PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Všeobecný systém preferencí (GSP) od
Advertisements

Kontrola exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití – role MZV.
Smíšená pracovní skupina pro e-Customs
Zahraniční obchod Obchodní politika.
Volný pohyb zboží.
Kontrola zboží dvojího použití - nové aspekty Ing. Svatopluk Leitgeb 10. listopadu 2009 © 2009 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Evropské soutěžní právo Michal Částek
MEZINÁRODNÍ OBCHOD. Příčiny rozvoje odlišné klimatické a přírodní podmínky odlišný spotřebitelský vkus zvyšování efektivity – dělba práce.
Mezinárodní ekonomické právo 2. – mez.obchod
* ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA květen 2013VY_32_INOVACE_EKO_ Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová.
Mezinárodní ekonomické právo 3. – WTO
Celnictví Význam a druhy cel.
Licenční správa říjen 2008 KONTROLA EXPORTU ZBOŽÍ DVOJÍHO POUŽITÍ- SOUČASNÝ VÝVOJ PRÁVNÍ PŘEDPISY ES V OBLASTI KONTROLY VÝVOZU ZBOŽÍ DVOJÍHO POUŽITÍ A.
PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA – POKRAČOVÁNÍ.
Zahraniční a bezpečnostní politika EU
PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA – POKRAČOVÁNÍ.
Struktura a principy Evropského práva
1 Společné politiky EU Mezinárodní ekonomická integrace VŠFS LS 2004/05 MS prezenční přednáška
Mezinárodní obchod.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Spotřebitelská legislativa EU a nejnovější vývoj
Světová ekonomikaOPF1 SVĚTOVÁ EKONOMIKA 5. Světová ekonomikaOPF2 1) Měření světového obchodu 2) Tendence ve světovém obchodě 3) Světové ceny 4) Obchodní.
Společná obchodní politika EU (obchod s nečleny) 2014.
DOBRÝ DEN PŘEDNÁŠKA Č. 11. ÚMLUVA O PRÁVU ROZHODNÉM PRO SMLOUVY II. ČÁST.
EU legislativa v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího použití Ing. Zora Ondrejčíková Licenční správa Oddělení mezinárodních kontrolních režimů 10. listopadu.
Vnitřní trh ES Dr. Petr Kolář. Charakteristika vnitřního trhu n Cíl: konkurenceschopnost na světovém trhu n Definice (Smlouva ES, čl. 14) „vnitřní trh.
Společná obchodní politika EU
Mezinárodní regionální integrační seskupení v oblasti obchodu
Mezinárodní obchodní transakce
OBLAST VYDÁVÁNÍ POVOLENÍ. Povolování obchodu s vojenským materiálem upravuje § 6 až 13 zákona č. 38/1994 Sb. § 6 - vydává se právnické osobě se sídlem.
Právní regulace zahraničně obchodních vztahů ČR aspekt veřejnoprávní –obchod uvnitř EU (intrakomunitární) –obchod s nečlenskými státy aspekt soukromoprávní.
Sociální zabezpečení v EU Základní zásady, osobní a věcný rozsah.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY V KONTEXTU WTO NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY Vnější obchodní vztahy EU.
Mezinárodní obchodní instituce Vznik mnohostranného obchodního systému světová válka světová válka neexistuje mezinárodní plán poválečné.
GATT 1994 DOHODY NAVAZUJÍCÍ NA GATT 1994
Mezinárodní ochrana duševního vlastnictví
PŘEDNÁŠKA Č. 3 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO.
MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ
Právní regulace zahraničně obchodních vztahů ČR aspekt veřejnoprávní –obchod uvnitř EU (intrakomunitární) –obchod s nečlenskými státy aspekt soukromoprávní.
WTO – HLAVNÍ AKTÉR SVĚTOVÉHO OBCHODU
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec VŠFS seminář 2015.
PŘEDNÁŠKA Č. 3 GATT 1994 DOHODY NAVAZUJÍCÍ NA GATT 1994.
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph. D
ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA č. 6.
MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ
Právo mezinárodního obchodu  Úvod – systematika mez.obchodních vztahů, roviny úpravy  Mezinárodní ekonomické právo (mez.organizace, WTO, rozbor GATT)
PROBLEMATIKA PŮVODU ZBOŽÍ
Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA – kdo na ní získá víc? Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.
H ARMONIZACE PRÁVEM EU 1. B) PROVÁDĚNÍ ČLENSKÝMI STÁTY Při provádění různých opatření - zejména programů - spolupůsobí členské státy  Oznamují Komisi.
Celní správa České republiky ZMĚNY V PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISECH – CELNÍ HODNOTA (Stručný přehled k IA a DA k UCC)
Zahraniční obchod Význam, formy a členění. Obsah výkladu Význam zahraničního obchodu Formy zahraničního obchodu Členění zahraničního obchodu Otázky a.
Mezinárodní právo obchodní, prof. N. Rozehnalová MEZINÁRODNÍ PRÁVO OBCHODNÍ PŘEDNÁŠKA Č. 1.
P RÁVO E VROPSKÉ UNIE 2 Prezentace ES A EU Evropská společenství – původně tři Společenství 1951 – ESUO (fungovalo v období 1952 – 2002) 1957.
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec Seminář 2016.
Proces komitologie Mgr. Ondřej Veselský Ředitel odboru Evropské unie a mezinárodního práva Ministerstvo vnitra.
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec
Sociální zabezpečení v EU
Evropa - Stadia Ekonomické Integrace
Rozpočet Evropské unie
Společná obchodní politika
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY PŘEDNÁŠKA Č. 1
Právo mezinárodního obchodu
Celní právo a celní správa
Celní právo – CLO Pojem a historie
Právo mezinárodního obchodu
SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA – POKRAČOVÁNÍ
MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ
Ekonomika Clo a celní politika 4. Ing. Miroslava Farmačková
Transkript prezentace:

PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO

OSNOVA 1.ÚVOD 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY 4. SPOLEČNÁ CELNÍ POLITIKA 5. OPATŘENÍ REGULUJÍCÍ DOVOZ 6. OPATŘENÍ REGULUJÍCÍ VÝVOZ 7. SPOLEČNÉ PROBLÉMY REGULACE VÝVOZU I DOVOZU 8. OCHRANNÁ OPATŘENÍ

PRÁVNÍ ZÁKLAD – ČLÁNEK 133 (MIMO EMBARGO)  1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.  2……………………………

ÚVOD  CÍL ŘÍMSKÉ SMLOUVY: VYTVOŘENÍ CELNÍ UNIE BEZ BARIER V OBCHODOVÁNÍ A SPOLEČNÝM CELNÍM TARIFEM NA DOVOZY ZE TŘETÍCH ZEMÍ  RŮST MEZINÁRODNÍHO OBCHODU – RŮST POZICE ES – RŮST VÝZNAMU SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

ZÁKLADNÍ CÍL SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY  1. KONTROLA KVANTITY DOVOZU  2. MAXIMALIZACE VÝVOZU

NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY  DĚLENÍ: a) SMLUVNÍ (mezinárodní smlouvy dvoustranné či mnohostranné), a b) AUTONOMNÍ (komunitární akty, zejména nařízení). u  Užité nástroje lze dělit také na: a) TARIFNÍ (cla a dávky s rovnocenným účinkem), kdy je obchod omezen ekonomicky, nikoli však administrativně, B) KVANTITATIVNÍ (kvóty a opatření s rovnocenným účinkem), kdy naopak je obchod omezen spíše administrativně. DALŠÍ DĚLENÍ: SKRYTÉ A ZJEVNÉ, OCHRANNÉ NÁSTROJE, PŘEKÁŽKY OBCHODOVÁNÍ

REFLEXY SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY  MULTILATERÁLNÍ (MFN PLUS NÁRODNÍ REŽIM)  REGIONÁLNÍ (PREFERENČNÍ REŽIM)  BILATERÁLNÍ (PREFERENČNÍ REŽIM)  SPOJNICE: LIBERALIZACE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU

CLA – ZÁKLAD REGULACE  ROLE CEL, PŘEKÁŽKA PRVÉ GENERACE  DOVOLENÁ PŘEKÁŽKA  JINÉ PROSTŘEDKY JSOU SPÍŠE VÝJIMKOU  NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH – OBLAST PRŮMYSLOVÉHO ZBOŽÍ  CELNÍ UNIE

SPOLEČNÁ CELNÍ POLITIKA 1.nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění dalších úprav (dále jen celní kodex). V platnost vstoupil nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, obsahující ustanovení k provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 2. nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, obsahující ustanovení k provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 3. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění pozdějších úprav 4. nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla

CELNÍ ZÁKONÍK  ROZSAH  ZÁKONÍK SE VZTAHUJE (ČL. 1-3) NA: A) obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi, B) na zboží, na něž se vztahují Smlouva o založení ESVO, Smlouva o založení EHS a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii C) TERITORIUM SPOLEČENSTVÍ (PŘESNĚ ČL.3)  PROCEDURA 1.ZAČLENĚNÍ ZBOŽÍ POD POLOŽKU CELNÍHO SAZEBNÍKU 2.VÝPOČET CELNÍ HODNOTY 3.STANOVENÍ PŮVODU ZBOŽÍ 4.VYMĚŘENÍ CLA

CELNÍ SAZEBNÍK  VÝZNAM:zajištění jednotné aplikace společné obchodní politiky a vytvoření základu pro statistické informace o mezinárodním obchodu  ČLENĚNÍ: část nomenklaturní (kombinovanou nomenklaturu zboží a služeb), část sazební (cla).  součástí jsou rovněž měrné jednotky pro jednotlivé druhy zboží.  on-line verze TARIC obsahující aktuální celní předpisy je volně dostupná pro dovozce.

