Mezinárodní vztahy - seminá ř Vypracovala: Veronika Pazderová Řecko – tehdy a dnes

Řecko Řecká kultura a umění se staly základem pro evropskou kulturu a vzdělanost. Řecko se považuje za kolébku evropské kultury. Příklady řeckého umění a ideálů nikdy nepřestaly působit, a to v jakémkoliv historickém období - v období římské říše, renesance, klasicismu a i dalších pozdějších etapách – během osvícenství se stává řecká, starověká antika vzorem a inspirací.

Životnost řecké kultury - důvody  Vyspělá civilizace – architektura, sochařství, dramatické umění, apod.  Humanistický životní názor – člověk jako rozumná bytost stojí v centru pozornosti. Ideálem se stává člověk zdravý, krásný, mravný, vzdělaný a sebevědomý – kalokagathia  Demokratický charakter veřejného života – již v 5. st. př. n. l. – za vlády krále Perikla, je dosaženo nejvyšší možné demokracie ve starověku

Historický a politický vývoj Řecka Nejprve městské státy polis (nejvýznamnější Athény, Sparta), později pod vládou Alexandra Velikého expanze Řecka poprvé má starověké Řecko podobu veliké říše. Od 2. st. př.n.l. – Řecko pod správu Říma, po rozdělení římské říše součástí Byzantské říše, po pádu Byzance se Řecko dostává pod tureckou nadvládu, která trvala až do 19. století. Národní obrození – na konci 18. st. stoupají v Řecku protiosmanské nálady, Řekové se chtějí zbavit nadvlády, v roce 1821 vypuká povstání, po zásahu velmocí (Rusko, Francie, VB) vítězství křesťanské koalice Roku 1830 – oficiálně uznán řecký stát jako nezávislé království.

Řecko a dvě světové války Během 1. sv. války – země politicky roztříštěná : Král Konstantin I. politik Venizelos orientace na centrální mocnosti orientace na Dohodu Od r začíná postavení krále Konstantina kolísat – později je nucen přijmout podmínky Dohody. Moc poté přebírá opozice. Politik Venizelos se soustředí na vojenské složky a expanzi Řecka, avšak tyto snahy přinášejí Řecku hospodářské problémy, jeho popularita klesá. V meziválečném období se jedná především o zachování či zrušení monarchie – dochází k převratu a nastolení republiky, avšak vývoj republiky je doprovázen špatnou vnitropolitickou situací a časem dochází k nastolení vojenských diktatur – Ioanis Metaxas – jeho režim je přerušen 2. sv. válkou Během 2. sv. války se Řecko nejdříve potýká s nátlakem fašistické Itálie – Řekové odmítají požadavky Itálie dne 28. října 1940 – dodnes je tento den stáním svátkem (Den, kdy řekli ne) Itálie zahajuje pozemní invazi, kterou se Řekům daří potlačit, avšak na ponížení italského spojence reaguje Hitler okupací Řecka a posílá do země své jednotky. Od r vznikají různé odbojové skupiny – odporu proti německým okupantům se účastní jak jednotky levicově, tak pravicově zaměřené.

Konflikty mezi odbojovými skupinami a zárodek občanské války již v r dochází k ozbrojenému konfliktu mezi komunisty (ELAS) a příslušníky pravicových členů odboje (EDES) V květnu 1944 – sjezd odbojových organizací v Bejrútu: komunistický Výbor národního osvobození – EAM, Řecká národní demokratická unie – EDES vznik koalice – vláda národní jednoty avšak v prosinci 1944 se nová vláda rozpadla (problémy především s otázkou odzbrojení – EAM trvala na požadavku dominantního postavení ozbrojené frakce ELAS) Po rozpadu vlády ELAS demonstrace v Athénách (boj mezi komunistickými ELAS a místní policií podporovanou britskými jednotkami) událost vstoupila do dějin jako Dekemvrian Boje trvaly 37 dní a komunisté prohráli – dohoda o ukončení bojů – 12. února 1945 – Varkizká dohoda (obsahovala text o demobilizaci ozbrojené frakce, plány pro nové volby a referendum pro monarchii)

Občanská válka Vznik: mnoho veteránů z ELAS své zbraně neodevzdalo a až na jich emigrovalo do Jugoslávie začali vznikat nevojenské oddíly. Volby v roce 1946 vyhrála monarchistická strana – král Jiří se vrátil do vlasti a s ním i silný vliv Britů Začátek: 30. března 1946 – přepadení policejní stanice – později se zformovaly vojenské jednotky – Řecká demokratická armáda – DSE (vedená bývalým velitelem ELAS) – „Všichni do války! Vše pro vítězství!“ V r – boje nabíraly na intenzitě – komunisté zformovali tzv. Prozatímní demokratickou vládu – regulérní vláda se bránila zákazem komunistické strany a perzekucí členů i sympatizantů DSE – vrchol moci začátkem r – pod kontrolou komunistů hlavně severozápadní část Řecka a ostrovy Peloponés, Kréta, Ikaria, apod. Konec: regulérní řecká armáda – technicky dokonalejší zatlačovala DSE. Osud války nakonec rozhodly vnitřní rozpory mezi komunisty a také rozpory mezi SSSR a Jugoslávií řečtí komunisté zůstali loajální SSSR, nato se Jugoslávie rozhodla uzavřít své hranice a Řecko ztratilo jugoslávskou podporu díky podpoře Britů a Američanů došlo k porážce komunistických povstalců a upevnění monarchistického režimu v zemi

