Jaroslav Vencálek Prešovská univerzita v Prešove

Smyslové poznání ( poznání vnějšího prostředí) Duchovní poznání (transcendentní realita) Rozumové (logické) poznání (filosofie, logika)

rozrůstajícím se hroznem statistických informací.  Dynamický rozvoj počítačové techniky (sběr, distribuce, zpracovávání statistických dat…). Regiony mají povahu kusů pevniny s rozrůstajícím se hroznem statistických informací. potřeba propojování minulosti, současnosti a budoucnosti.  Společenská potřeba vnímat vzájemné vztahy dílčích částí a jejich vazby k integrovaným celkům vede k potřebě vzájemného propojování smyslového, rozumového a duchovního poznání lidských entit. Regiony jsou polidšťovány životními příběhy (hospodářské aktivity, kulturní tradice, pověsti, legendy). => potřeba propojování minulosti, současnosti a budoucnosti.

Moderně vnímané regiony Definiční základy vnímány ve smyslu vědomostního poznání shodných geografických objektů a jevů, jimiž se dané území liší od jiného. Důležitá vědomostně poznaná shodnost (různost) objektů a jevů v území. Postmoderně vnímané regiony Definiční základy (díky zvyšující se integraci prostorových struktur) jsou vázány na vzájemnost hodnocení regionálních (prostorových) a historických (časových) obsahů krajiny. Důležitá je kromě vědomostní úrovně i lidská zkušenost a jistý pocit sounáležitosti lidí s prostorovou strukturou.

 Od konkrétní aktivity k institucionalizaci aktivit.  Od institucionalizace aktivit ke konkrétním aktivitám.

 Subjektivní pocit, duch místa  Ochranný duch místa, atmosféra určitého místa  Síla, která nekončí smrtí jedince, ale je dále přenášena do budoucnosti (antický Řím)  Soubor určitých mimořádných vlastností a významů charakteristických pro určitou lokalitu, propojující neopakovatelným způsobem určitý lidský artefakt s konkrétním přírodním prostředím (J.Vencálek) Neobyčejně vysoká hodnota akumulace zkušeností mnoha generací,  Neobyčejně vysoká hodnota akumulace zkušeností mnoha generací, která usnadnila nejen vlastní existenci, ale i kontinuální prosperitu která usnadnila nejen vlastní existenci, ale i kontinuální prosperitu (K. Ivanička). (K. Ivanička).

BODY SINGULARITY NA ČASOVÉ OSE TĚŠÍNSKÉHO SLEZSKA  Vznik okolo roku 1290 (po rozdělení Opolského knížectví 1281) 1327 olem roku 1313 (ke konci života Měška I.) knížectví rodově rozděleno: syn Kazimír (těšínská část), 1653  Od roku 1327 součástí zemí Koruny české, kolem roku 1313 (ke konci života Měška I.) knížectví rodově rozděleno: syn Kazimír (těšínská část), 1653 rod těšínských Piastů vymírá (Alžběta Lukrécie; )  1654 – 1919  1654 – 1919 (kníže Albert Sasko- Těšínský( ) sňatkem s Marií Kristýnou Habsburskou v roce 1766 získává věno v podobě Těšínského knížectví  1920 – ( československo-polská deklarace z belgického letoviska Spa) Obr.1

 Poprvé Slezsko součástí českého státu za Boleslava I. ( )  Břetislav I. ( )  Ve 13. století: Horní Slezsko se rozpadlo na Opolsko, Bytomsko, Ratibořsko a Těšínsko  Jan Lucemburský 1327 / 1335 Slezsko součást Českého království  16. – 17. století Valašská kolonizace Vnějších Západních Karpat (vpády Braniborů, Sasů a Švédů do Slezska)  Frýdlantské hamernictví už od roku 1618

ZÁPADNÍ BESKYDY: ZÁPADNÍ BESKYDY:  Slezské Beskydy,  Jablunkovská brázda  Jablunkovské mezihoří,  Moravskoslezské Beskydy ZÁPADOBESKYDSKÉ PODHŮŘÍ ZÁPADOBESKYDSKÉ PODHŮŘÍ  SV část (Těšínská pahorkatina, Třinecká brázda)

Obr.2

 R objev černého uhlí na slezské Ostravě.  Habsburkové (1766), kníže Albert Sasko- Těšínský sňatek s Marií Kristýnou Habsburskou  1782 Josef II., připojení rakouského Slezska k Moravě, vznik Země Moravskoslezské( )  1799 připojení Třince k majetku Těšínské komory  V závěti Albert Sasko-Těšínský (1822) adoptivní syn Karel Ludvig ( ) zvýšená pozornost Těšínské knížecí komoře; 1839 vznik železáren v Třinci  Od r Důl Gabriela majetkem Těšínské komory – vazby na Třinec  1872 dostavba Košicko-bohumínské dráhy Opožděná Slezská industrializace v textilnictví (Bielsko; vlnařství) Obr.3

 válcovny v Ustroni, 1833 zkujňovací pece v Lískovci (Karlova huť), 1839 Třinec, 19/20 stol. rourovna Bohumín, drátovna Pudlov,  uhelný průmysl ve Slezsku r vytěženo asi 62 tis.t uhlí, r těžba tis.t, r.1914 již tis.t  Wilczekowé  Gutmannové  Larisch-Mőnnichové  habsburští arcivévodové

Jan Erdman Florian Larisch Jan Erdman Florian Larisch zahájil těžbu na svém karvinském panství roku 1776 (vrch Čechovice na území dnešního Dolu ČSA) získali zámek Fryštát a od roku 1794 permanentní těžba uhlí Obr.4

Státní hranice ČR – Polsko; řeka Olše (Olza) 25,3 km z celkové délky 99 km, pramen v Kamesznici

 Geologický aspekt; těšínity (Podbeskydská vulkanická oblast)  Hydrologický aspekt; (pramen Olzy v masivu Barania Góra (1214 m n.m.) ve výšce okolo 900 m,…  Voda jako symbol rozvoje Ostravské pánve ; Stonávka – přehrada Těrlicko, Lučina – přehrada Žermanice  Mineralizované vody – symbol balneologie (Horní Suchá, Karviná, Wisła) Obr.5

 Společenský aspekt: rozmístění obyvatelstva polské národnosti verzus historický vývoj území)  Urbanistický aspekt; Cieszyn – Český Těšín – společné projekty na revitalizaci území kolem řeky, socialistická architektura měst  Kulturní aspekt: pověsti (O třech bratrech), slavnosti (odpust Porciunkule, Góralske święto), festivaly (Kino na hranici), divadlo, nářečí, tance

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO DOPRAVNÍ UZEL  Součást historicky podmíněné dopravní transverzály (Frýdek – Těšín – Bielsko-Biała) mezi meridiánovými evropskými komunikačními koridory  D1 + A6 a dálničním propojením Pováží – Kysuce - Bielsko-Biała - Warszawa

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO KNIHOVNICKO-MUZEJNĚ A TISKAŘSKO- VYDAVATELSKO – NAKLADATELSKÝ UZEL  1790; Václav Matěj Kramerius, Praha (Česká expedice) první novodobé české nakladatelství  Johan Schersnik ( ); Cieszyn knihovna o 12 tis. svazcích  1802 vznik jednoho z nejstarších muzeí v rakouské Monarchii (Cieszyn)  1806 zrod tiskárny Obr.6

Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost

Fotografická dokumentace Obr.1 Obr.2 Obr.3 Obr.4 Obr.5 Obr.6 1rna