až do Polska. Jejich rozloha je 631km 2 (z toho 177 v Polsku). V Krkonoších pramení řeky Labe, Úpa či Mumlava a na jejich polské straně najdeme jezera Wielki a Mały Staw.

Podnebí je v Krkonoších drsné  průměr vrstvy sněhu až 2m (ten vydrží i 6 měsíců)  průměrná roční teplota je pak 0 až 2°C  silný vítr a mlhy V nižších polohách je les (do 1300m), poté louky a kosodřeviny, rašeliniště a porosty zejména v okolí pramenišť, svahů a jam, kameny.

Krkonoše jsou:  ptačí oblastí (ochrana volně žijících ptáků, v rámci programu EU NATURA 2000, v ČR jich funguje 41, dohromady zabírají téměř 10% rozlohy státu, snaží se o šetrnost při hospodaření)  významným ptačím územím (chráněné území v rámci programu Mezinárodní rady na ochranu ptáků, ten funguje od roku 1987)  biosferickou rezervací vyhlášenou OSN (ochrana přírody, rozvoj obyvatel, vědy a výchovy)  nachází se tu Krkonošský národní park (KRNAP, od roku 1963) a Karkonoski Park Narodowy (KPN, od roku 1959)

Mezi plazy, které můžeme nalézt v Krkonoších, patří:  skokan hnědý  čolek velký  čolek obecný  čolek horský  mlok skvrnitý ……

Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) ↓ Podkmen – obratlovci (Vertebrata) ↓ Třída – obojživelníci (Amphibia) ↓ Řád – žáby (Anura) ↓ ↓ Čeleď – skokanovití (Ranidae) ↓ Rod – skokan (Rana)

Délka – 10cm. Barva – většinou hnědá (se skvrnami na hřbetě a pruhy na nohou). Nohy – silné, nutné pro skákání (až 1m), plavání a potápění. Výskyt – vlhké nížinné polohy (ale i místa do 2500m). Potrava – např. hmyz, žížaly, aj. (hledání v noci nebo za deštivého dne).

Zazimování – zhruba od začátku listopadu do jara (s odtáváním ledu), ve vodních nádržích (min. 50cm hlubokých) nebo v zemi (bez mrazu). Rozmnožování – na jaře (samci vydávají mručivé zvuky), ve vodě (jinak pobyt na suchu). Snůška – rosolovitý chuchvalec složený z 1000 až 2500 vajíček (drží se při hladině). Vajíčko – tmavý pól (nahoře), světlý pól (dole). Líhnutí – za 3 až 4 týdny. Přeměna v žábu – za 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělost – ve 3 letech.

Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) ↓ Podkmen – obratlovci (Vertebrata) ↓ Třída – obojživelníci (Amphibia) ↓ Podtřída - ocasatí (Caudata) ↓ Řád – mloci (Salamandroidea) ↓ Čeleď – mlokovití (Salamandridae) ↓ Rod – čolek (Triturus)

Délka – 15cm. Kůže – zrnitá, vlhká (i během pobytu na souši). Nohy – silně, prsty žlutě pruhované. Barva  pobyt na souši (schovávání pod kameny, v zemi, apod.) – hřbet, hlava, boky a ocas černé, břicho žluté (pokryté černými skvrnami)  pobyt ve vodě – hnědá (pokrytá černými skvrnami)  krk a boky pak bíle tečkované Potrava – např. červi, plži, aj.

Zazimování – v zemi (bez mrazu). Rozmnožování  na jaře  samec má na hřbetě hřeben, na ocase pak perleťový pruh  ve vodě (např. rybníky, zatopené lomy, aj., ČISTÉ)  dvoření (např. vlnění ocasu, aj.) – přijetí spermatoforu samce (u kloaky a následně vniknutí dovnitř)  po pár dnech kladení vajíček (jednotlivě, mezi listy – z těch se vytvoří jakási kapsa) – zhruba 200 až 300  líhnutí po 2 týdnech, v dospělce pak za 3 měsíce  pohlavní dospělost – ve 3 letech Výskyt  nížiny i hory  v blízkosti vody

Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) ↓ Podkmen – obratlovci (Vertebrata) ↓ Třída – obojživelníci (Amphibia) ↓ Podtřída - ocasatí (Caudata) ↓ Řád – mloci (Salamandroidea) ↓ Čeleď – mlokovití (Salamandridae) ↓ Rod – čolek (Triturus)

Čolek velký  nejběžnější druh čolka u nás  délka – 6 až 10cm, samec větší než samice  štíhlé tělo a dlouhá hlava  vodní život – s hladkou kůží  suchozemský život – se suchou, zrnitou kůží  pohlavní dimorfismus  samec – podélně pruhovaná (světlé a tmavé) hlava, zeleně nebo hnědě zbarvené boky s hřbetem, opět s tmavými skvrnami (při namlouvání intenzivnější)  samice – okrová nebo hnědá barva, s tmavými skvrnami, břicho ze stran leskle žluté Potrava – např. hmyz (včetně jeho larev), pavouci, aj., zjara i vajíčka skokana hnědého