Důsledky občanské války Válka zanechala Řecko z ekonomického hlediska v troskách finanční pomoc v rámci Marshallova plánu Řecká emigrace – cca. přes Řeků zapojených do aktivit DSE bylo nuceno emigrovat do zemí Východního bloku – Albánie, SSSR, Polsko, Československo 1. vlnu emigrace tvořily děti – evakuaci dětí zorganizovala Prozatímní demokratická vláda – probíhala v letech vlnu emigrace představovali dospělí muži i ženy – zčásti partyzáni DSE, rodinní příslušníci DSE, zajatci řecké královské armády, sympatizanti komunistické strany do Československa přišlo v letech 1948 – 50 cca. 12 tisíc uprchlíků – svůj domov nacházeli především v pohraničních oblastech po odsunutých Němcích (Sudety – Krnov, Jesenicko) veteráni DSE a levicoví aktivisté ztratili ve své domovině občanství a majetek byl zkonfiskován – návrat do vlasti jim byl umožněn až v 80. letech

Povalečné události Řecká společnost je nadále vnitřně rozdělena – armádní složky zasahovaly do veřejného života - nedemokratický režim v zemi I přes projevy neplnohodnotného demokratického vývoje – dochází v 50. letech v oblasti ekonomiky k vzestupu – 1952 – Řecko členem NATO zahraniční vztahy Řecka směrem k Západu Avšak prohlubuje se sociální diferenciace – z hospodářského vývoje nejvíce těží příslušníci armády, byrokracie, podnikatelé vojenský převrat v r – nastolení diktatury tzv. vojenské junty řecký král Konstantin II. uskutečnil ozbrojené povstání proti režimu, avšak neúspěšně opustil zemi, monarchie byla zrušena a vůdčí postava diktatury – Georgious Papadopulos se jmenoval prezidentem V zahraniční politice režim spolupracoval s USA, což vyvolávalo mezi řeckou veřejností velkou nevraživost vůči Spojeným státům Zesílení opozice – v r v souvislosti se špatnou hospodářskou situací a angažovaností junty na Kypru, kde došlo ke svržení kyperského prezidenta a poškození vztahů s Tureckem – obyvatelstvo vypovídá juntě poslušnost – do Řecka je povolán zpět bývalý premiér vlády K. Karamanlis a nadvláda diktatury končí

Kyperská otázka Zásah junty v r na Kypru vážně poškodil vztahy s Tureckem. Turecká republika toho využila a zabrala 37 % kyperského území. K vojenskému střetu mezi Řeckem a Tureckem však nedošlo, avšak dodnes je Kypr rozdělen na řeckou a tureckou část. Kyperská republika je mezinárodně uznávanou, zatímco severo – kyperskou tureckou republiku, která byla vyhlášena v r uznává pouze Turecko.

Politická situace od druhé poloviny 70. let – pád Junty, nové volby V r – nové volby a nové politické strany: Nová demokracie Panhelénské socialistické hnutí (PASOK )  v čele s Konstantinosem Karamanlisem  vyhráli volby v r  nová ústava, referendum o státním zřízení = výsledek proti monarchii - Řecko republikou  v r – zásluhou Karamanlise Řecko vstupuje do Evropského společenství  avšak špatná hospodářská situace se podepsala na ztrátě popularity této pravicové vlády a příští volby vyhrává levicový PASOK  v čele s Andreasem Papandreem  PASOK v zemi vládl v letech 1981 – 89 a 1993 – 96.  levicově tvořená vláda umožnila v 80- letech návrat válečným veteránům a levicovým uprchlíkům zpět do vlasti.  snaha vytvořit stát se silnou sociální podporou – zabezpečení vysoké životní úrovně obyvatel – rozsáhlé vládní programy znamenaly velké finanční výdaje, což se projevilo ve schodku státního rozpočtu  počátek hlubokého zadlužení Řecka, které je stále aktuální je možno hledat už v druhé polovině 90. let, kdy byl u moci PASOK

Současné Řecko a dluhová krize Snahy o zabezpečení vysoké životní úrovně obyvatel (např. zvýšení starobních důchodů) a rostoucí vládní výdaje (stavba nových sportovních areálů, rekonstrukce letiště, athénského metra, nové dálnice, apod.) vedly k hlubokému zadlužení státu vláda nedokázala v r přivézt Řecko do eurozóny – nesplňovala konvergenční kritéria. Řecku se podařilo vstoupit do eurozóny až v r. 2001, avšak figurovaly zde pochybné statistiky. Po vstupu do eurozony Řecko získalo přístup k levnějším půjčkám na další investice – avšak vláda připustila nadměrné výdaje jak ze státního, tak soukromého sektoru, které nebyly kryté skutečnou hospodářskou výkonností země. ´ Výsledkem vysoké zadlužení u zahraničních věřitelů a neúnosný schodek státního rozpočtu. K prohloubení krize přispěla světová finanční krize v r Řecko přijalo již celkem tři záchranné úvěry od EU a MMF – v r. 2010, 2012, Škrty ve státním rozpočtu měly za následek stávky, demonstrace a nepokoje. V r proběhly v Řecku dvoje předčasné volby – na začátku ledna a v září v lednových volbách vytvořila Koalice radikální levice SYRIZA koaliční vládu se stranou Nezávislí Řekové – premiérem se stal Alexis Tsipras - hlavním úkolem vlády bylo vyjednávat o podmínkách nových půjček z Evropského stabilizačního mechanismu – Tsipras však nezískal podporu schválení podmínek z vlastních řad a 20. srpna 2015 podal demisi. V září se ve volbách stala vítěznou stranou opět SYRIZA, v závěsu byla Nová demokracie. Premiérem nadále zůstává Alexis Tsipras.

Zdroje ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. Idea sevis, Dluhová krize v Řecku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 Dějiny Řecka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 Řecká občanská válka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001