Fytogeografická analýza květeny ČR

Chorologie = areálová fytogeografie = nauka o areálech-rozšíření jednotlivých taxonů v prostoru Areál = území s výskytem jedinců 1 taxonu

1. Eurychorní areál (vázaný na kontinenty) Pinus sylvestris, Juniperus communis rody: Vaccinium, Oxalis čeledi: Berberidaceae, Pinaceae, Cornaceae

1a Kosmopolitní areál Phragmites australis, Typha latifolia, Lemna minor, Pteridium aquilinum hojně mechorosty a výtrusné rody: Carex, Ranunculus, Anemone, Festuca, Luzula čeledi: Poaceae, Cyperaceae, Asteraceae, Rosaceae, Fabaceae druhotný kosmopolitismus : Capsella bursa-pastoris, Plantago major, Poa annua, Stellaria media, Taraxacum

2. Mezochorní areál Nardus stricta, Euonymus europaea, Quercus robur, Carex pilosa, Juglans regia, Aesculus hippocastanum rody: Sesleria, Soldanella, Colchicum, Knautia

3. Stenochorní areál Larix decidua, Soldanella carpatica rody: Homogyne, Hacquetia

3a. Oligotopní až monotopní (endemity) Poa riphaea : Petrovy kameny Cerastium alsinifolium : u Mariánských Lázní Plantago atrata subsp. Sudetica : Velká Kotlina - Jeseníky Poa riphaea foto Klaudisová

Struktura areálů 1.celistvé, souvislé- kontinuitní (Chamerion angustifolium, Ranunculus repens, Urtica dioica) 2.nesouvislé, diskontinuitní (disjunktivní) s přetrhovaným výskytem ( Campanula barbata, Astragalus excapus) –(ostrovní areály- Pyrola carpatica-karpatský)

Centra areálů - geometrické – stejně daleko ke hranicím - frekvenční – těžiště areálu - genetické = vývojové centrum – území předpokládaného vzniku areálu

přírodní klimatické edafické biotické geografické antropogenní Migrace - způsob vzniku areálu Hranice areálů

Stabilita areálů stabilní – taxon dosáhl hranice podmínek své existence nestabilní – může se ještě šířit, nebo ubývá ústup areálu vlivem lidské činnosti (druhy antropofobní=hemerofobní, antropofilní=hemerofilní)

Areálové disjunkce = přerušení areálu -areál souvislý a nesouvislý -subareál -arela = drobný subareál -exkláva areálu

Prostorový rozměr-disjunkce makrodisjunkce – Viscum album, Osmunda regalis mikrodisjunkce = disjunkce lokální v souvislém areálu – Doronicum austriacum polydisjunkce – Taxus baccata Disjunkce mezidruhové, mezirodové

Typy disjunkcí

Arkticko-Alpínská disjunkce Dryas octopetala, Cerastium alpinum, Polygonum viviparum Evropsko altajská Asarum europaeum, Sanicula europaea, Galium odoratum Evropsko-východoasijská Viscum album, Convallaria majalis, Euonymus europaea, Hepatica nobilis–Hepatica asiatica Středoevropsko- kavkazská Rumex alpinus, Orobanche flava Mediteránní Quercus ilex Severoatlantská Phyllitis scolopendrium, Carex echinata Eurasijsko. severoamerická P. tremula v Eurasii, P. tremuloides v S Am. Bipolární Juncus filiformis, Phleum alpinum

Příčiny disjunkcí: -Klimatické -Orografické -Antropogenní : z Evropy do Ameriky: Calluna vulgaris, Hypericum perforatum z Ameriky do Evropy: Erigeron canadensis, Galinsoga parviflora z Asie do Evropy Impatiens parviflora

Zobrazení areálů a) slovní popis b) kartogram - obrysové zobrazení - bodové - obrysově-bodové -rastrové (síťové) -měnící velikost (souřadnicové) -konstantní velikosti (metrické) čtverce(GB), obdélníky, trojúhelníky, šestiúhelníky, lichoběžníky - plošné

Mapování druhů mapy - od 2. pol.19. st. (Německo, Anglie) Meuselova škola

fytokartogramy v Kodani- J. F. Schouw- Plantegeographisk Atlas pro GB- H.C.Watson - síťové mapy s nepravidelným rastrem

Mapování flóry střední Evropy Zprávy Čs. botanické společnosti 6:55-63, 1971 Živa 30: , 1982

1922- projekt fytokartografického mapování Německa = základní mapovací síť pro současné středoevropské mapování Atlas of the British flora-(10x10km)- hl. impuls pro fytokartografické metody Atlas evropské flóry pod vedením Finů. (50x50 km)

Symposium k floristickému mapování stř. Evropy v Mnichově: Ehrendorfer-přípravné práce k mapování vyš. rostlin ve východoalpských zemích Hamann- použití moderních dokumentačních metod při floristickém mapování zasedání v Průhonicích potvrzeno zapojení ČR do mapování

síť základních polí (z něm. topografických map 1: systém 4 místných čísel ) 10‘zem. délky x 6‘ zem. šířky (od Greenwiche) (tj. 12x11,1 km) jemnější dělení na kvadranty 5’x 3‘ Ehrendorfer – jednotící příručka

Česká republika centrum – BÚ ČAV Průhonice - Slavík

Sběr dat: škrtací seznamy s hlavičkou ( č. zákl. pole a kvadrantu, lokalita, ekol. údaje, datum, sběratel) zákl. seznam pro ČR druhů speciální seznamy pro montánní a alpínské, teplomilné, jarní aspekt děrné štítky pro 1 taxon s údaji o 1 nalezišti vyhodnocovací listy- při zpracování herb. sbírek

Přednosti síťového mapování zrychlení mapovacích prací možnost počítačového zpracování přehled „prozkoumanosti“ území vyhodnocování změn kvalitativních i kvantitativních stanovování prognóz

Atlasy: národní - síť základních polí a kvadrantů regionální - kvadranty Rumunsko, Lotyšsko- síť 7,5‘x 5‘ Afrika- zákl. síť 60’x 60’ Japonsko- metoda 3 dimenzí –horizontální minuty 15’x 10‘ –vertikální profily po 100m