CELNÍ HODNOTA  VÝZNAM: ZÁSADNÍ PRO CLA AD VALOREM  SVĚTOVÝ RÁMEC: DOHODA O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VII GATT (VÝČET RŮZNÝCH METOD PRO HODNOCENÍ, ZÁKLAD PŘEVODNÍ METODA, DALŠÍ NÁSLEDUJÍ)  ES: CELNÍ KODEX V ČLÁNCÍCH 28-36

PRAVIDLA PŮVODU  VÝZNAM KONSTATOVÁNÍ PŮVODU  ÚČEL: A) určit tuzemské zboží - nepodléhá clům či jiným omezením zatěžujícím zboží mající jiný původ, B) určit původ zboží pocházejícího ze zahraničí, tj. určit zemí, odkud zboží pochází. Následně dochází ke stanovení toho, zda zboží podléhá preferenčnímu či nepreferenčnímu zacházení. C) další důvody jako je značení, statistika, vládní zakázky podpory tam, kde jsou udělovány atd.

ZPŮSOBY URČENÍ PŮVODU OBECNĚ 1. pravidlo o posledním podstatném přepracování zboží, 2. procentuální hodnotový test 3. test zahrnující zvláštní výrobní nebo zpracovací operace, které podmiňují nebo naopak nepodmiňují původ daného zboží, 4. změna celního zařazení.

ES – CELNÍ KODEX  ČLÁNKY 22 – 26 NEPREFERENČNÍ PŮVOD -MÍSTO VÝROBY -MÍSTO POSLEDNÍHO PODSTATNÉHO PŘEPRACOVÁNÍ  ČLÁNEK 27 PREFERENČNÍ PŮVOD -PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ STATUSU -SOUČÁST DOHOD -KUMULACE: -BILATERÁLNÍ, DIAGONÁLNÍ, INTEGRAČNÍ

CLA  DRUHY: valorická, specifická, kombinovaná, smíšená, pohyblivá. Převažují cla valorická. Z hlediska vazeb lze cla členit na: 1. smluvní, vyplývající ze závazků v rámci GATT. Dopadají na dovozy ze země, které je poskytována doložka nejvyšších výhod. Základem je Listina koncesí a závazků, která je součástí Marrákešského protokolu GATT 1994 přijatého v rámci Uruguayského kola. 2. autonomní, stanovená mimo tento režim,

VÝJIMKY ZE STANOVENÝCH CEL  ZBOŽÍ ZE ZÓNY VOLNÉHO OBCHODU  DOVOZ ZE ZEMÍ ACP V RÁMCI DOHODY Z COTONU  VYLOUČENÍ ČI ELIMINACE CEL NA DOVOZ ZBOŽÍ Z ROZVOJOVÝCH ZEMÍ V RÁMCI GSP  SUSPENZE A KVÓTY

PREFERENCE  Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země ( GSP)  Počátek v rozhodnutí konference UNCTAD  Nereciproční, nediskriminační základ  POUŽÍVÁNO ŘADOU JINÝCH STÁTŮ

GSP  PRAKTIKOVÁN OD ROKU 1971  PO URUGUAYSKÉM KOLE NAHRAZEN TZV. GRADUATION  CÍL – V EKONOMICKÉ ROVINĚ ZJEDNODUŠIT PŘÍSTUP VÝROBKU NA TRH  GSP V RÁMCI ES NA – NAŘÍZENÍ 980/2005

SUSPENZE A KVÓTY  PRÁVNÍ ZÁKLAD: Sdělení Komise týkající se autonomních suspenzí sazeb a kvót  SUSPENZE: UPLATNÍ SE NA VEŠKERÉ MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ  KVÓTA: UPLATNÍ SE JEN NA URČITÉ MNOŽSTVÍ

PŘEDMĚT  MOHOU  suroviny, polotovary nebo součástky, které jsou nedostupné v rámci Společenství. Hotové produkty užité jako součást konečného výrobku mohou být předmětem výjimky za podmínky že přidaná hodnota je vysoká  NEMOHOU  zboží prodávané spotřebitelům, zboží, které má ekvivalent na vnitřním trhu nebo na trhu třetí země, s níž existuje preferenční režim (není-li zde v dostatečném množství, lze udělit kvótu), případy, kdy by udělení výjimky vyvolalo konflikt s jinou společenstevní politikou atd.

DALŠÍ POZNÁMKY  KDO ŽÁDÁ: ČLENSKÉ STÁTY JMÉNEM VÝROBCŮ  HODNOTA: NE MENŠÍ NEŽ EUR VYBRANÝCH JINAK NA CLE – MOŽNOST KUMULACE U MALÝCH VÝROBCŮ  SOUHLAS: SUSPENZE DOPADÁ NA VŠECHNY  KVÓTY: ALOKACE DLE METODY „FIRST COME, FIRST SERVED“

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ DĚKUJI