BIOFILM Lékařská mikrobiologie – cvičení, jarní semestr 2016 Mikrobiologický ústav LF MU

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vylučovací soustava Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Advertisements

KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE - biofilm MUDr. Pavel Čermák, CSc.
Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic, Na Vyhlídce 6, Dobrá Voda u Českých Budějovic EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek.
HIV Vypracoval: David Pospíšil Obor: Technické lyceum Třída: 1L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:
Prvky a směsi Autor: Mgr. M. Vejražková VY_32_INOVACE_05_ Dělící metody Vytvořeno v rámci projektu „EU peníze školám“. OP VK oblast podpory 1.4 s názvem.
SŠHS Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Autor Ing. Libuše Hajná Název šablonyVY_32_INOVACE CHE Název DUMuCHE E Stupeň a typ vzděláváníOdborné.
VLASTNOSTI KAPALIN POVRCHOVÉ NAPĚTÍ Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3.0. Odkazy a citace jsou platné k datu vytvoření této práce. VY_32_INOVACE_13_29.
VY_32_INOVACE_16_20_kouření. Spoj název s obrázkem.
Stres a jeho důsledky. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a mateřská škola Bohdalov ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ ŠABLONA: III/2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST:
Fotosyntéza. Fotosyntéza je složitý proces probíhající v několika stupních v zelených částech rostlin. Účinkem světla za přítomnosti zeleného barviva.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Kód materiálu:
PŘÍRODOPIS 8. ROČNÍK VY_52_INOVACE_21_01_složky potravy.
ČISTÁ VODA. Čistota vody  pojem vyjadřující obsah cizích látek ve vodě  skutečně chemicky čistou vodu lze připravit pouze laboratorně  čistotu vody.
Trávení. -Trávení, někdy také zažívání, je metabolický biochemický proces, jehož cílem je získání živin z potravy. -V rámci trávení se potrava rozkládá.
Uhlík C Carboneum Chemický prvek, který je základním stavebním kamenem
Základní mikrobiologický rozbor vody
Výživa a hygiena potravin
Všechna neocitovaná díla jsou dílem autora.
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Pátráme po mikrobech Díl XIV. Biofilm
PŘÍRODOPIS 8. ROČNÍK VY_52_INOVACE_04_01_ žlázy s vnitřní sekrecí.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Vlastnosti plynů.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Občanská výchova
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Voda Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Diabetes mellitus.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Metabolické děje I. – buněčné dýchání
Ekonomika– národní hospodářství
Adsorpce na fázovém rozhraní
Autor: Mgr. M. Vejražková VY_32_INOVACE_16_Halogeny
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
VY_32_INOVACE_04-16 Ročník: VIII. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Cukry (sacharidy).
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Organizace lidského genomu, mutace a instabilita lidské DNA
Počítání krevních buňek
CHEMIE - Bílkoviny SŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 2.1 Biochemická diagnostika
KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK.
Zpracovala: Mgr. Monika Dvořáková
VYPAŘOVÁNÍ SUBLIMACE Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3.0. Odkazy a citace jsou platné k datu vytvoření této práce. VY_32_INOVACE_05_32.
Regulátory spojité VY_32_INOVACE_37_755
Náplň seminářů III. ročník všeobecné lékařství
Polymerase chain reaction Polymerázová řetězová rekce
Kód materiálu: VY_32_INOVACE_18_TANI_A_TUHNUTI_LATEK Název materiálu:
Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Kontrola prostředí a sterility
ELEKTRICKÝ PROUD.
Tvoří pedosféru, studuje ji pedologie
Atmosféra Země.
Univerzita Palackého V Olomouci Průtoková cytometrie
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
IMUNOESEJE.
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
Vlastnosti plynů.
Předmět Molekulární a buněčná
Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY
Transport nanočástic rostlinou
Biologie.
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Adsorpce na fázovém rozhraní
KULTIVACE Je předstupněm izolace bakteriálního druhu,
Diagnostika dítěte předškolního věku
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

BIOFILM Lékařská mikrobiologie – cvičení, jarní semestr 2016 Mikrobiologický ústav LF MU

Osnova  Co je biofilm?  Vznik biofilmu  Druhové zastoupení biofilmu  Diagnostické metody pro detekci biofilmu

Co je biofilm?  Biofilm je organizované společenství mikroorganismů tvořící se na rozhraní fází (nejběžněji na rozhraní pevné / kapalné prostředí).  Jeden z klíčových virulenčních faktorů.  Organismy žijící ve formě biofilmu vykazují odlišné vlastnosti od planktonně žijících organismů (odlišná rychlost růstu, transkripce odlišných genů,...).  Výskyt: medicína, vodárenský průmysl, potravinářství, příroda,...

Proč žít ve formě biofilmu?  Z takto vzniklého společenství plynou mikroorganismům mnohé výhody:  Ochrana před chemickými látkami  Mechanická ochrana  Vliv na účinek ATB  Výměna genetické informace (rezistence)  Kooperace mezi jednotlivými druhy  Vytvoření „biofilmové homeostázy“  Ochrana před účinkem imunitního systému

Biofilm v průmyslu

Biofilm v medicíně

Vznik biofilmu (1)  Adheze na povrch:  adsorpce organických molekul na povrch nosiče  adsorpce mikrobů na povrch – reverzibilní  ireverzibilní. Tohoto procesu se účastní fyzikální van der Waalovy síly, hydrofobní a elektrostatické interakce, dále nespecifické chemické vazby (vodíkové můstky, polární a kovalentní vazby) a specifické interakce (účast adhezinů, fimbrie, pili, bičíky). Primární kolonizátor se množí na povrchu  vznik mikrokolonií. o Primární kolonizátor se množí na povrchu  vznik mikrokolonií. o Nasedání dalších buněk stejného i odlišného druhu – fáze akumulace a agregace biofilmu. Opět princip adheze.

Vznik biofilmu (2)  Tvorba exopolysacharidů a dozrávání biofilmu  Exopolysacharidy vyplňují prostor mezi jednotlivýmu buňkami biofilmu – závisí na okolních fyzikálních i chemických podmínkách  Uvolnění buněk zralého biofilmu, šíření dále do těla – možno jak chemicky, fyzikálně, tak enzymaticky (quorum sensing)

Vznik biofilmu (3)  1) reverzibilní adheze  2) ireverzibilní adheze  3) tvorba mikrokolonií, koadheze  4) zrání biofilmu  5) disperze, šíření biofilmu

Vznik biofilmu (4)  Doba trvání jednotlivých fází

Složení biofilmu  Biofilm může být jednodruhový či vícedruhový.  Obsahuje buňky jednotlivých zástupců biofilmu a extracelulární matrix vyplňující prostor mezi buňkami.  Extracelulární matrix obsahuje:  Voda (až 97 %)  (Mikrobiální buňky (2-5 %) )  Polysacharidy (1-2 %)  Proteiny (< 1-2%) – výsledek lyze, enzymy  DNA a RNA (< 1-2%) – z lyzovaných buněk  Ionty – vázané i volné

Regulace biofilmu – Quorum sensing  Detekce okolních buněk, jejich polohy a množství pomocí systému „quorum sensing“ pomocí chemických signálů (nejčastěji laktony, oligopeptidy,...).  Účelové chování buňky – produkce signálních molekul a jejich kumulace  při překročení prahové koncentrace dojde ke změně exprese geů (signální molekula se naváže na membránový receptor na povrchu buňky).  Buňky takto mohou reagovat na stres, hustotu populace, pH, množství živin v okolí,...

Biofilm jako faktor virulence  Velice významný faktor – ochrana mechanická, chemická, před imunitním systémem, vliv na účinek ATB, výměna genetické informace mezi členy společenstva.  Biofilm má podíl především na chronických infekcích (do souvislosti s přítomností biofilmu se dává až 80 % všech infekcí!).  Častý výskyt u pacientů s plicními infekcemi (cystická fibróza, intubovaní pacienti), s močovými infekcemi (katetrizovaní pacienti).

Antimikrobiální rezistence biofilmu (1)  Mikroorganismy ve formě biofilmu tolerují až 100 – 1000x větší dávky antimikrobiálních látek než planktonně žijící.  Proč?  Extracelulární matrix snižuje difúzi léčiva – mechanická bariéra  Povrchový náboj – náboj matrix ztěžuje vstup polárních a nabitých ATB + vychytávání ATB)  Gradienty v biofilmu – různé vrstvy biofilmu mají různé prostředí (např. některá ATB nepůsobí v anaerobním prostředí, ale pouze na okraji biofilmu)

Antimikrobiální rezistence biofilmu (2)  Mikroorganismy ve formě biofilmu tolerují až 100 – 1000x větší dávky antimikrobiálních látek než planktonně žijící.  Proč?  Většina ATB lépe působí na rostoucí buňky  pomale rostoucí spodní vrstvy tak rychleji začnou ATB tolerovat  Výměna genetické informace mezi jednotlivými zástupci (možný vznik rezistentních mutant)  Horizontální přenos genů  Perzistující varianty mikroorganismů – zodpovědné za relapsy onemocnění

Eradikace biofilmu  Velice obtížná.  Antimikrobiální léčba většinou potlačí pouze symptomy, tedy infekce způsobené planktonními buňkami uvolněnými z matrix biofilmu  buňky ve formě biofilmu většinou nejsou zasaženy.  Je nutno použít velmi vysokých koncentrací antimikrobiální látky, ideálně v kombinaci.  Pokud léčba stále selhává (což se většinou bohužel děje)  vyjmout ložisko biofilmu (implantát, katétr,...).  Nové možnosti – např. enzymoterapie.