Prostředí  listnaté lesy, parky a louky, apod.  v zemi a ve vodě (rozmnožování) Rozmnožování  pohlavní dospělost – ve 3 letech  ve vodě (např. rybník, ale i kaluž, aj.), v rozmezí dubna až června  samec – na těle vysoký hřeben  počet vajíček – 150 až 300 (kladení do listů rostlin)  larva – dlouhá zhruba 1cm, žluté nebo hnědě zbarvená, se zašpičatělým ocasem, nejprve neschopná samostatného pohybu  dýchání larvy – vnější keříčkovité žábry  potrava larev – nejprve prvoci, posléze vodní hmyz, apod.  dospívání larev – změna v dospělce v rozmezí července až září (zisk suché kůže matného zbarvení)

Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) ↓ Podkmen – obratlovci (Vertebrata) ↓ Třída – obojživelníci (Amphibia) ↓ Podtřída - ocasatí (Caudata) ↓ Řád – mloci (Salamandroidea) ↓ Čeleď – mlokovití (Salamandridae) ↓ Rod – čolek (Triturus)

Čolek horský  délka – samec zhruba 8cm, samice zhruba 11cm  zploštělý ocas (směrem ze strany)  suchozemský život – suchá, jakoby sametová kůže, hřbet šedočerný, břicho od žluté po červenou,  vodní život (rozmnožování)  samec – pestré zbarvení, hřbet od šedé po modrou s asi 2mm černě tečkovaným lemem (ten i na bocích), břicho od žluté po červenou  samice – hřbet opět šedočerný (ale někdy i zelený nebo hnědý) s mramorováním, břicho od žluté po červenou, bez skvrn Potrava – např. hmyz, pavouci, aj., lov většinou v noci Zazimování – místa bez mrazu (vyhledávání v průběhu podzimu)

Prostředí  zejména hory a podhůří, ale i nížiny  v okolí vod Rozmnožování  samec – pestré zbarvení  ve vodě (např. tůně, klidné části potoků, aj., jinak život pod kameny, v mechu, apod.)  na jaře  dvoření (např. vlnění ocasu, aj.) – přijetí spermatoforu samce (u kloaky a následně vniknutí dovnitř)  posléze kladení vajíček (jednotlivě, mezi listy)  líhnutí po 2 týdnech (larva – velikost zhruba 8mm), v dospělce pak za 3 měsíce  pohlavní dospělost – ve 3 letech

Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) ↓ Podkmen – obratlovci (Vertebrata) ↓ Třída – obojživelníci (Amphibia) ↓ Řád – ocasatí (Caudata) ↓ ↓ Čeleď – mlokovití (Salamandridae) ↓ Rod – mlok (Salamandra)

Mlok skvrnitý  bez pohlavního dimorfismu  13 poddruhů – vliv na velikost i barvu  většinou černé zbarvení se žlutými (někdy i oranžovými či červenými) skvrnami (někdy i pruhy) – pro odrazení predátorů  délka – od 18 do 28cm  tělo – protáhlé, spíše silnější  končetiny – spíše krátké  ocas – vcelku dlouhý, mohutný  hlava – velká (vypouklé oči, zakulacená tlama)  délka života – 20 až 50 let (v zajetí)

Výskyt  Z Asie, JZ Afrika, J a střední Evropa  v ČR - ohrožený druh (vliv člověka, např. automobilismus, znečišťování přírodních vod, aj.)  odchyt z přírody – zakázán (fungují ale registrované chovy) Prostředí  vlhká místa, např. louky, lesy (listnaté i smíšené), pole, aj.  často v okolí vod (zde ale pouze během rozmnožování)  také v podhůří (do 1200m) Potrava – např. hmyz, pavouci, žížaly, slimáci, aj. Aktivita - navečer a v noci, přes den pouze za deště (jinak ukrývání, např. pod listy nebo kameny, v zemi, aj.) Pohyb – pomalý Na podzim – úkryt před zimou do země

Salamandrin  jed z očních žláz  nebezpečný pro malé živočichy (u člověka, např. při zasažení očí – pálení, aj.) – např. křeče, dýchací obtíže, aj., ale i smrt (při vyšší dávce)  bez predátorů (problémem pouze člověk!).

Rozmnožování  pohlavní dospělost – ve 3 (nebo 4) letech  v ČR – živorodý či vejcoživorodí (vývoj vajíček v těle matky)  páření – od konce léta do podzimu, kladení larev – od března do května, do vody (např. klidné části potoků, studánky, aj.)  počet larev – 40 až 70, dlouhé 2,2 až 3,2cm, masožravé (potrava např. rybí potěr, aj., ale i kanibalismus)  přeměna v dospělce (velikost – v této době zhruba 6 až 8cm)– ve 3 měsících (tedy od června do srpna) Páření  samice – uchopena samcem zdola  spermatofor – odložen na podklad (samec ústup stranou)  následné klesnutí samice na spermatofor

Slide 3: ŠJŮ. Wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: opádem.jpg Slide 4: PALOCH, David. Wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 5: ROLETSCHEK, Ralf. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 7: ROLETSCHEK, Ralf. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 8: CONSCIOUS. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 9: HEMPEL, Jörg. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Slide 10: SALIMFADHLEY. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 11: THEUER, Rainer. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 12: SPAANS, Piet. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 13: SPAANS, Piet. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 14: ANEVRISME. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 16: KRISP, H.. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 17: ANEVRISME. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Slide 19: SPAANS, Piet. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 20: FILIP, Martin; PROCHÁZKOVÁ, Tereza. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 21: LINNENBACH, N. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 23: HÄUSER, Steffen. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: