DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Moderní škola Název školy Střední hotelová škola, s.r.o., Floriánské nám. 350, Kladno Předmět Literární výchova Tematický okruh Umění a literatura 2. poloviny 20. století Téma Základní vývojové tendence ve světové literatuře 2. poloviny 20. století Ročník 4. Jméno autora Mgr. Simona Růžková Datum tvorby Anotace Materiál slouží jako úvodní seznámení s hlavními vývojovými proudy světové poválečné literatury.

SVĚTOVÁ LITERATURA po roce 1945

Mimoliterární vlivy zážitky 2. světové války použití atomových zbraní v Japonsku rozpad někdejšího koloniálního světa – národně osvobozenecké hnutí v Asii, Africe a Latinské Americe oslabení vlivu někdejších světových velmocí (Anglie, Francie, Německo)

Mimoliterární vlivy zesílení vlivu hlavních vítězů války - USA a Sovětského svazu „železná opona“ mezi Východem a Západem „studená válka“ poznávání vesmíru globální problémy lidstva (nemoci, drogy, nezdravé životní prostředí, rasismus ad.)

Zobrazení války a jejích důsledků válka dlouho hlavním tématem poválečné literatury ve všech zemích, které zasáhla psali o ní jak přímí účastníci, tak i spisovatelé generačně mladší v dokumentární i umělecké literatuře

Zobrazení války a jejích důsledků protest proti krutosti války, téma holocaustu patetická oslava hrdinství, statečnosti, odvahy, vlastenectví (východní literatura, zvl. ruská) nepatetický pohled, rozbor lidské psychiky, naturalismus (západní literatura) satirický nebo humoristický pohled

Angažovaná próza snaha vyjádřit nespokojenost s nedostatky doby krize mezilidských vztahů pocity ohrožení, úzkosti a odcizení existencialismus ve Francii neorealismus v Itálii

Snaha distancovat se od ideálů konzumní společnosti výsměch tradičním hodnotám (bohatství, rodina, kariéra, národní hrdost) protest proti konvencím, životnímu stereotypu otevřenost, provokace beatnici v USA „rozhněvaní mladí muži“ v Anglii

Experimentální literatura experimenty v oblasti formy autoři měli dojem, že tradiční literární formy (např. román) už jsou přežité, že nedokážou postihnout novou skutečnost a že je tedy potřeba vytvořit formy nové francouzský „nový román“ absurdní drama

Magický realismus návrat ke starým mýtům a legendám vliv ústní lidové slovesnosti tento termín se používá především ve vztahu k latinskoamerické literatuře, v širším slova smyslu i pro spisovatele z jiných zemí s bohatým folklórem (např. z Ruska, Kirgizie ad.)

Fantazijní literatura 1.klasická sci-fi – vědeckofantastická próza, fiktivní obraz budoucnosti založený na znalostech soudobé vědy a techniky 2.fantasy literatura – únik do světa fantasie 3.antiutopie – katastrofické vize světa, představy, k jakým tragickým koncům by mohl vést vývoj techniky, ale i totalitní způsob vlády

Postmodernismus zpochybnění racionalismu odmítnutí tzv. věčných pravd, důraz na komunikaci a dialog princip hry (jazykové hříčky, míšení žánrů, intertextualita - citace jiných textů, parodie, narážky) významná úloha čtenáře, je přizván ke spolupráci, díla umožňují velké množství interpretací

Rozmach tzv. populární literatury literatura vycházející vstříc čtenářským potřebám, snaha přiblížit se k nenáročnému čtenáři komerční velmi dobře řemeslně zvládnutá, ale myšlenkově nehluboká neklade si příliš velké ambice po stránce umělecké, filosofické apod.

ZDROJE: SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN SOLDÁN, Ladislav a kol. Přehlední dějiny literatury III. Praha: SPN, 1997, ISBN vlastní archiv autorky