Prevence vzniku biofilmu  Vhodná volba impantátu a materiálu, z nějž je implantát vytvořen (nová generace plastů, impregnace koloidním stříbrem, antimikrobiálními látkami).  Proškolený personál dodržující pravidla asepse a dekontaminace.  Preventivní podání ATB u ohrožených pacientů.

Diagnostika biofilmu (1)  Průkaz biofilmu:  Fenotypové metody (Christensenova metoda, kultivace na agaru s kongo červení)  Kvantifikace vrstvy biofilmu (zjištění počtu CFU po předchozí sonikaci, obarvení a spektrofotometrie, kolimetrie – resazurin, konfokální mikroskopie,...)  Genotypové metody (PCR)

Diagnostika biofilmu (2)  Minimální inhibiční koncentrace (MIC) platná pro planktonní buňky neodpovídá koncentracím schopným zasáhnout biofilm.   MBIC – minimální biofilm inhibující koncentrace.  MBEC – minimální biofilm eradikující koncentrace.  Hodnoty MBEC leží často nad break pointem pro daná ATB.  Rozdíly v citlivosti MBEC vs. MIC jsou až několik řádů.

Rozdíly v citlivosti MIC, MBIC, MBEC

Orální biofilm

Úkol 1: Mikroskopie orálního biofilmu

Úkol 2:Vliv čištění zubů na orální biofilm  Po obarvení biofilmu jodovým roztokem (cca 2 min)  Zapište, kde se nachází nejvíce biofilmu

Úkol 3: Průkaz mikrobů kolonizujících katétry (1)  Kvalitativní pomnožení v bujonu: citlivé, ale nelze rozlišit kolonizaci od kontaminace  metoda se nedoporučuje. Negativní výsledek vylučuje kontaminaci.  Semikvantitativní metoda (Makiho metoda): katétr je válen po povrchu agaru sterilní pinzetou –  Pro krátce zavedené katétry  vnější kolonizace  Pro déle zavedené katétry  nevhodné, kolonizace je především zevnitř  Kolonizace při >15 koloniích Sonifikační metoda: katétry sonifikovány v ultrazvukové vaně, uvolněné bakterie jsou následně kvantifikovány vyočkováním na krevní agar  zjišťuje se počet CFU. Hranice pozitivity: > 100 (1000) CFU

Úkol 3: Průkaz mikrobů kolonizujících katétry (2)  Porovnejte jednotlivé metody a rozhodněte o možné kolonizaci katétru.  kvalitativní metoda  semikvantitativní metoda ( >15 CFU)  sonifikace katetru (>100 CFU)

Úkol 4: Vliv přítomnosti sacharidů na dynamiku růstu biofilmu  Vyplňte přibližný průměr hodnot absorbance do tabulky a sestrojte prostorový graf; učiňte závěr o množství přidané glukózy a růstu biofilmu S. mutans.

Úkol 5: Citlivost biofilmpozitivních mikrobů k ATB  zákal/žluté důlky znamenají růst mikrobů  odečtěte hodnoty MIC (planktonická forma) a MBEC (biofilm)  porovnejte hodnoty mezi sebou

Úkol 6: Citlivost biofilmpozitivních mikrobů k fágovému preparátu (1)  Nutné najít alternativní způsoby terapie. Jednou z možností je léčba pomocí bakteriofágů  plaková metoda (metoda dvouvrstevného agaru).  Postup:  rozvařte (cca 15 min.) 2,5 ml 0,7% masopeptonového agaru (MPA) a temperujte na 42 °C  vytvořte suspenzi Staphylococcus aureus v 0,7% MPA  suspenzí přelijte misku s 1,5% MPA a nechte ztuhnout na Petriho misku kápněte 10–20 μ l fágového preparátu STAFAL  odečtěte předpřipravený výsledek testu (váš test by se nyní inkuboval)

Úkol 6: Citlivost biofilmpozitivních mikrobů k fágovému preparátu (2)

Úkol 6: Citlivost biofilmpozitivních mikrobů k fágovému preparátu (3)

Po tomto cvičení byste měli:  Vědět, co je biofilm a kde se s ním můžete setkat.  Znát vznik biofilmu.  Umět popsat obtíže a terapii infekce způsobené biofilmovými společenstvi.