Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Řasy - systém

Systém řas OBRNĚNKY (Dinophyta) CHROMOPHYTA (jiný název: Heterokontophyta) - „Hnědé řasy“ KRÁSNOOČKA (Euglenophyta) RUDUCHY (Rhodophyta) - „Červené řasy“ ZELENÉ ŘASY (Chlorophyta ) Různé (obvykle složité) členění, zjednodušeně lze zahrnout všechny řasy do 5 velkých skupin (oddělení):

Začlenění řas do hlavních skupin eukaryot Skupiny zahrnující řasy

Začlenění řas do hlavních skupin eukaryot Chromalveolata OBRNĚNKY (Dinophyta) CHROMOPHYTA (jiný název: Heterokontophyta) - „Hnědé řasy“ Excavata KRÁSNOOČKA (Euglenophyta) Archeplastida (Plantae) RUDUCHY (Rhodophyta) - „Červené řasy“ ZELENÉ ŘASY (Chlorophyta )

Obrněnky (Dinophyta) hnědý typ plastidů (chlorofyl a + c, hnědá barviva) nejčastěji bičíkatá stélka, dva bičíky, schránka součást planktonu (hlavně mořského), některé druhy jedovaté, asi 250 druhů některé druhy mixotrofní nebo heterotrofní

Chromophyta („Hnědé řasy“) hnědý typ plastidů (chlorofyl a + c, hnědá barviva) oddělení se člení na několik tříd, my probereme čtyři: 1.Zlativky 2.Rozsivky 3.Chaluhy 4.Různobrvky

Zlativky (Chrysophyceae) bičíkatá, kokální nebo vláknitá stélka některé druhy tvoří schránky, některé kolonie některé druhy mohou být mixotrofní nebo heterotrofní nejčastěji v málo znečištěných sladkých vodách, mohou způsobit žlutohnědé zbarvení vody přibližně 1000 druhů

Rozsivky (Bacillariophycaeae, Diatomae) kokální stélka s dvoudílnou schránkou z SiO 2 podle souměrnosti schránky se dělí na centrické (kulaté) a penátní (podlouhlé) rozsivky žijí jednotlivě nebo v koloniích

Vývojový cyklus rozsivek - většinu života 2n (typ diplont) Nepohlavní rozmnožování: - schránka se rozdělí - vždy menší část doroste - jedna linie rozsivek se stále zmenšuje - po dosažení minimální velikosti nastává pohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování: - jedinci (= buňky) jsou rozlišeny na samčí a samičí - buňka se dělí meiózou, ztrácí schránku, vznikají pohlavní buňky - vzniklé pohlavní buňky splynou, zygota vyroste na maximální velikost a vytvoří schránku

Rozsivky 6000 druhů, z toho 2000 sladkovodních součást planktonu, společenstvo dna, epifyty ve sladkých vodách jich je nejvíce na jaře a na podzim bioindikátory (čistota a teplota vody, mořské proudy)

Chaluhy (Phaeophyceae) vláknitá nebo pletivná stélka rozměry: cm – desítky m vývojové cykly podobné vyšším rostlinám obývají hlavně litorál chladnějších moří – např. rody Fucus, Laminaria, Ascophyllum, Macrocystis (dorůstá až 60 m, roste v mořích jižní polokoule) rod Sargassum – plovoucí chaluha v Sargasovém moři (západní Atlantik, místo rozmnožování úhořů) celkem 1500 druhů využívají se jako krmivo pro dobytek, palivo, hnojivo průmyslové využití (soda, jód, polysacharidy, …)

Chaluhy

Chaluhy (Phaeophyceae)

Různobrvky (Xantophyceae) bičíkatá, kokální, vláknitá nebo trubicovitá stélka zelené zbarvení většinou sladkovodní, méně často mořské, půdní 400 druhů Vaucheria (Posypanka) sladkovodní řasa s trubicovitou stélkou

Krásnoočka (Euglenophyta) zelený typ plastidů (chlorofyl a + b, karoteny, xantofyly) bičíkatá stélka, jeden nebo dva bičíky mixotrofní nebo heterotrofní většinou sladkovodní, žijí v organicky znečištěných vodách, přibližně 900 druhů

Ruduchy (Rhodophyta) – „Červené řasy“ červený typ plastidů (chlorofyl a + d, fykocyanin, fykoerytrin červená, hnědočervená, modrozelená nebo zelená barva kokální, vláknitá, pletivná stélka 3500 druhů, z toho 190 sladkovodních litorál a sublitorál teplejších moří, hloubka až 200 m; sladkovodní v čisté vodě (potoky) Porphyra – jídlo (hlavně v Japonsku), sushi jiné druhy – výroba agaru (přírodní želatina, používá se v potravinářství a v mikrobiologii) některé druhy se využívají v lékařství

Ruduchy

Zelené řasy (Chlorophyta) zelený typ plastidů (chlorofyl a + b, karoteny, xantofyly – stejná jako u vyšších rostlin) celkem 7000 druhů (největší skupina řas) oddělení se člení na několik tříd, my probereme čtyři: 1.Zelenivky 2.Spájivky 3.Trubicovky 4.Parožnatky

Zelenivky (Chlorophyceae) bičíkatá, kokální, vláknitá, pletivná stélka jednobuněčné mohou žít volně, v koloniích nebo cenobiích cenobium je kolonie, která má přesný počet buněk (4, 8, 16, 32¨, … = 2 n ; vzniká opakovaným dělením buněk), každá buňka má specifický tvar většinou sladkovodní, hlavně součást planktonu, některé mořské nebo suchozemské praktické využití: Ulva – „mořský salát“

Zelenivky

Spájivky (Conjugatophyceae) kokální nebo vláknitá stélka sladkovodní, součást planktonu charakteristické rozmnožování („spájení“)

Vývojový cyklus spájivek - většinu života n (typ haplont) Pohlavní rozmnožování: - stélka rostliny je tvořena vláknem s haploidními (n) buňkami - dvě vlákna se těsně přiblíží, mezi nimi se vytvoří můstky - obsah jedné buňky přejde do buňky sousedního vlákna a splyne s ní, následně splynou jádra (vznikne jádro 2n) - buňka s 2n jádrem se osamostatní, zůstává nějakou dobu v klidu - po čase se buňka rozdělí meiózou, vytvoří se z ní haploidní buňky (n), z nich vyrostou nová vlákna Nehlavní rozmnožování: - dělení buněk nebo vláken řasy

Trubicovky (Bryopsidophyceae) trubicovitá stélka s přepážkami nebo bez přepážek většinou mořské, porůstají dno, obvykle makroskopické charakteristické rozmnožování (rodozměna), podobné jako u vyšších rostlin

Vývojový cyklus trubicovek (žabí vlas) - během života se střídají dvě generace n a 2n (rodozměna) Generace 2n – sporofyt - vyrůstá ze zygoty (2n buňka vzniklá splynutím pohlavních buněk) - v buňkách 2n chromozomů - na rostlině vznikají meiózou haploidní výtrusy Generace n – gametofyt - vyrůstá z výtrusu (n) - všechny buňky n (haploidní) - na rostlině vznikají mitózou pohlavní buňky U žabího vlasu je vzhled gametofytu a sporofytu stejný

Parožnatky (Charophyceae) pletivná stélka, velikost 5 – 90 cm, podobné přesličkám buněčné stěny obsahují CaCO 3 sladkovodní, porůstají dno

Použité zdroje a literatura Literatura Urban, Z.; Kalina, T.: Systém a evoluce nižších rostlin. SPN. Praha 1980 Jeník, J. a kol.: Botanika. SPN. Praha 1979 (6. vydání) Kincl, L. a kol.: Biologie rostlin. Fortuna. Praha 2000 (3. vydání) Internetové zdroje obrázků I: mages/e2b6e2bd-d17e-4f79-affa-239c5bb31f5a.jpeg Dinobryon_divergens.jpg/220px-Mikrofoto.de-Dinobryon_divergens.jpghttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Mikrofoto.de- Dinobryon_divergens.jpg/220px-Mikrofoto.de-Dinobryon_divergens.jpg

Použité zdroje a literatura Internetové zdroje obrázků II: ght=148http://media3.picsearch.com/is?8LSNrtRwfo9vGaeLUky5RoDaloSgmB2VBgdaLRh7mtk&hei ght=

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu LITERACY Autor: Vít Růžička Předmět: Biologie Datum: Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY